Maloburžoazní levice

Tomáš Schejbal

Sjezd ČSSD ukázal, že česká (podobně jako slovenská) sociální demokracie není moderní levicovou stranou, nýbrž stranou maloměšťáků, kteří ustrnuli v modelu blahobytu a jistot z doby před kulturním zlomem roku 1968.

Česká republika a Slovensko jsou malé, semiperiferní maloburžoazní země bez vlastních tzv. elit, a tak jejich roli musí nahrazovat střední vrstvy, které prostřednictvím své kulturní hegemonie vtiskují zbytku společnosti, zejména vrstvám situovaným níže, svůj obraz, hodnoty, postoje atd. Jaký pán, takový kmán. Slováci jsou pak ještě selštější a proto více tradicionalističtější a národovečtější než Češi.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Osou konfliktu na české a slovenské levici byl konflikt mezi proletářským, revolučním komunistickým křídlem a spíše maloměšťáckým, reformním sociálnědemokratickým směrem. Samozřejmě, že sociální demokracie byla až do roku 1948 dělnická strana stejně tak jako komunisté, ale kulturní hegemonii v ní získaly tehdejší střední vrstvy, které jí vtiskly i své politické postoje, strategii a taktiku. Ovšem na rozdíl od komunistů, kteří se po rozkolu se sociální demokracií orientovali spíše na širší dělnické masy, ti dělníci, kteří se organizovali v sociální demokracii, tvořili spíše elitu své třídy: ajznboňáci, dělnická aristokracie a odboroví a straničtí kádři, kteří snáze podléhali zmaloburžoaznění.

A jakéže to byly střední vrstvy, které dominovaly meziválečné sociální demokracii? Staré střední vrstvy živnostníků, řemeslníků, hokynářů, ale především již zmíněných kádrů a intelektuálů, tedy vrstvy, které byly likvidovány po Únoru 1948 i se svou stranou, jež byla v Československu obnovena teprve v roce 1989.

Mezi těmito lety došlo — alespoň ve vyspělých kapitalistických zemích — v samotných sociálních vrstvách i v západní sociální demokracii k proměnám. Německá sociální demokracie se na svém godesbergském sjezdu v roce 1958 z dělnické strany stala stranou lidu, tedy domněle širokých nových středních vrstev, k jejichž materiálně konzumeristickým hodnotám se spolu s CDU a liberály přihlásila. Blahobyt, především materiální, a jistoty jsou hodnoty, ke kterým se dosud hlásí i česká sociální demokracie.

Rok 1968 však vnesl do většinové společnosti nová témata a nové levicové hodnoty, jako emancipace žen, sexuálních, etnických a kulturních menšin a ochranu životního prostředí, hodnoty, jejichž nositelem se staly nejnovější střední vrstvy, inklinující k zeleným. Stará mainstreamová levice tyto změny reflektovala tak, že si nová témata dala do svých programů.

Jak však správně poukazuje Petr Uhl ve Společenské samosprávě z roku 1982, československá společnost se po roce 1968 vyvíjela opačným směrem než Západ, a sice směrem k hodnotám antikomunismu, rasismu a maloměšťáctví, které většinová společnost přijala za své. Podíváme-li se na výroky Miloše Zemana, jehož si čeští občané spolu s odboráři zvolili prezidentem, dodejme ještě sexismus. Škála hodnot české většinové společnosti se tedy posunula a stále posunuje směrem k fašismu.

Obrazem tohoto vývoje jsou i česká a slovenská sociální demokracie, populisticky se obracející k většině a nerespektující zájmy menšin. Ještě více na Slovensku, kde Robert Fico svého času vytvořil koalici se Slotovou Slovenskou národnou stranou. Česká a slovenská sociální demokracie nereflektovaly změny ve světě.

Sociální otázka je ústřední téma sociální demokracie — na rozdíl od českých zelených a pirátů ji reflektuje. Avšak nikoliv tak, že by ji reaktualizovala poté, co reflektovala a vstřebala témata nová, ale tím způsobem, že ve svém vývoji zůstala stát tam, kde dosud je. Před rokem 1968, v éře blahobytné jistoty, představované rodinným automobilem.

Ba co víc! Poslední sjezd ČSSD ukazuje, že tato strana nereflektuje ani světovou krizi, úpadek středních vrstev, chudobu a revoluční události 2011, které sociální otázku reaktualizují novým způsobem. Je možné se divit? „Kavárenské povaleče nepotřebujeme!“ prohlásil Foldyna. Měl tím na mysli především intelektuály, zejména ty deklasované, kteří podporovali Dienstbiera, nikoli hospodského Zemana. Delegáti sjezdu, kteří svou podporou kmotra a kariéristy Haška a skrze něj Zemana zabránili sociální demokracii, aby se posunula vpřed, nejsou, nemohou být a nebudou silou, která vytvoří alternativu vůči neoliberální politice. Taková ČSSD nabídne jen její méně bolestivou verzi.

Sjezd sociální demokracie ukázal, že tato strana v sobě nemá potenciál být moderní levicovou stranou; není ničím jiným než partají staromódních provinčních maloměšťáků, kteří na sjezd přijeli kvůli chlebíčkům a žranici v ostravské Stodolní.

    Diskuse
    March 18, 2013 v 8.38
    kořeny modernizace levice
    zmiňovaný godesberský obrat měl asi širší souvislosti, než jen posun do proletariátu k lidu. Ale to je spíš teoretické téma a la post marxismus či autentický amrxismus - prakticky především myslím, že není odpovědí na tání stabilizační role středních vrstvev posun k minoritám.
    Zbytková politická emancipace není přeci hlavní problém dneška, i když mezi úkoly nepochybně patří.Hlavním tématem je nenaplnění reálných sociálních a ekonomických práv, keré se nenaplňují v rámci tzv. historické mise proletariátu jak původně snil Marx.
    Tak něke bych hledal kořeny nové moderny - kapitalismus se prostě od 19. století posunul - viz globalizace, vznik sítí TNC, posu k postindustriální civilizaci - a posunout se musí systémová (sic !) odpověď na tuto skutečnost.
    Vyčerpává ji zaměstnanecká participace, komunitní zpsob života jako azyl před glbálními vichry, romantické pošilhávání po zkušenostech Latinské ameriky ? Myslím, že ani tahle témata zdaleka nestačí na pokrytí oné nové kvality, ale aspoň jsou to nějaká další témata.
    P.S. ten neobratný výrok Honzy Mládka na téma parazitujících živnostníků byl asi jen nešikovnost, ale pod tlakem současných českých odborů, u kterých je tlak na OSVČ kupodivu jedno z hlavních opatření - na německé a další kororace tlačit možná z taktických důvodů asi moc nechtějí
    March 18, 2013 v 10.42
    Platby OSVČ do průběžného důchodového pilíře
    Jací parazitující živnostníci, pane Dolejši (Mládek to slovo užil ve smyslu, že "parazitující" z nich dělá vláda, bylo to vytrženo z kontextu)!

    OSVČ, kterých se to týká, jsou většinou drobní podnikatelé, kteří nevydělají za současných podmínek tolik, aby si mohli dovolit platit do průběžného důchodového pilíře, takže jejich důchod bude velmi malý! Jsou to chudáci, kteří bruslí na existenční hraně a víc si těžko mohou dovolit platit. Pravice se dělá hezká tím, že jim umožňuje platit méně a na druhé straně říká, jak je průběžný důchodový pilíř neudržitelný, protože do něj přitéká méně peněz (vždyť to tak nastavila!).

    Jací parazitující, pane Dolejši, jsou to chudáci, kterým systém nedovuje se pořádně zajistit na stáří! A jejich počet jde do milionu! Jan Mládek toto téma sice otevřel nešťastně, ale už by se o tom konečně mělo začít taky mluvit.

    Mezi OSVČ je totiž velká skupina mladých lidí, kteří podnikají. Proč by oni měli věřit v průběžný důchodový pilíř, když dnes nastavené podmínky jim z něj nezajistí slušný důchod? Další důvod k rozkolu mezi mladými a starými!
    MT
    March 18, 2013 v 11.26

    Sjezd sice skončil v podstatě nerozhodně.

    Ale protože nebyl zvolen JD do funkce jednoho z místopředsedů, sjezd prý ukázal, že strana nemá v sobě potenciál být moderní levicovou stranou.

    Vždycky jsem si JD vážil pro jeho osobní vlastnosti.
    I jeho působení v ČSSD není takříkající "od včerejška".

    Nikdy jsem však netušil, jak nesmírný a nekonečně obrovský význam Jiří Dienstbier má a že jeho zvolení nebo nezvolení do jakési funkce umožňuje vyslovit tak fatální soud takových rozměrů ...

    Zato jsem zas a znovu poznal onu obrovskou roli mediálních zvětšovacích skel a Prahy samotné ...

    RP
    March 18, 2013 v 12.20
    Pozadí modernizace levice
    Rozhodující otázkou podle mého názoru je, jak má vypadat a jestli je vůbec možná univerzální strategie levice. Vezměme zmiňovanou Latinskou Ameriku: tam se levice obrací k širokým vrstvám obyvatelstva, které na Západě neexistují, k původnímu obyvatelstvu, bezzemkům. Neplatí to jen pro Chávezovu Venezuelu. To znamená, že tamní levicová politika tak, jak vypadá dnes, sotva osloví vrstvy, k nimž se musí obracet levice na Západě. Na druhé straně levice na Západě je vystavena podezření, že jako součást Západu tyje z nerovných vztahů k periferii (starý problém "dělnické aristokracie" v nové podobě). Nedospěje-li levice k přijatelné univerzální koncepci, nemůže získat iniciativu.
    March 18, 2013 v 12.48
    co dál s OSVČ bez bubáků maloměšťáctví
    pí Švandová : nechci J.M. za jeho výrok hanit ani hájit - fakt je že ta použitá nálepka "parazit" byla neštěstná a zneužitelná v jakémkoliv kontextu - ale to už bohužel prověří i orgány činné v trestním řízení (R. Beránek ze strany podnikatelů dal na tato Mládkova slova trestní oznámení). B. Sobotka se už za to v politické rovině omluvila mně vysvětlení stačí.
    Já si také myslím, že většina živnostníků to má velmi těžké ale pokud o tom máme mluvit, tak si řekněme jak. Nepříliš plodné hony na švarcsystém jsme tu už zažili a donutit OSVČ zavřít "krám" tím že jim zvýším odvody a daně asi jen zvýší nezaměstnanost.
    Téma je to v každém případě složité nejen sociologicky ale i ekonomicky a tak jak ho zatím odbory (nejen JM) traktují, tak i zbytečně konfliktní, tím spíš že se tady hlavní spása pro veřejné finance podle mne neskrývá.
    March 18, 2013 v 13.0
    romantické a praktické
    R.Převrátil : pokud jde o tu mou výhradu romantismu vůči např. LA, nějakou universální či globální koncepci (strategii) by levice měla mít, ale
    a) kdo ji bude garantovat - globální kapitál má svá centra moci, druhá strana nikoliv
    b) nerovnoměrný vývoj světa znamená objektivně potřebu vlastních specifických řešení
    V Evropě už i dosud aktivní zastánci globální pomoci "stahují ocas" a víc se zajímají jak vůbec má přežit Evropa nejen jako jedno cetrum ekonomické moci, ale i centrum civilizačního rozvoje.
    Na tahu je zdá se Asie (globální hráč je ČLR), ale ta za nás problémy evropské levice nevyřeší. I proto je civlizovaná konkurenceschopnost tématem i pro českou a evropskou levici a mělo by z pozadí přejít víc do popředí.
    March 18, 2013 v 13.20
    co dál s OSVČ
    p. Jiří Dolejš: Z Vašeho obecného vyjádření, že postavení OSVČ je sociologický a ekonomický problém, vidím, že KSČM žádnou konkrétní vizi řešení nemá. Jistěže je to díčí problém. Ale ďábel bývá skryt v detailech.

    Možná že to absurdní trestní řízení proti Janu Mládkovi přitáhne konečně pozornost k letitému problému téměř desetiny obyvatel republiky (OSVČ) .
    Jak už jsem napsala, neřešený problém snížených odvodů na důchodový účet pokládám za jednu z příčin negativního vztahu mladých lidí k průběžnému důchodovému systému a nezanedbatelnou příčinu vznikajícího rozkolu mezi mladými a starými, který mne opravdu tíží.

    Problém sociálního pojištění OSVČ je součástí širšího problému jejich danění a statusu OSVČ mezi ostatními pracujícími. Jsem ráda, že se o tom začíná mluvit, ale vidíte, bez "skandálu" se tady věci prostě tutlají a mluvit se o nich nezačne. Divné poměry, divní hlídací psi demokracie.
    March 18, 2013 v 14.45
    co pomůže mediální akcent na OSVČ ?
    není pravda že se o věci nemluví - švarcsystém a úlevy OSVČ jsou téma minimálně 10 let. Jde o to co s tím, jednoduché recepty nejsou a ten mediální akcent mám spíš za zavádějící. Je to dílčí problém. M.j. : jistěže máme vlastní přístup - dokonce existuje odborná sekce KSČM pro malé podnikání.
    Ale souhlas v tom, žeje to třeba teprve řádně probrat - a nejen s odbory alei zástupci onběch OSVČ. Pokud jde o vztah OSVČ a penzijního systému tak OSVČ málo dávají ale pak i málo čerpají - formální nerovnost s nezaměstanci nemá primérně bilační dopad.
    Problém 1. penzijního pilíře je na vstupu vysoká nezaměstnanost (zvýšení dovodů OSVČ by ji nesnížilo). Ale OSVČ nízkými platbami jdou do svého rizika,
    Pokud jde o výhody OSVČ - nemuvil bych o redukci ale o optimalizaci (opravář praček není advokát) - faktem je že výnos daní od OSVČ klesl, ale souvisí to samozřejmě i s krizí nejen s paušály (ty už byly nedávno upraveny),
    March 18, 2013 v 15.19
    Pane Dolejši, oceňuji, že mi odpovídáte, ale
    kde tak asi jinde a za co se mohou OSVČ pojistit na stáří, když většinou jen těžce dávají dohromady své snížené odvody včetně toho na sociální pojištění do povinného 1. pilíře?

    Vy pane Dolejši vůbec neberete na vědomí, že se tu zavedl nový status pracovníků - vedle zaměstanců jsou to OSVČ - u kterých nebylo systémově vyřešeno jejich zajištění na stáří!!! Slova jako: je to jejich riziko, bych čekala od nějakého pravicového politika. Od levicových politiků očekávám systémové řešení. V rámci mezigenerační solidarity zde (zatím) funguje průběžný důchodový systém (1. pilíř), který pro občany pracující jako zaměstnanci doposud představoval slušné (nikoli luxusní) zajištění na stáří (člověk neskončí pod mostem). No a pak tu byl zřízen počátkem 90. let jiný typ pracujících tzv. OSVČ, ale v rámci "zaváděcích" úlev byli tito malopodnikatelé osvobozeni, či zvýhodněni od různých odvodů. Já jsem na to narazila teprve nedávno, kvůli analýze příčin, proč dnes dochází k rozkolu mezi mladými a starými, proto mne zajímají zejména snížené odvody na sociální pojištění, ale jistě by se měla nastavit spravedlivá daňová zátěž pro OSVČ vůbec. A když myslím spravedlivá, tak tím chci říci odpovídající jejich možnostem, ale přitom taková, aby když tito lidé dělají ve společnosti užitečnou práci, aby s nimi společnost počítala a měli, tak jako jiní zaměstnanci základní lidské právo na zajištění ve stáří.
    Snad už se mi to podařilo říci srozumitelně?

    Tato věc se neřešila od počátku 90. let, kdy bylo jasně deklarováno, že je to provizorní, než se ti drobní podnikatelé zavedou, ale trvá to dodnes.
    Já po levicových stranách nechci žádné sociální inženýrství, ale prostě jen jasná pravidla, jak si člověk může prací vydělávat na živobytí jako OSVČ a přitom nemuset rezignovat na svoje zajištěné stáří.

    Já vím, že mi teď asi nemůžete dát nějakou smysluplnou odpověď, ale stačilo by mi ujištění, že v nějakém horizontu přijdete s řešením. Protože Jan Mládek z ČSSD se do toho pustil. Možná ne úplně nejšikovněji, ale má moje sympatie za svoji odvahu. Protože tento problém, a budu to opakovat kolikrát bude zapotřebí, mimo jiné eskaluje v delší perspektivě nebezpečným rozvratem mezi mladými a starými.
    March 18, 2013 v 16.19
    nedomyšlený akcent na rozdílnou pozici OSVČ
    do třetice všeho dobrého - přesvědčujete v tomto přesvědčeného. To vše chápu. Já jen upozornil, že to není nějaký úlet Honzy M. ale že tento podle mne nedomyšlený akcent lze nalézt např. už v předchozích rozborech ČMKOS. A mnohokrát se objevila v různých odborných i veřejných diskusí. Mezigeneračních problémů je mnohem víc než jeno m to že lidé v produktivním věku financují průběžný systém penzí.
    A dodávám, že riziko zajištění OSVČ na stáří nelze vyřešit tím, že formálním aktem odstraním nerovnost OSVČ a zaměstnanců před zákonem.či zápovědou švarcsystému. Tím z těch chudších (ti bohatší zajištěni jsou) uděláte pouze nezaměstnané. A u nezaměstnaných je tu pak také ten mezigenerační rozpor - staří jakoby zabíraly místa mladým, že ?Tudíž co je tou spravedlivou daňovou zátěží ?
    Každá změna pravidel má nějaký efekt. V tom je ta jednostrannost uvažování odborů, Nižší daňové povinnosti a úlevy na odvodech umožnují zatím těmto OSVČ přežívat v současných těžkých podmínkách pro podnikání. Já se nebavím o zjevném faktu rizika pro OSVČ, já uvažuji jak ho řešit. A jednoduchým admnistrativním aktem to nejde.
    + Další komentáře