Sociální demokracie má na nadcházejícím sjezdu šanci vydat se vstříc své záchraně. Ne, to není blouznění. Jistě, strana je na vzestupu, nejspíš vyhraje volby a obsadí ministerstva (sama nebo ve spolupráci s někým dalším). Její síla vyniká zejména ve srovnání s potácející se ODS a vůbec celou neoblíbenou vládou.

Ale čím dřív se ČSSD ocitne na samotné špici, tím blíže bude její následný pád. Tak už to zkrátka chodí. Každá vláda jednou začne doplácet na nějaké nepopulární kroky, každá si vyrobí své skandály, někoho z jejího okruhu třeba i zavřou. V tom okamžiku bude důležité, z jakého podhoubí hlavní vládní partaj vyrůstá a jak je pevná.

„Lidi dnes nezajímají dvouhodinové politické projevy, když velmi složitě hledají jejich obsah. Chtějí odpovědi na základní otázky: jestli budou mít práci, jestli se do té práce nějak dostanou, jestli nebude zavřená jejich nemocnice, jestli se dostanou děti do školy,“ řekl 13.3. Právu Milan Chovanec, kandidát na místopředsedu ČSSD. Podobně se 13.3. v Lidových novinách vymezil vůči svému možnému soupeři v zápase o post prvního místopředsedy Lubomíru Zaorálkovi obhajující Michal Hašek: „Na rozdíl od Luboše se pohybuji v regionální exekutivě. Mám blíže ke konkrétním problémům lidí, nikoli jenom k abstraktním programovým otázkám. Svedl jsem už řadu bitev — o zachování nemocnic a smluv pro ně, o zachování veřejné dopravy a peněz na sociální služby.“