Nakonec asi nejpodstatnější větu k včerejšímu podivuhodnému dění napsal plukovník Pavel Hanták: „Realizace stále probíhá a případné další dílčí informace sdělíme nejdříve zítra v odpoledních hodinách.“ Nelze na ni neobdivovat mile neohrabaný a přitom břitký styl dobře známý z policejních protokolů, a pokud jde o obsah, ten zde míří přímo k jádru věci: Ano, informace, to je to, co nám nyní schází ze všeho nejvíc.

Média v překotném reji diktovaném snahou o průběžné zpravodajství už pomalu zabředávají do klasického kolotoče reakcí na reakce vyvolané dojmy z dojmů. Snad vůbec nejbizarnější věty k včerejšímu dění v touze okomentovat je v reálném čase vydal Ondřej Kundra v Respektu: „Měli bychom za to být premiérovi vlastně vděční. Jako první předseda vlády tu totiž umožnil skutečné vyšetřování korupce a pletich — což ho možná teď smete.“

Do jeho postoje se promítá dlouhodobě neudržitelný postoj Respektu ke stávající vládě, jehož součástí je i líčení ministra vnitra Kubiceho jako v zásadě kladné postavy. Bakalův mediální dům obecně trpí výběrovou amnézií, která se mimo jiné týká Kubiceho podílu na únosu voleb v roce 2006, a tedy na počátku současné nejtemnější etapy polistopadového vývoje. Kubice je člověk, který by se v normálně fungující zemi, jíž věru nejsme, sám musel zodpovídat ze svého tehdejšího počínání před soudem, a nikoli řídit resort vnitra.

Líčení Petra Nečase jako oběti vlastní dobré praxe v jakémkoli smyslu je samo o sobě natolik fantastickým odpoutáním od reality, že nastoluje otázku, co je jeho autor ještě vůbec schopen vidět přesně. Nečasova vláda je suverénně nejhorší ze všech vlád po roce 1989, řečeno slovy legendární písně Ivana Hoffmana, „rozvrátila všechno, co se dalo“.

Je to vláda, v níž například lidská práva dostal na starosti Roman Joch, životní prostředí nejprve Pavel Drobil a po něm Tomáš Chalupa, kulturu Jiří Besser a po něm Alena Hanáková, školství Josef Dobeš podpíraný Ladislavem Bátorou, obranu celých osm dní Karolína Peake, sociální věci sociopat Jaromír Drábek a ministerstvo vnitra konspirátor Kubice.

Nečasova vláda škrtila na základních potřebách, často i zcela nesmyslně a proti bezprostřednímu ekonomickému účinku na školách, nemocnicích, hasičích, diplomacii, veřejné dopravě a sociálním zabezpečení, na tom především. Množství lidí žijících na hranici chudoby uvrhla svou politikou do bídy, ale přitom zřejmě neústavně schválila skandální dar církvím, pokouší se vytunelovat jednu z posledních jakž takž slušně fungujících složek sociálního systému, penzijní zabezpečení, a v roztomilé subverzi vlastního volebního sloganu tolerovala korupci ve vládě i ve straně.

Ale v Respektu o jejím premiérovi, jemuž právě policie sebrala pravou ruku, a to podle všeho z důvodů, které by nevymyslel ani Petr Čtvrtníček, jsou schopni napsat, že se stal obětí své vlastní dobré praxe. Zdeňku Bakalovi nelze než k jeho koupi pogratulovat, to by pro něj a českou mocenskou elitu za peníze asi nikdo nedělal; to se musí dělat z přesvědčení.