Na konci tohoto týdne se v Ostravě uskuteční sedmatřicátý sjezd ČSSD. Redakce Deníku Referendum oslovila všechny kandidáty do vedení dlouhodobě nejsilnější české politické strany se čtyřmi otázkami. Odpovědi na ně naznačují, kterým směrem se bude nově zvolené vedení ubírat.

Do vedení kandiduje celkem patnáct politiků. Na předsedu pouze stávající lídr ČSSD Bohuslav Sobotka (nominace získal v těchto krajích: Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský). Na prvního místopředsedu kandidují Michal Hašek (nominace: Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský) a Lubomír Zaorálek (Moravskoslezský). Všeobecně se očekává, že svou pozici obhájí Michal Hašek.

Kandidátů na pozice řadových místopředsedů je celkem třináct: Marie Benešová (Středočeský, Ústecký), Jiří Bodenlos (Liberecký), Jiří Dienstbier (Středočeský, Vysočina, Olomoucký), Lenka Fojtíková (Moravskoslezský), Jaroslav Foldyna (Ústecký), Alena Gajdůšková (Karlovarský, Liberecký, Vysočina, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský), Milan Chovanec (Praha, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký), Petr Kamnař (Moravskoslezský), Martin Starec (Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský), Zdeněk Škromach (Ústecký, Jihomoravský, Zlínský), Milan Štěch (Jihočeský, Vysočina), Lubomír Zaorálek (Středočeský, Karlovarský, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský) a Jiří Zimola (Praha, Jihočeský).

Řadových místopředsedů delegáti ostravského sjezdu zvolí celkem pět. Jedním z nich musí být podle stanov ČSSD žena. Posty obhajují Marie Benešová, Jiří Dienstbier, Martin Starec, Zdeněk Škromach a Lubomír Zaorálek.

V době zveřejnění ankety jsme obdrželi celkově sedm odpovědí. Marie Benešová a Jiří Zimola nicméně vzkázali, že se z důvodu časové zaneprázdněnosti ankety nezúčastní.

Otázky:

1. Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?

2. Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

3. Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem — kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

4. Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A) vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B) středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C) velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Jiří Bodenlos

Měla by podle vašeho názoru ČSSD hlasovat pro vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak zvanou Finanční ústavu?

Schválení tzv. finanční ústavy považuji za věc zásadního významu, která je ovšem pevně provázána s podepsáním evropského fiskálního paktu, jenž vnímám jako klíčové opatření pro stabilizaci Eurozóny i celé Evropské unie a pro úspěšné pokračování procesu evropské integrace. Přistoupení k fiskálnímu paktu je v zájmu naší země a prioritou vlády by mělo být jak jeho schválení, tak jednání s opozicí o podmínkách podpory fiskální ústavy v parlamentu.

Strana evropských socialistů vede kampaň „Vaše budoucnost je moje budoucnost". Jejím cílem je snížit nezaměstnanost mladých lidí. Do evropské legislativy chtějí evropští sociální demokraté zakotvit povinnost do čtyř měsíců po skončení školy nebo po ztrátě zaměstnaní nabídnout mladému člověku pracovní místo, další vzdělávání nebo rekvalifikaci - do 25 let všem, do 30 let vysokoškolákům.

Jakou podobu by měla mít „záruka pro mladé" v České republice? Jaké instituce je případně potřeba utvořit, aby byl program sociální demokracie v tomto případě úspěšně naplněn?

Problém nezaměstnanosti mladých lidí je úzce propojen nejen z aktuální ekonomickou krizí a nedostatkem pracovních míst, ale jeho příčinu lze hledat již v nastavení a struktuře samotného systému vzdělávání. Cílem vlády by měla být větší podpora technických oborů na středních i vysokých školách, jejichž absolventů na rozdíl od humanitních oborů je stále velký nedostatek.

Snahou by mělo být nasměrování mladých lidí na střední odborné školy, po jejichž absolvování budou mít konkrétní kvalifikaci. Současně s tím by měl být realizován program daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří přijmou do pracovních pozic čerstvé absolventy.

Občanská společnost v posledním roce diskutuje o deprivatizaci. Jde o vědomý ústup od privilegovaného statusu soukromého vlastnictví k podpoře rovnosti různých vlastnických forem — kromě soukromé i komunální, krajské, státní nebo třeba družstevní. Součástí této debaty je definice majetku a služeb fungujících tzv. ve veřejném zájmu, tedy takových, kde soukromé vlastnictví buď vůbec není žádoucí, nebo je v jeho rámci zakázána cenová soutěž.

Kromě zdravotní péče nebo vzdělání je mezi služby ve veřejném zájmu řazena veřejná doprava, zásobování energiemi nebo bydlení. Považujete tento koncept za nosný pro přemýšlení o programových cílech České strany sociálně demokratické?

Tento koncept služeb ve veřejném zájmu považuji nejen za nosný, ale přímo za neodmyslitelnou a integrální součást naší společnosti. Pokud se chceme poměřovat s vyspělými zeměmi západní Evropy, musí být povinností i zájmem státu zajistit potřebnou úroveň veřejných služeb, jejichž dostupnost v případě bezplatného vzdělání a zdravotní péče vyplývá přímo z Ústavy, respektive Listiny základních práv a svobod.

Jakou koalici by v případě volebního vítězství měla podle vás ČSSD upřednostňovat po sněmovních volbách? Před sociálními demokraty budou v zásadě tři varianty koaličních vlád (samozřejmě si lze představit kombinace níže popsaných „čistých“ variant):

A)vláda levice, tj. vláda sociálních demokratů v otevřené koalici s KSČM či s její tichou podporou;

B)středolevá vláda, tj. koalice ČSSD a menších středových stran situovaných na pravém či levém středu. Předpokladem tohoto uspořádání je volební úspěch centristických subjektů (SPO-Z, KDU-ČSL či SZ);

C)velká koalice, případně jednobarevná vláda ČSSD s tichou podporou nejsilnější strany napravo od středu (TOP 09 či ODS).

Kterou z těchto variant upřednostňujete a proč?

Cílem ČSSD po nadcházejících sněmovních volbách by mělo být vytvoření vlády, ve které budeme moci realizovat maximum ze svého volebního programu. V úvahu připadá buď varianta menšinové vlády ČSSD podporované některou z levicových či středových stran, či koaliční vláda s menšími středo-levicovými stranami, tedy s KDU-ČSL, či SPOZ.

Milan Chovanec