reklama

Profil čtenáře:
Jiří Matuszek

JM
Profese:
Jenom doplnění: Nikde také není řečeno, že by eventuální vojenská základna nemohla být použita k ovlivňování našeho interního politického života.
Za stejně scestný považuji argujment, že zatím se u nás auta nezapalujou. Toho, že vidíme důsledky nepromyšlené imigrační politiky jinde, musíme využít k tomu, abychom se jim u nás vyhnuli. Ten kdo se neumí poučit z chyb jiných, je odsouzen k tomu, aby je opakoval.
Pane Kolaříku,
děkuji za uvedený odkaz. Článek pana Mrázka, na který se ve svém článku odkazujete, jsem ještě nečetl. Myslím si, že jeho návrh zase není tak špatný. Je třeba si uvědomit, že počet hlasů, který ta která strana dostane bude závislý na kvalitě jejich kandidátů. Proto mohou být příklady vycházející z výsledků dosažených ve stávajícím systému zavádějící. Zajímal by mě váš názor, na otázku, v čem jsou systém pana Mrázka a Váš lepší než jednoduchý systém vícemandátového volebního obvodu jak jsem ho nastínil výše.
Děkuji Martinu Profantovi, odpověděl bych zhruba totéž, znovu bych ale zdůraznil, že i ti voliči, kteří “moc dobře vědí” nemají v dnešním systému velký výběr.
Jinak se mi zdá, že diskutované dilema většinového nebo poměrného systému úzce souvisí s otázkou nezávislostí pilířů státní moci. Teoreticky bychom měli mít tři nezávislé pilíře státní moci:
Výkonnou, zákonodárnou a soudní.
Pokud jde o moc výkonnou, reprezentovanou hierarchií předseda vlády, hejtman, primátor, starosta, jedná se o jednotlivce, kteří by měli mít možnost v rámci zákonů konat operativně a nést také osobní odpovědnost. V těchto případech je většinový systém volby přirozený.
V případě moci zákonodárné je podle mého názoru zase vhodnější poměrný systém volby, jak jsem popisoval ve svém prvém příspěvku.
Skutečnost je ale taková, že tyto moci nejsou vůbec nezávislé. Občané zvolí zákonodárce, a ti pak ze svého středu volí vládu. Navíc se ministry stávají většinou poslanci. Nezávislost je zcela iluzorní. Není proto divu, že lidé, kteří se na volby dívají spíše jako na volbu budoucí vlády, preferují většinový systém, lidé kteří by rádi v parlamentu viděli místo tříbení a sjednocování názorů, preferují spíše poměrný systém.
Řešením by zřejmě bylo dosažení skutečné nezávislosti moci výkonné a zákonodárné tím, že by lidé zvlášť ve většinové volbě volili předsedu vlády, a zvlášť v poměrné volbě parlament.
Podle mě konstatování "Parlament je věrným obrazem voličstva" v současném systému neplatí 100 procentně. Problém je v tom, že volič si vybírá z jednotlivých stran a je tedy nucen vybrat stranu jen podle hrubého přiblížení svých názorů k prezentovanému programu strany. Lidé, kteří o sobě říkají že jsou pravicoví, tak volí pravicové strany, přestože nesouhlasí s jejich korupčním jednáním v minulosti. Lidé s jinými politickými preferencemi se zase musí smířit s něčím jiným. To umožňuje stranickým vedením a jejich sponzorům zmíněný "obraz voličstva" značně zkreslit.