Ministerstvo životního prostředí souhlasilo s další těžbou uhlí firmy RPG Zdeňka Bakaly v Darkově. Zároveň ministr Pavel Drobil předloží vládě návrh na zvýšení výkupní ceny orné půdy s cílem omezit rostoucí výstavbu solárních zdrojů.
Bakala se dohodl s Drobilem na další těžbě. Ostravsko-karvinské doly, které spoluvlastní finančník Zdeněk Bakala, dostaly od ministerstva životního prostředí souhlas k těžbě více než dvaceti milionů tun černého uhlí na dole Darkov.
Úředníci však podmínili kladné stanovisko šestašedesáti body, mezi nimiž je především dohoda OKD s postiženými obcemi a také například s Lázněmi Darkov, které spoluvlastní současný ministr životního prostředí Pavel Drobil. Informuje o tom v úterý deník E15.
OKD nahrála skutečnost, že Fischerova vláda loni smetla novelu horního zákona, díky čemuž mají těžební společnosti i nadále předkupní právo na státní pozemky v dobývaném prostoru.
Navíc se České republiky netýká návrh Evropské komise, aby k 15. říjnu 2014 skončila státní podpora ztrátovým černouhelným dolům. „Žádný z našich čtyř dolů v Ostravsko-karvinském revíru nepobírá prostředky na útlum těžby a na rekvalifikaci ani od státu, ani z EU. Všechny naše doly jsou ziskové, takže neuvažujeme o jejich zavření. Jinými slovy nespadají do kategorie ztrátových dolů, jejichž uzavírání chce urychlit Evropská komise,“ sdělila po výroku Evropské komise Petra Mašínová, ředitelka korporátní komunikace společnosti NWR, jež je stoprocentní matkou firmy OKD.
Firma OKD plánuje na dole Darkov vytěžit 20,3 milionu tun černého uhlí do konce roku 2020, přičemž dalších minimálně dvacet milionů ještě zůstane v podzemí. Okolní obce si vymohly postupné utlumení těžby, takže zatímco v příštím roce vyrubou horníci 3,5 milionu tun uhlí, poslední dva roky jen 1,35 milionu.
Karviná už s OKD dojednala, že nebude dotčena krajina za řekou Olší. Náměstek primátora Karviné Dalibor Závacký však řekl, že se situace může kdykoliv změnit a za několik let očekává tvrdší vyjednávání. „Pomohl by nám nový horní zákon, který by posílil pravomoci obcí," uvedl Závacký.
OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Těží jej v hlubinných dolech v jižní části Hornoslezské uhelné pánve — v Ostravsko-karvinském revíru. Vlastníkem OKD je nizozemská společnost NWR, která patří evropské společnosti RPG Industries, jejímž spolumajitelem je Zdeněk Bakala.
Miliardář Bakala věnoval před volbami třem pravicovým stranám celkem 28,5 milionu korun. Občanským demokratům poslal patnáct milionů, TOP 09 dal 7,5 milionu korun a Věcem veřejným šest milionů. Informaci o sponzoringu zveřejnil Bakala včera. Pro ODS je Bakalových patnáct milionů nejvyšší částka, jakou kdy strana jednorázově dostala.
Fotovoltaické elektrárny ztrácejí podporu MŽP
Ministr životního prostředí Pavel Drobil zároveň ve středu předloží vládě Návrh Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů energie.
Mimo jiné přichází s dalším návrhem, který má omezit výstavbu fotovoltaických elektráren. Navrhuje zvýšit poplatky za vynětí orné půdy z půdního fondu na šestinásobek. V případě velkých projektů by tak náklady investora vzrostly i o několik milionů korun.
„Tento návrh čeká ještě mezirezortní projednávání, takže výše poplatku se může změnit,“ řekla deníku E15 Eva Veverková z tiskového oddělení ministerstva. Základní cena za vynětí zemědělské půdy je nyní maximálně 12,40 koruny za metr čtvereční.
„Připadá mi to, jako kdybyste chtěli někoho zastřelit a poté ještě pro jistotu oběsit a utopit. Způsobů, jak zabít fotovoltaický průmysl, už je tolik, že šestinásobný poplatek je zbytečný,“ řekl deníku E15 člen představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace Aleš Spáčil.
Analytik České spořitelny Petr Bártek ovšem jedno pozitivum tohoto kroku vidí: „Zvýšení poplatků za vynětí zemědělské orné půdy z půdního fondu by ale mohlo zvýšit motivaci k využití brownfieldů například ze strany developerů logistických parků a průmyslových zón.“
Jak dodává, od budování slunečních elektráren na orné půdě investoři do tohoto typu energie ustupují, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. „Vzhledem k tomu, kolik se jich v Česku vybudovalo na orné půdě loni a letos, těžko lze očekávat, že by tento trend pokračoval i příští rok,“ podotkl Spáčil pro deník E15.