Kam se bude ubírat ČSSD po sjezdu II

Vratislav Dostál

Zveřejňujeme pokračování ankety, kterou redakce Deníku Referendum uspořádala mezi všemi kandidáty do vedení ČSSD.

Redakce Deníku Referendum oslovila všech patnáct kandidátů do vedení dlouhodobě nejsilnější české politické strany se čtyřmi otázkami. V úterý jsme zveřejnili odpovědi Jiřího Bodenlose, Milana Chovance, Martina Starce, Zdeňka Škromacha a Lubomíra Zaorálka.

Mezitím nám odpovědi zaslali Jiří Dienstbier a Bohuslav Sobotka. Slíbené odpovědi máme také od Michala Haška. Pokud svůj slib dodrží, zveřejníme je ještě dnes.

Otázky:

1. Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?

2. Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

3. Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem — kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

4. Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A) vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B) středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C) velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Jiří Dienstbier

Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?

Ve vládou navržené podobě určitě ne. Rozhodování o rozpočtu bylo vždy navýsost politickou otázkou, dokonce tou zcela nejzásadnější. Limitování politické debaty a úvahy v této oblasti přehnanými omezeními by bylo možno chápat jako omezení demokratického rozhodování.

Přesto je zřejmé, že je to právě sociální demokracie, pro kterou je zachování zdravých veřejných financí zásadní záležitostí, protože pouze zdravé veřejné finance mohou zajistit financování veřejných služeb tvořících podstatu sociálního státu. Na současné situaci vidíme zneužitelnost fiskálních problémů jako záminky k osekávání sociálních práv.

Ústavní garance fiskální stability by se měly omezit pouze a výhradně na závazky České republiky vyplývající z evropské legislativy, např. fiskálního kompaktu, a to až od okamžiku, kdy tato evropská legislativa bude pro Českou republiku závazná, tedy od případného přijetí eura.

Opatření by neměla být převážně restriktivního charakteru, ale měla by být cílena i na zajištění dostatečných příjmů veřejných rozpočtů.

Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

×