Redakce Deníku Referendum oslovila všech patnáct kandidátů do vedení dlouhodobě nejsilnější české politické strany se čtyřmi otázkami. V úterý jsme zveřejnili odpovědi Jiřího Bodenlose, Milana Chovance, Martina Starce, Zdeňka Škromacha a Lubomíra Zaorálka.

Mezitím nám odpovědi zaslali Jiří Dienstbier a Bohuslav Sobotka. Slíbené odpovědi máme také od Michala Haška. Pokud svůj slib dodrží, zveřejníme je ještě dnes.

Otázky:

1. Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?

2. Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

3. Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem — kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

4. Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A) vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B) středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C) velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Jiří Dienstbier

Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?

Ve vládou navržené podobě určitě ne. Rozhodování o rozpočtu bylo vždy navýsost politickou otázkou, dokonce tou zcela nejzásadnější. Limitování politické debaty a úvahy v této oblasti přehnanými omezeními by bylo možno chápat jako omezení demokratického rozhodování.

Přesto je zřejmé, že je to právě sociální demokracie, pro kterou je zachování zdravých veřejných financí zásadní záležitostí, protože pouze zdravé veřejné finance mohou zajistit financování veřejných služeb tvořících podstatu sociálního státu. Na současné situaci vidíme zneužitelnost fiskálních problémů jako záminky k osekávání sociálních práv.

Ústavní garance fiskální stability by se měly omezit pouze a výhradně na závazky České republiky vyplývající z evropské legislativy, např. fiskálního kompaktu, a to až od okamžiku, kdy tato evropská legislativa bude pro Českou republiku závazná, tedy od případného přijetí eura.

Opatření by neměla být převážně restriktivního charakteru, ale měla by být cílena i na zajištění dostatečných příjmů veřejných rozpočtů.

Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

Jsme členy Strany evropských socialistů a jde i o naši kampaň. Budeme však muset začít od píky a skutečně znovu utvořit instituci úřadů práce, které z hlediska schopnosti poskytovat služby v oblasti zaměstnanosti byly prakticky zrušeny. Tato instituce by měla poskytovat nejen poradenství při shánění práce, ale i soustavně zajišťovat rekvalifikaci a doplňovat kvalifikaci zvyšující naději na slušnou práci.

Smysluplné je vytvoření robustního systému veřejně prospěšných prací, samozřejmě přiměřeně honorovaných, které mohou být onou nabídkou dočasného či prvního pracovního uplatnění nejen pro mladé lidi. Všechny tyto činnosti podpory zaměstnanosti by měly být v souhrnu organizovány z hlediska režimu jako rovnocenné pracovní činnosti s rozumným sociálním zabezpečením či odměnou za odvedenou práci.

Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem — kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

Pluralita a rovnoprávnost všech forem vlastnictví musí být samozřejmostí, je garantována v našem ústavním pořádku. Kvalitní veřejné služby jsou nezbytným předpokladem zachování rovnoprávnosti všech lidí a zajištění základních lidských práv v oblasti hospodářské a sociální.

Sociální demokracie, chce-li naplnit své vize solidarity, spravedlnosti a lidské důstojnosti, nemá ani jinou možnost, než tato práva garantovat prostřednictvím služeb poskytovaných ve veřejném zájmu. Musíme zvrátit dnešní opačnou tendenci a páteří našeho zdravotnictví i školství musí tvořit síť veřejných zařízení. Nezbytné je i kvalitní sociální bydlení či doprava jako veřejná služba, protože tyto služby by na čistě tržním principu nebyly dostupné všem.

Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A)vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B)středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C)velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Za nepřijatelnou považuji jakoukoliv variantu velké koalice včetně obdoby opoziční smlouvy s TOP09 či ODS. Míra programového kompromisu by musela být tak ohromující, že by došlo k naprostému programovému vyprázdnění a redukci na technologii moci. Samoúčelné držení moci bez jejího využití k naplnění programové vize by nemělo žádný smysl.

Za jistých okolností si umím představit jak variantu vlády levice, tak spolupráci s menšími stranami. I v druhém z uvedených případů bychom však museli mít příležitost prosadit podstatné části našeho programu.

Těžko představitelná je varianta vlády závislé, a tedy i vydíratelné byznysovými subjekty typu Věcí veřejných, LiDem nebo SPOZ.

Protože příliš nevěřím na dostatečný úspěch menších, hodnotově založených stran blízkých sociální demokracii, považuji za nejpravděpodobnější variantu levicové vlády, zřejmě s ohledem na převažující uvažování v ČSSD v podobě jednobarevné sociálnědemokratické vlády s tichou podporou na levici.

Bohuslav Sobotka

Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?

Pokud ČSSD podporuje přistoupení České republiky k fiskálnímu paktu v rámci EU, budeme se muset dříve nebo později vypořádat se zakotvením dluhové brzdy do našeho ústavního pořádku.

Aktuální vládní návrh se ale musí přepracovat. Jednak zastaral, protože naše unikátní pravicová vláda zadlužuje zemi rychleji, než píše vlastní zákony o zastavení zadlužování. Chceme také doplnit pojistky, které by vládě umožnily flexibilně rozpočtově reagovat v případě propadu ekonomiky a zvýšení nezaměstnanosti.

Žádná ústavní pojistka ale nepředstavuje skutečné řešení. Tím je pouze rozumná hospodářská a rozpočtová politika, respektující fakt, že zadlužení větší než 60 % HDP je pro Českou republiku riskantní a nákladné. Stejně tak ale musí respektovat fakt, že bez hospodářského růstu nemůžeme boj se zadlužováním nikdy dlouhodobě vyhrát.

A mimo jiné, více než 60% zadlužení by znemožnilo budoucí přijetí Eura, které podporuji.

Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

Záměrem ČSSD je podpořit zejména nejrizikovější skupiny nezaměstnaných, ke kterým patří samozřejmě mladí absolventi, ale také lidé starší padesáti let, zdravotně postižení a ženy po rodičovské dovolené.

Chceme pro ně vytvořit speciální programy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. O konkrétních nástrojích ještě povede sociální demokracie širší diskusi, existuje několik alternativ. Vzhledem k tomu, jak Drábkův gang na ministerstvu práce a sociálních věcí zdevastoval úřady práce, bude nezbytné nejprve obnovit jejich základní funkce.

Iniciativu EU směrem k mladým lidem vnímám jako nesmírně užitečnou.

Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem — kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

Je to směr úvah, který by sociální demokracie měla podporovat a rozvíjet. Potřebujeme definovat vhodný právní rámec. Služby poskytované ve veřejném zájmu by neměly fungovat na principu vytváření maximálního zisku.

Privatizace navíc tyto služby zdražuje a činí je tak méně dostupnými, čímž vlastně popírá jednu z jejich klíčových funkcí — pomáhat v zajištění rovných šancí pro každého.

Jsem dlouhodobě odpůrcem privatizace veřejných služeb. Naopak, podporuji komunální vlastnictví například v oblasti vodohospodářské infrastruktury či nakládání s odpadem.

Na okrese Vyškov, kde dlouhodobě působím jako poslanec, se vliv obcí v těchto oblastech podařilo uhájit navzdory všem privatizačním tlakům.

Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A)vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B)středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C)velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Měla by to být především koalice programově logická, která nám umožní realizovat sociálně demokratický volební program. Tedy levicová či levostředová.

Koalice s ODS či TOP 09 by nám znemožnila revidovat pravicové reformy, které proti vůli většiny společnosti prosadila Topolánkova a Nečasova vláda. Proto takovou koalici nepreferuji.

Možná není ani přímá koaliční vládní spolupráce s KSČM, protože tato strana je stále pronásledována vlastní kontroverzní minulostí a to by příští vládu příliš a zbytečně zatěžovalo, zbavovalo společenské podpory a odvádělo od jejího hlavního poslání.

Zbývá tedy koalice se středovými stranami nebo jednobarevná vláda ČSSD, opírající se o vlastní většinu nebo programovou dohodu s některou z parlamentních stran, například KSČM.