Ministr Martin Kuba se snaží tak, že je poznat, že by chtěl být příštím předsedou vlády.

Je to muž tak ostře pravicových názorů, že by se o ně člověk řízl. Je to jeden z těch, o nichž jsme si, my blázni, v 90. letech říkali, že tihle mladí, kteří už studují po Listopadu 89, budou lepší než my, protože budou mít lepší školy a  zkušenosti ze zahraničí a nebudou zatíženi životem v reálném socialismu jako my.

Martin Kuba je vystudovaný lékař anesteziolog a má také záchranářskou kvalifikaci, umí se určitě rychle rozhodovat a nezdržuje se dlouhým váháním. Takže jako správný Jihočech je vehementně pro Temelín, který sice nebude stát dřív než za 15 let, zato pak — a to ministr Kuba ví jistě — se bude velice hodit, protože v tu dobu už budeme energeticky na dně a žádný jiný zdroj nám potřebnou elektrickou energii nezajistí. Pan ministr je také velmi opatrný k jakékoli regulaci, takže ani výjezdové akce přímého prodeje (které filmový dokument vtělil do obecného jazyka jako „šmejdy“) by nezakazoval, jen trochu lépe kontroloval.

Mimochodem, jak to přijde, že vystudovaný lékař se stane ministrem průmyslu a obchodu? Co ho k tomu kvalifikuje? Ne, to není vážně míněná otázka, v současné vládě je úplně jedno, s jakou kvalifikací přichází ten který ministr na to které ministerstvo a možná si Martin Kuba říká, že až bude tím předsedou vlády, už to nebude nikomu vadit. A z té pozice si potom posvítí i na ministerstvo zdravotnictví, třeba, tam člověk může uplatňovat také velký vliv.

Ministr Martin Kuba mě štve, představuje mi typický produkt popřevratové politiky ODS, v jejíž ideologii se sice rádo šermuje slovem svoboda, ale ve skutečnosti jde vždycky jenom o prachy. Tentokrát se ovšem ministr průmyslu a obchodu pustil do reformy veřejnoprávního Českého rozhlasu, respektive do návrhu zákona, který musí být schválen, aby stanice mluveného slova Český rozhlas Plus mohla vysílat na VKV vlnách a byla tudíž vůbec někde slyšet (zejména jde, přiznejme si to, o možnost poslechu v autě, kde trávíme čím dál víc času a kde se jiný než VKV rozsah ztrácí v šumu).

Ještě než napíšu, co všechno ministři proti návrhu na změnu zákona mají, připomenu, že za zrušením Rádia Česko je  v podstatě to, že soukromá stanice Česká BBC, jejíž vysílání je zajištěno licencí (o té si  si veřejnost běžně myslí, že je to britská veřejnoprávní BBC, ale není), nesmí podle zákona přebírat vysílání veřejnoprávního rozhlasu.

Na jednání vlády návrh Českého rozhlasu na změnu zákona o veřejnoprávním Českém rozhlase, který by umožnil médiu provozovat čtyři okruhy celoplošného vysílání na VKV, podpořilo ministerstvo kultury. Stanice ČRO Plus by totiž vysílala i dokumenty, eseje, četbu z non-fiction literatury, kritické rubriky a podobné formáty, jejichž obsah do pojmu kultura v jeho významu, který přesahuje umění a zahrnuje i vzdělávání, náboženství a civilizační témata vůbec, patří.

Proti návrhu zákona se postavilo ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo pro místní rozvoj doporučilo vyslovit s předloženým návrhem zákona nesouhlas s odůvodněním, že umožněním dalšího vysílání Českého rozhlasu v pásmu velmi krátkých vln by mohlo dojít k omezení prostoru pro vysílání na velmi krátkých vlnách pro ostatní soutěžitele na tomto trhu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyslovilo obavu, že pokud by Český rozhlas požádal o kmitočty tak, aby mohlo vysílání nového programu přijímat osmdesát procent obyvatel, je možné, že dojde k zablokování jakéhokoliv dalšího rozvoje komerčního vysílání v tomto pásmu.

Obě ministerstva pak vyslovila obavu, zda bude možno zajistit vysílání v odpovídající kvalitě a ve zprávě, kterou k tomu člověk najde, se také říká, že by o rozhlasovém vysílání měla rozhodovat vláda, protože je přece financováno z veřejných prostředků.

To je ovšem velmi nepřesné vyjádření, ba řekla bych, že přímo chybné: řekne-li se veřejné prostředky, rozumíme daně. Ale veřejnoprávní rozhlas není financován z daní, je placen z tzv. koncesionářských prostředků, tedy z příspěvku, jímž na vysílání přispívá každý majitel rozhlasového přijímače (soukromník jich může mít i víc v jednom bytě, podnikatel — třeba hoteliér — musí platit z každého). Ten poplatek je — opakuji to tady už po několikáté — 45 korun měsíčně. Tento systém, vynalezený kdysi v Británii, dává médiu nezávislost právě tím, že je vyjímá z rozhodování vlády a předává do rukou parlamentu. Má to své nedostatky, ale celkem to funguje a je na tom založena důvěra v onu veřejnou službu, kterou je rozhlas povinen poskytovat.

Pořady, které veřejnoprávní rozhlas na svých okruzích vytváří, nedělá a nebude dělat žádné komerční rádio, financované z reklamy. Jistě, když se podíváme na průzkum poslechovosti, tak taková FM+ nebo Rádio Impuls jsou v některých časech v počtu posluchačů před Českým rozhlasem, umějí dělat všelijaké talk show a hitparády, noční linky důvěry a erotické linky pro zábavu, sdělí nám recepty a dají třeba i nějaké lékařské rady, dokážou si i s dětmi žvatlat o škole a o počítačích, protože děti jsou sakra dobrá marketingová adresa, ale žádný Meteor nebo Schůzky s literaturou nikdy nebudou vysílat, protože na tom se vydělat nedá.

Ze své profesionální zkušenosti musím s plným přesvědčením říct, že trh pro soukromé provozovatele rozhlasového vysílání se otevřel až příliš, že je u nás přímo zamořen různými těmi hitrádii (výjimkám se omlouvám, ale uvádět je nebudu, leda že by si zaplatily reklamu). Nevidím jediný důvod, proč by se měl počet soukromých rádií zvyšovat, co by to přineslo za obecný efekt. A starost pana ministra a jeho ministerstva průmyslu a obchodu o to, zda je Český rozhlas schopen svými silami zajistit kvalitní program, je taky zbytečná — může to jako správný liberál klidně nechat na posluchačích.

Efektivní čerpání veřejných prostředků na  výrobu a šíření programu stanice mluveného slova Plus Českého rozhlasu kontroluje jeho Rada, volená Poslaneckou sněmovnou.Ta také volí a jmenuje ředitele, o jejichž schopnostech a úspěších si můžeme myslet různé věci, nelze však popřít, že ani jeden z nich neodešel z rozhlasu kvůli nějaké defraudaci či jinému finančnímu trestnému činu. Nabízí se ještě možnost, že tu celoplošnou stanici mluveného slova chce provozovat soukromá stanice česká BBC, které nebylo dovoleno přebírat program veřejnoprávního rozhlasu. To zní pochopitelně lákavě — vysílání na úrovni nejslavnější vysílací společnosti v Evropě — jen bychom si měli připomenout, s čím šel kdysi do výběrového řízení o frekvence Vladimír Železný a jeho Nova. Kolik tam bylo kultury a vzdělávání a vůbec ušlechtilosti (na které se spolehlivě prodělává). A  že nás celá ta záležitost s podnikáním v celoplošné vysílací televizní frekvenci stála deset miliard na velmi iluzorním odškodném Železného společníkovi (nechci ho jmenovat, leda že by si zaplatil reklamu).

Jsem velmi zklamána tím, jací šíbři a všeználkové se vyvinuli z těch mladých lidí, u nichž jsme bláhově věřili, že budou lepší než my, poznamenaní reálným socialismem, a celkem jsme chápali, že někteří, kteří se cítí na podnikání a tu neustálou soutěž, která mně jde na nervy a způsobuje zanedbání oborů, na kterých se vydělat nedá, vstoupí do ODS. Něco na té pravici přece je! Kam to se svou úzce zaměřenou poměrně hloupou ideologií dopracovali, je vidět dobře na příkladech jako je současný předseda vlády Nečas nebo bývalý pražský primátor Bém. Ale jestli je  Martin Kuba představitelem nové generace v té partaji, tak nám prostě není pomoci. Mají zmatek v pojmech a nerozumějí kromě svých vlastních sobeckých zájmů ničemu.