V České republice se čas od času objevují „neoliberální“ příspěvky do diskuse o veřejnoprávních médiích, které snižují jejich význam, zpochybňují potřebu jejich existence a hledají cesty, jak je omezit. Jak krátkozraká je to cesta, se ukazuje v těchto dnech na příkladech ze zahraničí. Svoboda slova - jak se zdá - není v některých zemích samozřejmostí.

Tragický byl státní zákrok tureckého ministerského předsedy Erdogana vůči médiím, která podle jeho názoru poskytovala příliš velký prostor zpravodajství o demonstracích. Ty se obracejí proti němu samotnému, a on se jasně snaží ovlivňovat svůj veřejný obraz. V Turecku to nefunguje, jak by mělo. Mocenská špička nesmí mít možnost takto zasahovat do svobody projevu.