Bakala reloaded

Martin Vrba

Na Bakalově převzetí holdingu Centrum (mj. server Aktuálně.cz) je nejhorší právě to, že na obsah médií v holdingu sdružených nebude mít možná žádný vliv. Jako bychom v oligopolních podmínkách už dávno žili.

Před několika dny jsme se v médiích mohli dozvědět, že Zdeněk Bakala rozšiřuje svoje portfolio o další mediální úsek české krajiny. Protentokrát kupuje společnost Centrum Holdings, tedy mimo jiné i server Aktuálně.cz. Máme-li věřit odhadům, tak vlastnická fúze Bakalovy současné Economie a nastávajícího Centra bude pokrývat svým obsahem zhruba polovinu internetového čtenářstva.

Někteří pohotoví komentátoři si neodpustili komentář a jako vždy bystře komentovali — třeba řečnickou otázkou, jaký je vlastně rozdíl mezi tím, zda dané médium bude vlastnit vlastník A nebo vlastník B, a to s implicitním podtextem, že je to docela lhostejno, protože v obou případech budou samozřejmě dané redakce fungovat nezávisle dál. Mínění odlišné od tohoto by patrně bylo bezmála konspirační teorií nebo alespoň naivní neznalostí novinářského provozu.

Může být, že reálný vztah konkrétního žurnalisty a jeho chlebodárce je minimální, či spíše žádný. A může být, že jeho chlebodárce do jeho práce nijak nezasahuje, nijak ji nemodifikuje a jejich vztah je maximálně „korektní“. Bylo by ale prvoplánovým omylem domnívat se, že taková situace je v pořádku, protože se v ní skrývá jednoduchá věc: největším negativem takové situace je vlastně zjištění, že mediální magnát vlastně vůbec nemá důvod zasahovat do činnosti jím vlastněného média.

×
Diskuse
JJ
May 6, 2013 v 10.45
doplněk
K tomuto velmi dobrému shrnutí doplním několik velmi zjednodušujících, leč pravdivých vět: Autocenzura u některých novinářů funguje, není však většinou motivována strachem, nýbrž spíše vědomím, že "o tomto/proti tomuto se u nás nepíše", "nemám pro to důkazy, nikdo mi to pak nepotvrdí", "takhle to nejde zveřejnit", "tohle napíšu aspoň do blogu" atp. Cynické? Možná... Zkrátka platilo a platí, že v některých médiích se nepíše proti hospodářským či politickým (nesplývá-li to) zájmům vlastníka a orgánům státní či místní (samo)správy, s nimiž zrovna má společné zájmy, lépe napsáno: které potřebuje pro své projekty. Občas to platí i u významných inzerentů (pomíjím případy, kdy sama inzerce a platba za ni přímo slouží jako krytí korupce). Významnou roli tu hraje výběr témat, o nichž se bude psát, k nepřijmutí "nevhodných" článků tedy většinou vůbec nemusí docházet. To vše se týká primárně ekonomických zájmů majitele. Na další úrovni je vliv na názorové rubriky či stránky týkající se historie, sociální oblasti, národohospodářství - tady už se mohou projevovat politické preference editorů, šéfredaktorů a politické či geopolitické záměry vydavatelů.