Baborová rezignovala na post radní. Vyčerpáním skončila na nemocenské
Vratislav DostálRadní pro školství v Jihočeském kraji Vítězslava Baborová rezignovala na svou funkci. Zdůvodnila to kampaní, kterou proti ní ve veřejném prostoru iniciovali studenti a učitelé. Dle svých slov neunesla nátlak a vyčerpaná skončila na nemocenské.
Jihočeská radní pro školství Vítězslava Baborová z KSČM rezignovala ke 3. únoru na svou funkci. Důvodem je podle ní kampaň, kterou proti její osobě vedli studenti, učitelé a média. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola z ČSSD už její rezignaci obdržel.
Baborová byla ihned po nástupu do funkce pod ostrým tlakem studentů, kterým vadila její stranická příslušnost ve vedení školství v kraji. „Díky iniciativě pana učitele a některých studentů, kterou využili i lidé, kteří se nedokázali vyrovnat s výsledky voleb, i díky médiím a některým dalším sdělovacím prostředkům se odstartovala celorepubliková kampaň Baborová. Proto se chci k této šikaně i já vyjádřit bez vytrhávání vět z mých názorů,“ uvedla ke své rezignaci Baborová.
Zdůraznila přitom, že se nikdy necítila tak nesvobodně jako v poslední době. „Útoky, které byly a jsou vedeny v neférové a osobní rovině ohrožovaly nejen mě, ale i mou rodinu,“ dodala. Funkci radní přitom dle svých slov přijala s upřímnou snahou pomáhat a vést prospěšnou diskuzi se všemi před přijatým rozhodnutím.
„Ale odsuzovat někoho, koho neznáte, který ani nezačal pracovat je primitivní. Je mi líto, ale jsem žena a rovněž manželka, máma a babička, která neunesla fašizoidní nátlak a s vyčerpáním skončila na nemocenské. Funkci radní nemohu v době nemoci zastávat, proto Rada Jihočeského kraje pověřila plněním úkolů, které jsou v mé kompetenci neuvolněného radního Tomeše Vytisku,“ napsala Baborová v textu, který vyšel na webu Haló novin.
Nejbližší zasedání zastupitelů Jihočeského kraje se uskuteční 7. března. Zimola zároveň plánuje schůzky koaličních stran sociálních demokratů a komunistů. O nástupci baborové zatím nechtěl hovořit. „Odmítám nyní komentovat jakékoli informace, kdo by se tímto radním měl stát, neboť to bude předmětem dalších koaličních jednání. Jsou-li dnes vyslovována jakákoli jména, jsou to pouze návrhy k jednání. A to si jistě uvědomují představitelé obou koaličních stran,“ vysvětlil Zimola.
Krajské volby, které proběhly na podzim loňského roku, vyhráli v jižních Čechách sociální demokraté. Poté, co vznikla levicová koalice ČSSD a KSČM, zvolili zastupitelé na prvním zasedání na post radní pro školství komunistku, což vyvolalo vlnu nesouhlasu studentů a veřejnosti. Podle studentů a dalších protestujících totiž sociální demokraté porušili bohumínské usnesení.
Bohužel.
Když gymnaziální "Studenti současný stav ve vedení kraje označují za podvod na voliče.", tak se nemůžu ubránit srovnání s tím výletem na ministerstvo:
http://www.youtube.com/watch?v=lOap1oXS3l0&list=PLND0ST281umJbPqwDkdqVYQ9EaTUfHvR-&index=1
Ale třeba mi tu najihovýchodě dali nějaké špatné info.
V Třeboni a Českých Budějovicích demonstrují jen desítky, maximálně stovky studentů. Ti na to mají právo. Pokud však bude krajská koalice normálně pokračovat ve své práci, tak to za chvíli přestane bavit média a poté i studenty.
Je ovšem pravda, že slovo elita je vyprázdněné a jako výplň nastupuje celebrita. Náplň peněženky či výstřihu se lépe prodává než myšlenka.
Když v roce 2009 létala na Paroubka vajíčka, Klaus ani Havel nespěchali do televize nebo do parlamentu, aby bouřili proti útokům, které nebezpečně štěpí společnost. Zjevně to bylo pod jejich rozlišovací schopností.
Sám se nepovažuji za příslušníka elit. Jsem, podle mínění některých čtenářů, toliko stařičký vědec na odpočinku v ontarijském Poottawí. Nečinnost elit v ČR mě ale vede k tomu, abych vyslovil podporu dvěma komunistům. Tou první je paní Baborová, kterou lůza vyštvala z pozice, získané v řádných volbách. Považuji za naprosto ostudné, že se proti znevažování výsledků voleb a diskreditaci této ženy nepostavil žádný politik – o hercích, spisovatelích a jiných umělcích ani nemluvě. Důvod je podle mého názoru jasný. Jsou to srabové, kteří si nechtějí zadat." atd.
Celý článek: http://www.blisty.cz/art/67284.html
Netřeba ale přeceňovat mediální bublinu kolem protetsů, které nejsou tak velké jak se zdají. V Praze to bývá někdy horší. Pokud by byl porušen zákon, jsou tu státní orgány, jinak tu byla i petice občanů atp. atp.
Když děláte politiku a specielně za KSČM, musíte občas počítat s konfliktem a nezdvořáky - pí Baborové třeba popřát zdraví v osobním životě i v další zatsupitelské práci a doufám, že ten tlak nový radní za KSČM, který i vystřídá, zvládne. Ostatně radní v tomto resortu máme ještě další tři.
Každý kdo je trochu vidět, takové útoky zažil na vlastní kůži. Já mylsím že solidarita s pí Baborouvou tu byla a odpor vůči nerespektování voleb rovněž. A to je to hlavní, nedat se a pěstovat rezistenci vůči nekultuře a nerespektování pravidel politické soutěže..
Ostatně v nedávno ukončené prezidentské volbě takových věcí z obou strany také pár bylo.
Podepsal jsem ale už dávno petici za paní Baborovou a zcela souhlasím, že to co se děje v jižních Čechách je hanebnost V PRINCIPU srovnatelná s prorežimním přitakáváním stupidních lidí justiční vraždě Milady Horákové. (Mimochodem: většinu - ne-li všechno - zlo plodí stupidita).
Tato slova jsem napsal svým VŠ vzdělaným kolegům z oboru, kteří ty demonstrace schvalovali (jeden se jich dokonce zůčastnil!).
Na samostatný článek teď nemám sílu, musím po prezidentských volbách dohánět v práci co jsem zameškal. Omlouvám se. Ale jistě se toho ujmou druzí a lépe než já.
"Považuji za naprosto ostudné, že se proti znevažování výsledků voleb a diskreditaci této ženy nepostavil žádný politik – o hercích, spisovatelích a jiných umělcích ani nemluvě. Důvod je podle mého názoru jasný. Jsou to srabové, kteří si nechtějí zadat."
Nechci mluvit za politiky, ale není vyloučeno, že jsou lidé, kteří se proti demonstracím jihočeských studentů nepostavili jednoduše proto, že s nimi souhlasí (jupříkladu já). Nejde o protest proti výsledkům voleb (to by bylo tehdy, kdyby studenti protestovali proti tomu, že paní Baborová je v krajském zastupitelstvu). Složení koalice však bylo konkrétním politickým rozhodnutím, na které sice měly příslušné politické strany právo - proti němuž ale mají občané právo protestovat. Stejně tak obsazení konkrétní funkce v radě je politické rozhodnutí, proti němuž je zcela legitimní protestovat. Voličů se nikdo neptal, jestli chtějí komunistickou radní pro školství.
Právo na protest proti politickým rozhodnutím je v demokratické společnosti nedotknutelné, a srovnávat tento protest s "přitakáním justiční vraždě Milady Horákové" je mimořádně nevkusné.
To, že máte právo na protest, ještě neznamená, že obsah toho protestu je demokratický. Je to jednoznačně popírání svobod části voličů. Chcete totiž, aby na základě charakteristiky, která je apriorní (platná už předem, bez ohledu na činy), totiž čistě na základě příslušnosti k jedné straně, byla upírána jejich zástupcům plná politická práva (jestliže podle Vás nemůže komunistický zastupitel zasednout do určitého úřadu, tak chcete, aby jeho zastupitelský mandát, jehož jednou potencialitou ten úřad je, byl méněcenný, slabší, omezený). Z toho se nevykroutíte, tohle prostě zastáváte.
Pokud ovšem chápete co znamená "v principu" (záměrně jsem psal kapitálkami už poprvé).
Mnoho lidí na podobných postech jako měla zastávat p. Baborová se hlásí např. k církvi katolické. Budeme proti nim pořádat demonstrace? Vždyť ty totalitní hrůzy oné církve ve střední Evropě mnohonásobně překonávají hrůzy komunistické.
V jižních Čechách nějak dopadly volby, které proběhly řádně, v souladu se stanovenými procedurami. Právě tak proběhlo i sestavení Rady. Paní Baborová se tak legálně stala radní pro školství.
Totéž lze ovšem říct i o panu Pekárkovi (doufám,že se tak jmenuje), který se -- ač již prakticky pravomocně odsouzen za kriminální čin -- legálně stal poslancem PS PČR a vzápětí odhlasoval dvě nevratná zákonná opatření velmi problematického charakteru (církevní restituce a daňové zákony).
Jako demokrat akceptuji, že způsob,kterým ODS Pekárka instalovala je legální. Ale s touto legalitou se mohu smířit jen proto, že ji doprovází právo na protest proti takovému svinstvu. A kdyby Pekárkovu poslaneckou přísahu provázely statisícové demonstrace, neměl bych pocit, že účastí na nich "jednoznačně popírám svobody části voličů" (totiž těch, kteří kandidátku ODS s Pekárkovým jménem volili).
Nemohu přitom právo na protest omezit tím, že ten protest je v konkrétním případě pitomý, neinformovaný či nechutný. Někomu tak mohly připadat protesty proti opakovanému nepřijetí zákona o registrovaném partnerství, jinému -- např. mně -- protesty proti právu ženy rozhodnout se svobodně o vlastním mateřství, provázené upravenou fotodokumentací potratu. A to, zda je obsah jakéhokoliv protestu demokratický, bude právě v demokracii, zaplať panbů, vždy předmětem legitimního sporu.
Samozřejmě, personální štvanice je vždy ohavná, nicméně ta jihočeská určitě není v principu srovnatelná s masovým souhlasem s justiční vraždou Milady Horákové (Trávníček) -- prostě proto, že se v tomto případě jedná o protest proti moci (jakkoliv protest neriskantní a společensky konformní), zatímco v kauze Horáková se jednalo o souhlas s mocí.
Bohužel, má pravdu Jiří Dolejš. Když jsi aktivní v politice a není to zrovna za stranu, kterou milují naše občansko-pravicově uvědomělá média, musíš prostě se štvanicí počítat. Tvoje děti budou ve škole "děti té komunistické svině" anebo "děti poradce té socanské kurvy"a paní učitelka se nebude obtěžovat, aby nad podobnými výroky povytáhla obočí. Škoda, že tahle sprostota se v případě Baborové ukázala jako účinná.
A stupidní demonstranti oné ústřední moci posloužili svou zaslepeností (obavou z vyfabulovaného nepřítele) to regionální opoziční centrum poškodit.
Totéž se V PRINCIPU dělo v případu M. Horákové: opět skupiny stupidních lidí, kteří se báli vyfabulovaného nepřítele (po válce o to pochopitelnější), pomohly ústřední moci potlačovat opozici.
Velmi nesouhlasím s tím, že se máme s něčím takovým smířit. Proti tomu je naopak potřeba se stavět v zárodku. Už třeba i proto, že bylo poškozeno zdraví.
Pokud někomu svým činem - i z nedbalosti - poškodíte zdraví, musíte se z toho zodpovídat, zpravidla před soudem.
Není možné se tvářit (skoro jako ve středověku), že psychické onemocnění není onemocnění a vlastně se nic nestalo. Zeptejte se psychiatrů jak jsou nebezpečné deprese, nejen, že mohou vyvolat různá somatická onemocnění, ale mohou končit sebevraždou. MNozí lékaři dokonce srovnávají už střední stupeň deprese s onemocněním rakovinou - na základě stupně zátěže, který na organismus obě onemocnění nakládají.
Proto ze své věty nadále nehodlám ustoupit ani o píď. Ten příměr považuji za velmi přesný.
A v Německu podle této bojovné koncepce vznikl Grundgesetz z roku 1949, jenž dovolil zakázat spolky, které jsou proti „ústavnímu pořádku“ (verfassungsgemäße Ordnung).Dále se v něm pravilo, že kdo zneužívá lidská práva, je může také ztratit - a směr byl ukázán nejen na terostisty ale i na tzv. antisystémové strany které mohou poškodit "freiheitliche demokratische Grundordnung",
Nejprve byli z veřejné služby vyloučeni neloyální lidé (byl v roce 1950 přijat záko o tzv. Berufsverbotu) a nakonec byla v roce 1956 zakázána KS Německa jako prpotiúsatvní a vybraní členové strany byli souzeni za velezradu.
Postavení KS mimo zákon bylo v celé západní Evropě ojedinělé, po mnoha letech byloo toto praqvidlo z němekcého právního řádu odsrtaněno, ale tenhle poválečný německý vzor může být i dnes pro některé stupidní bojovníky u nás inspirací i když samozřejmě KSČM nechce být stranou antisystémovou jako DKP ale po zkušenostech z roku 1989 stranou demokratické systémové alternativy..
A jinak jsem narodil včas, abych ještě pamatoval psaní o samozvancích a ztroskotancích. A později také heslo: "Televize lže jako když Rudé právo tiskne"; ale musím se upřímně přiznat, pamatuji to dost málo, řídil jsem se tehdy moudrý doporučením:
"Když řečnějí o Únoru z ideové stránky,/ vypni proud a z tranzistoru vyjmi suché články"
a dělám to, co se massmedií týče mentálně dodnes, byť řečnějí o jiných měsících a z jiné ideové stránky.
Ke skupině na obranu zmiňované radní jsem se připojil už na konci minulého roku.
Jenže to chce rovněž trochu jinou postavu na místě onoho radního.
Studenti a učitelé samozřejmě mají právo protestovat.
Ale ten, proti komu protestují, by měl být natolik tvrdý střihoun, že by měl odpovědět nesmírně brutální antikampaní, kde by se donekonečna ozývalo označováni protestujících jako fašistické sebranky, zfanatizované soldatesky a tak pod ... a pořád znovu a stále dokola, při každé příležitosti a ještě a znovu ...
... až by se ve značné části obyvatelstva začalo bez ohledu na média vytvářet povědomí o protestujícících jako o zfašizovaných a zblblých úderných odílech ...
Samozřejmě zjednodušení - ale to je jedno ...
Nad žádným sebeexpresívnějším výrazem nelze váhat.
V blízkosti objektů, kde aktivisté protestů bydlí, musí jeden antiprotest stíhat druhý ... a psychický terror musí být obrácen na ty, kteří ho vyvolali a musí neustále sílit jako by neměl mít konce, jako by neměl nikdy přestat ...
Na sionistickém hnutí se mi vždy líbilo ono "Už nikdy jako ovce!".
Na ránu nutno odpovědět nejlépe třemi ranami - dvě nestačí.
Na ránu je třeba odpovědět nejlépe třemi ranami - aby se už agresor nebyl schopen ze země zvednout ...
(možná tam to slovo "demokratický" nebylo zvoleno úplně šťastně)
Pokud je součástí demokracie (demokratické diskuse) např. protest na jedné straně a svoboda v hodnocení smyslu a významu protestu na straně druhé (ze strany veřejnosti), pak i lze říct, že i věcně opodstatnělý nebo zčásti protisystémový nebo pomýlený protest/názor je přípustnou součástí demokratického řádu - v případě že není de jure vyloučen. (Systém se tak sebe-modifikuje). Nevím to, ale myslím, že v případě protestu studentů v JČ kraji snad k těm několika zapovězeným činnostem nedochází. Pak je protest formálně legitimní a nelze mu bránit (což ani nikdo nedělá), ale to neznamená, že ho nelze věcně kritizovat... ...jeden názor se obvykle nakonec prosadí, jde o jen o to který. V tuto chvíli nevidím věcně správný důvod, proč by studenti měli požadovat aplikaci bohumínského usnesení z roku 1995. Je nějaký takový důvod?
"Když jsi aktivní v politice a není to zrovna za stranu, kterou milují naše občansko-pravicově uvědomělá média, musíš prostě se štvanicí počítat. Tvoje děti budou ve škole "děti té komunistické svině" anebo "děti poradce té socanské kurvy"a paní učitelka se nebude obtěžovat, aby nad podobnými výroky povytáhla obočí."
Je proti tomu nějaká obrana? Myslím teď hlavně na ty děti, které jsou v tom zcela nevinně. Demokraté by ve vlastním zájmu neměli připouštět, aby kterékoliv dítě trpělo ve škole kvůli svým rodičům - ať už vzhledem k jejich rase, národnosti, původu, víry či politického přesvědčení, a sice z toho prostého důvodu, že ty děti jednou vyrostou a budou si to pamatovat. A je to konec konců šikana, navíc politická, která demokracii vůbec nesvědčí. Samozřejmě chápu, že je těžké chtít na učitelích, aby byli naprosto objektivní a nestranní.
Ale vrátím se k myšlence, zda se dá podobným slovním útokům vůbec zabránit. Zdá se mi totiž, že dost těžko. Zvlášť v případě těch dětí. Jako zajímavé se mi jeví řešení, které nabízí pan Tejkl: Na psychický teror odpovědět psychickým terorem. Já bych to možná ani nenazvala "psychickým" terorem, nýbrž ideologickým terorem. Prostě vést ideologický boj (třeba i nadávkami, pokud se tím někomu uleví). Děti stejně nelze uchránit před světem politiky, jako je nelze uchránit například před sexem, a tedy je lepší zavčas je o všem poučit. Dokud to zůstane jen v této rovině a nepřejde se k fyzickému násilí, pak je vše v naprostém pořádku. Já bych se ani nebála učit děti rozlišování na "oni" a "my", zejména když si zdůvodníme, proč tomu tak je. Samozřejmě pouze s tou podmínkou, že se nesmí nikomu fyzicky ubližovat. Na tom se musí bezpodmínečně trvat. Možná se časem lidi (a poté i děti) zkultivují a přestanou i ty nadávky.
Z hlediska prespektivního vítězství je nutná klidná, racionální a vyargumentovaná obrana a nazývání věcí pravými jmény. A standardní postup.
Neměla by se KSČM obrátit v této věci na ombudsmana? Paní Baborová na to jistě sama mít sílu nebude. A jde vysloveně o pošlapávání lidských práv (nikdo nesmí být perzekuován pro své přesvědčení, pokud toto není v rozporu se zákonem).
ne, proti tomu účinná obrana není. Respektive je,ale je složitá a přichází pozdě. Už jen proto, že ty děti obvykle mlčí, protože nejsou žalobníčci. A dokazovat paní učitelce, že něco neviděla, protože to vidět nechtěla, je velmi složité. Tak to ovšem chodí u různých typů šikany.
B. Trávničkovi
Ne, není to v principu podobné s Horákovou. Například už v tom ne, že se jak paní radní, tak hejtmanství vůbec mohly docela účinně bránit. Předpokládám,že to bylo jejich uvážlivé rozhodnutí, a nikoliv administrativní neschopnost, pokud tak nečinily.
A taky mohla paní radní podpořit velká skupina lidí bez risika ztráty povolání či svobody.
Ta mediální smečka ovšem existuje, ale má vliv, nikoliv moc.
Jistě, ta štvanice byla nechutná, ale byla to lokální záležitost a nebudu snímat odpovědnost ze Zimoly konspirační teorií o nezvládnutelné moci spikleneckého pravicového centra.
Ombudsman v této věci nemá žádné kompetence.ů
Oni samozřejmě mají právo na protest, nelze jim ho upírat, o tom vůbec nemůže být pochyb. Mně šlo ale o tohle: Jaké by mohli uvést důvody pro to, že Baborová nemá být radní? A vzhledem k tomu, že jediným důvodem je zjevně stranická příslušnost, tak mi logickou dedukcí vychází, že (možná nevědomky) popírají plnohodnotnost mandátu, jestliže jej obdrží komunista (což je charakteristika apriorní, bez ohledu na to, co ten komunista jako zastupitel bude dělat). Na tom, že mohou protestovat, to nic nemění. Ale znamená to, že požadavek, který kladou, má podobně nedemokratická východiska nebo implikace, jako kdyby někdo protestoval proti tomu, že se radním stal katolík (a i na takový protest by podle mého názoru měl právo; to právo je totiž čistě formální, z dobrých důvodů).
A to je jádro pudla. Demokracie bez demokratů, čili bez patřičné politické kultury. Demokrat by měl říkat: "S Vaším názorem hluboce nesouhlasím, ale budu se vždycky bít za to, abyste jej mohl uplatňovat v rozhodování o věcech veřejných, jestliže pro něj získáte dost hlasů ve svobodných a všeobecných volbách."
A ten Pekárek. Ono je přeci jenom trochu něco jiného, když je někdo dosazen už jako de facto trestanec. Tam by bylo možné protestovat na základě toho, co ten člověk podle všeho reálně udělal (a co v té souvislosti znamená imunita).
Vhodnější je kriticky ukazovat, že ten "obsah" je předsudečný, ideologicky zaslepený, že vznikl jako důsledek manipulace.
Mimochodem, ani jako demokrat nemůžu být zavázán podporovat každý názor, který získal podporu ve volbách. Oni nacisti opravdu opakovaně vyhráli volby.
Že je to absurdní? Já vím.
Podobně je ale V PRINCIPU absurdní to co tu píšete Vy. Čiší z toho formalismus a pohled teoretického filosofa odtrženého od života. Víte, ono jen od klávesnice se to dobře teoretizuje. Realita je jinde (V PRINCIPU podobně jako s tou Horákovou).
Předpokládám, že paní Baborová má příbuzné a ti mají třeba děti. Vy byste je např. vystavoval riziku, že jim někdo ublíží? Že je někdo bude ponižovat?
Fašizoidní skupiny podporované prorežimními médii podrobily p. Baborovou V PRINCIPU obdobnému psychickému nátlaku jakému v hard verzi musela čelit Horáková.
Každý nemá mentalitu Kalouska, Klause a Zemana, většina rozumných lidí o sobě pochybuje. A když takovému člověku denodenně někdo naznačuje, že je darebák a méněcenný, tak to často neunese.
A přesně o to jim šlo: psychickým nátlakem ji vyautovat (bez ohledu na zdravotní následky). Dřív se názoroví političtí oponenti zabíjeli nebo zavírali, ale proč to dělat tak brutálně (a riskovat, že to je v rozporu se zákonem), když dnes můžeme "humánně" použít média k zorganizovaní psychonátlaku, který zajistí totéž, že?
V PRINCIPU se dnešní režim zbavil Baborové, tak jako se kdysi zbavil tehdejší režim Horákové.
Pokud vím, tak Baborová i Zimola se bránili (Zimola tomu věnoval nemálo času), ale zjevně jim to nebylo nic platné. Zafungovaly mechanismy, které Vy neberete (jako humanista?) v potaz, např. prachobyčejná biologie - osoba pod psychickým nátlakem se zhroutila. Nebo psychologie.
I na tom měli komunisti v 50. letech vybudouvanou svou strategii, když zlikvidovali Horákovou.
Takže od svého přirovnání nehodlám nadále ustoupit ani o píď.
Vaše teoretické předpoklady totiž nezahrnují všechny proměnné a tudíž Vaše tvrzení, že mezi oběma případy existuje principiální rozdíl neumožňující srovnání, jste dosud nedoložil.
Pokud by ve volbách uspěl např. Rom, měly by skupiny obyvatel právo na něj vyvíjet psychický nátlak aby odstoupil protože je Rom?
Nebylo by to v rozporu s lidskými právy?
V čem je nějaký základní rozdíl oproti komunistce (je její strana mimo zákon?), že nemá nárok na ochranu např. ombudsmanem?
Je zajímavé, že nikdo z těch studentů ani jiných antikomunistů si nedal tu práci, aby místo demonstrování podal k příslušnému soudu podnět na zákaz komunistické strany. Pročpak asi?
Vždyť právnící této současné pravicové vlády (!) přiznali, že právní argumenty pro zákaz KSČM neexistují, a proto nedoporučili podobný podnět podat. Tím je snad řečeno vše. Komunisté jsou z hlediska zákona normální demokratickou stranou. A pak je tedy protest těch mládežníků nelegitimní, byť formálně legální.
Já se domnívám, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná nesvoboda druhého.
Takže právo na protest tu sice je, ale má své hranice. A tady tím protestem (i jeho formou) byla ta hranice HRUBĚ překročena, byla HRUBĚ narušena svoboda druhého subjektu, který neprovedl NIC co by bylo v rozporu se zákonem (tj. nelegálního), ale ani s dobrými mravy (tj. nelegitimního).
Ale nejde jen o pomatené nedospělé křiklouny, do toho se přece zapojila i média.
Když bude nějaké médium naznačovat, že Rom nemá co dělat na radnici, JEN protože je Rom, i když byl zvolen v řádných volbách, nemá právo na ochranu svých lidských práv?
Pořád tomu nerozumím.
To také mj. znamená, že roli zlikvidováného antidemokraty okamžitě aktivně přebírá jeho nadřízená instance.
2, Aby jak pedagogové tak i jejich nadřízení.nesli zodpovědnost za následky chybné výuky demokratických norem.
3. Aby státní zástupce nepřihlížel honům na čarodějnice
Tak jestli tohle je filosofická úvaha pane Nováku, tak..........
V extrémním případě by se dalo uvažovat o šíření nenávisti vůči skupině obyvatel.
Ale opravdu si nejsem jist, že by to v kauze Baborová zašlo tak daleko.
řekl bych, že většina zde diskutujících není z JČ kraje, čili je to možné brát i jako poučení a příležitost ke generalizaci.
´Kdo je připraven, není překvapen.´ ...hmmm, kde jsem na tohle přišel?!
Nevadí mi být hloupou.
Pokud bychom hodili komunisty do jednoho extremistického pytle (což se mediálně běžně děje), tak je tu otázka podle jakých pravidel bránit demokracii kde je hranice oprávněnosti obsahu protestů. Mein Kampf nebo Manifest - dokud se to nepere...
Ale pokud přijmu tezi že antinacismus ano, ale antikomunismus už ne, pak musím přijít s rozlišením mezi extremismem a radikalismem, tj. mezi útokem na demokracii jako takovou a snahou systém podstatně ale demokraticky měnit.
Co je to útok na demokracii jako takovou?
Když prohlásím, že v situaci massmediální společnosti nutně degeneruje k nadpráví bohatých a k prosazování omezování občanských svobod ve prospěch údajného bezpečí, ve skutečnosti větší mocenské kontroly?
Když prohlásím, že před pochybným principem nedotknutelnosti soukromého vlastnictví musí mít přednost princip uvážlivého nakládání s neobnovitelným či nedostatkovými přírodními zdroji?
Když budu dokládat, že korupce je imanentní součást provozu masové demokracie?
Když řeknu, že světový režim dominovaný západními demokraciemi vraždí ročně 18 mil.lidí hlady, a tudíž není morálně přijatelný?
A vůbec, proč bych nemohl být antikomunistou? Jednak mám právo považovat za charakteristický projev komunismu spíše stalinistické zločiny než program KSČM. Mám ostatně právo i na podezření, že velká část členů KSČM chápe ono přitakání ústavnímu pořádku v programu své strany jen jako taktickou koncesi. A mám právo nezapomínat staré křivdy -- od vyvlastnění rodinného majetku po překážky ve studiu a výkonu povolání. A konečně, mám i právo být manipulovatelným blbcem.
Nevyužívám tato svá práva (doufám, že ani to poslední) a byl bych rád, kdyby antikomunismus existoval jen jako historická záležitost, která nepřežila pád komunistického impéria o víc jak pár let. Ale právě tak, jako nepovažuji každého komunistu apriori za osobu zlovolnou a zločinnou,odmítám přistoupit na totéž ve vztahu k antikomunistům.
Mně jde především o míru tolerance vůči tomu s čím nesouhlasím a o moné formy nesouhlasu - např. jsem nedávno přemýšlel nad výrokem Rady ČRo. Š.Kotrba tam dal svého kolegu A. Drdu za jeho výroky v politickém komentáři.
Kromě toho že tam obecně mluvil o tom, že lidi mají různé stupidní předsudky a že nacionalistická kampaň je iracionální (což je bohužel pravda), tak mu vytkl výrazy jako že je Bobošíková legrační figura, že nesdílí hysterickou revolucionářskou ideologii nebo že podpora Zemana je trapně naivní a že ten je vyzpytatelný jen v tom nejhorším.
Komentář se kterým nemusím souhlasit (asi ne tak sveřepě jako Kotrba) , ale proč vůči tomu zakročila mediální rada ? Kde je vůbec hranice korektních veřejnoprávních komentářů - a kde je hravice svobodných protestů atp. atp. A kde končí hranice péče o politickou kulturu a začíná mečiarizace země ?
Jak se ale má antikomunismus deklarovaný jako odpor vůči zločinům minulosti ovšem demonstrovaný vůči člence dnešní KSČM (dokonce bez ohledu na její osobnostní profil) stát minulostí, když ho v těch stávkových demonstracích na jihu Čech prezentují lidé narození po roce ´89 nebo celkem krátce před ním? Musí mít skvé informace nebo "informátory". Anebo zkušenosti s některými lidmi z dnešní KSČM? Zdá se, že si to vzývané vyrovnání se s minulostí představuje každý po svém... ale vypadá to, že slovo vyrovnání tam dost nesedí, napadá mě několik vhodnějších...(dost možná že oboustranně..)
A jak se může stát?
Myslím, že pro to nejvíce udělala tato vláda, která své přežití spojila s instrumentálním využitím ideologického antikomunismu.
Důležitý je ovšem střet o instituce. Bez toho, že by se USTRK buď zrušil anebo zásadně změnil, bude zdrojem ideologického antikomunismu; bude moralizováním dějin nahrazovat jejich poznání.
Problém sui generis jsou střední školy. Moje děti chodily na různá gymnasia, ale obě na nich hrály jakousi hru na totalitu. Jednodenní LARP, kdy podle různých strategií kolaborace s komunistickou byrokracií a STB získávaly privilegovaný přístup k nedostatkovým banánům či dokonce poskočily v pořadníku na byt.
Televize a blbství jejích dokumentů, které dělají z Mašínů hrdiny.
S tímhle je se třeba prát, neztrácet trpělivost.Jde to, ale bude to trvat odhadem tak asi dalších dvacet let.
Konkrétně myslím je třeba udělat dvě věci: zrušit ÚSTR a napsat levicovou učebnici dějepisu... Otázkou je, kdo se odváží se těchto úkolů ujmout...
Aby to nebylo tak jednoduché, učebnice dějepisu (ale také literatury, občanky atd.) potřebuje určitý, oficiální příběh dějin, podle kterého je napsaná. Moderní doba jako uskutečňování politické,sociální a národní emancipace, pokud se podíváme na ty příběhy, podle kterých se psávali evropské učebnice. Jako boj s feudální porobou, národnostním útlakem a boj o řešení sociální otázky, aby to působilo dramatičtěji.
Vědecká historie se může -- a musí -- o ty dějinné příběhy hádat, musí je kritizovat, když plodí mýty a předsudky atd.,ale školní dějepis se bez nějakého neobejde. A ono je mnohem lehčí ho napsat jako boj buržoasně-demokratického dobra s komunistickým zlem. Nicméně máte pravdu v tom, že ty nové učebnice dějepisu s mnohem otevřenějším příběhem musíme začít připravovat.
USTRk by se možná nemusel rušit,stačilo by, aby dělal svojí práci. Představte si jenom solidní soupis, regesta atd. archivních materiálů, příručku s popsanou nomenklaturou KSČ s historickým vývojem apod.
Ale není to snadný úkol, zejm. pokud jde o nejnovější dějiny. především by do toho neměly kecat poiltické strany (a i ten USTR je příliš politický).
V demokratických režimech, kde trvale dominují konzervativní pravicové strany si levicové studenstvo stěžovávalo a dodnes stěžuje na osnovy výuky dějin, které po francouzskou revoluci a její následky překypovaly podrobnostmi, oproti výkladu následků ruskě revoluce, kterě překypovaly šmahem.
A přesto se omladina stala většinově vědoma toho, jaké břemeno klade demokratický režim na občana aby nekolaboval.
Tedy aby nekolabovali oba.
Ale pokud se opravdu nechci dát na šikmou plochu angažovaně propagandistických žvástů, tak nic jiného než odstup a respekt k faktům byť by je přinášel konkurent nepomůže.
Pestrost výkladu dějin je dokonce kýžená.....řekl bych.
Pestrost výkladu ústavy musí znát své hranice....tvrdím.
Liberální demokracie se bez represivity státu neobejde...vím.
To že dala za pravdu Š.Kotrbovi ve stížnosti na jeho kolegu A. Drdu za jeho výroky v politickém komentáři někdo možná bere .jako vítězství levice
Já tomu ale nějak nerozumím, požadavek na vyváženost komentáře je přeci blbost - komentáře musí být různé ale jeden každý by neměl být vrchnostensky cenzurován.
Ostatně Drda (i když s jeho názory nesouhlasím), tam přeci kritizuje nejen zemanovce ale i fandy knížete. Pokud nelze v komentáři říci že např. Bobošíková je legrační figura, tak se nám vrací doby kdy pod sankcí bylo i to že na obraz císaře kálí mouchy.
Jednostrannou stížnost levičáka by měla rada vnímat stejně jako jednostrannou stížnost pravičáka - tedy jako jednostrannou. Jsme za pluralitu komentářů. Ale ne mečiarizovat veřejnou mediální službu.
I tohle snad patří k nerepresivnímu provozu demokracie.
Pokusy o násilí jedinců a sdružení jsou tedy ilegální a trestné.
To je stejnětak banální, jako pro většinu občanstva cizí zjištění. Jde takřka o prolomení nepsaného tabu....pomyslel jsem si
Smí jednotilvec aniž by se vystavil tlaku represivního státu říci třeba "Císař pán není vůl, ale korunovanej" ?