Rozeštvávači

Jiří Pehe

Václav Klaus vyložil střelbu po sobě jako důsledek činnosti „rozeštvávačů“. Měl by se ovšem zamyslet nad tím, zda největším rozeštvávačem není on sám.

Prezident Václav Klaus soudí zcela správně, že „atentát“, který byl na něj spáchán sedmi plastovými kuličkami, vystřelenými z tzv. airsoftové pistole, odráží mimořádně špatnou situaci ve společnosti. Místo toho, aby se ale prezident pokusil vzápětí pravdivě odpovědět na otázku, co jsou hlavní důvody tohoto stavu společnosti, jenž úzce souvisí s počínáním politické elity, k níž patří i on, bere to jako obvykle zkratkou. A jako obvykle špatnou.

Společnost se prý neradikalizuje, ale je radikalizována. Kým? Početnou skupinou rozeštvávačů, soudí Klaus. Všichni prý je známe, ale nebude je jmenovat, aby jim nedělal reklamu.

Lidé blízcí prezidentovi se jistě v příštích dnech postarají o to, aby jména hlavních rozeštvávačů pro jistotu zazněla. Michal Semín ostatně hned po „atentátu“ napsal komentář „Vieweghovy chrastavské výstřely“, v němž kromě jména romanopiscova zmínil i jména Martina Putny, Jana Urbana nebo Tomáše Halíka.

Na teorii o jakýchsi „rozeštvávačích“, kteří radikalizují společnost, je zajímavé hned několik věcí. Tak především Klaus evidentně vidí společnost i třiadvacet let po pádu komunismu optikou dobře známou z bývalého režimu.

I nespokojenost lidí ve společnosti reálného socialismu byla podle komunistických pohlavárů působena především „rozeštvávači“. Slavný projev Milouše Jakeše na Červeném hrádku se už stal v tomto směru legendou.

Klausova slova pěkně dokumentují, jak málo se změnilo na pocitu mocných, že oni to dělají v podstatě dobře, a kdyby nebylo „rozeštvávačů“, kteří ruší „klid k práci“, bylo by nám hej. Kritická analýza sociálních a politických jevů, které jsou skutečnou příčinou „mimořádně špatného stavu společnosti“, v jeho chápání situace úplně chybí.

A pak je zde sám Klaus. Když už pojem „rozeštvávač“ ve stresu z „atentátu“ odkudsi vytáhnul, je nutné zcela jasně říci, že hlavním rozeštvávačem v české společnosti je celá léta právě on. Nejen kvůli intenzitě svého „rozeštvávání“, ale i kvůli tomu, že z výšin ústavních funkcí, v nichž už pomalu čtvrt století sedí, je možné „rozeštvávat“ společnost mnohem účinněji, než když je někdo třeba publicistou, jakkoliv hojně čteným.

Politik, který opakovaně uráží celé sociální skupiny, když mluví pohrdlivě tu o „NGO-ismu“, tu o„humarightismu“, tu o „environmentalismu“, a tu, ústy svých věrných, třeba o „homosexualismu“, společnost docela slušně a opakovaně rozeštvává.

Podobný efekt měl a má Klausův bohorovný postoj ke korupci nebo špinavým penězům. Tam, kde většina společnosti vidí problém s mafiánskými praktikami, Klaus mluví o „kriminalizaci podnikatelů“.

I v každodenní politické praxi je pan prezident docela slušný rozeštvávač. Opakovaně útočí na třetí pilíř demokratické moci , tedy justici, jako na jakousi údajnou „soudcokracii“. Odmítá se dokonce řídit některými soudními rozsudky.

Vládám, které jmenoval, přitápí způsobem, který Petru Nečasovi, a před ním Mirku Topolánkovi a Jiřímu Paroubkovi, asi nezáviděli a nezávidí ani jejich největší kritici. Téměř šedesát prezidentských vet vládních zákonů mluví za vše.

Dokonce i strana, kterou založil, a v jejímž čele dlouho stál, je i kvůli jeho mravenčímu úsilí docela slušně rozeštvaná. A to ji už jednou, v roce 1997, rozeštval svým bohorovným přehlížením vnitrostranické korupce tak, že se rozdělila rovnou na dvě. Ti, kteří se Klausovi postavili, byli ocejchováni jako sarajevští „atentátníci“.

Klaus ve svých projevech před volbou prezidenta v roce 2003 a 2008 sliboval, že bude společnost sjednocovat, ba dokonce, že bude prezidentem nadstranickým. Vydrželo mu to pokaždé jen pár dní od zvolení.

Především je ale třeba říci, že za „mimořádně špatný stav společnosti“ nese ze všech českých politiků největší díl viny právě on. Byl politickým architektem systému „mafiánského kapitalismu“, jehož plody dnes sklízíme. Nadřadil „trh bez přívlastků“ právu a morálce, což je jeden z důvodů, proč se česká společnost topí v korupci.

Když už má být řeč o „rozeštvávačích“, kteří nesou odpovědnost ze „mimořádně špatný stav společnosti“, bylo by namístě, aby začal u sebe. Toho ovšem evidentně není schopen ani po utrpěném šoku ze švejkovského „ne-atentátu“.

Ostatně nemá ani čas. V pěti měsících, které mu ještě ve funkci zbývají, má před sebou velký úkol: rozeštvat Evropskou unii, jak nejvíc to ještě půjde.

    Diskuse (50 příspěvků)
    Jan Polívka
    October 2, 2012 v 11.45
    Hezky řečeno
    Díky té střelbě má Klaus bohužel k rozeštvávání ještě větší prostor.
    Martin Ševčík, Přisluhovač globálního kapitalismu 2
    October 2, 2012 v 14.19
    Oni to nepustí - za žádnou cenu
    http://www.blisty.cz/art/65254.html

    Nevím jak komu se to jeví, ale mě to připadá, že to nějak nebezpečně směřuje k tomuto:
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C5%BE%C3%A1r_%C5%98%C3%AD%C5%A1sk%C3%A9ho_sn%C4%9Bmu
    Eva Hájková, penzistka
    October 2, 2012 v 16.52
    Pane Ševčíku, raději nemalujte čerta na zeď. Ačkoli velice podezřelé je například to, že Roman Joch z ničeho nic přešel k pravdoláskařům:
    http://www.novinky.cz/domaci/280354-klaus-je-ufnukana-baba-napsal-necasuv-poradce-a-obratem-dostal-padaka.html
    Jiří Dolejš, poslanec
    October 2, 2012 v 19.48
    bouřka v českém rybníku
    mžná neuškodí tyhle hry vnímat bez emočního balastu - udělat pif na sttníh i ze vzduchovky není hrdinství, ale ani hrozba demokracii. Je to jen pitomost.
    Chápu že pan Pehe vrací lidem jako Kubera či Vidím úder, ale to se netýký podstaty věci, spíš toho následného kočkování.
    Prezident není nedoknutelný monarcha, ale politický dialog není ani o házení předměty ani o střílení umělými kuličkami. Humornou performanci či co si představuji jinak.
    Debata na tohle téma nabývá typicky českých deformací. Ještě se dovíme že říci o výtržníkovi že je výtržník je jen hyperkorektnost Buď je to aktivistický hrdina a nebo druhý Breivik ze kterého mrazí.
    Chápu, že je 10 dnů před volbami, ale proč ta hysterie politiků přechází na české lidičky, kteří se spíš dříve uměli nad těmito hrami ironicky šklíbit než věci dramatizovat ?
    Že si hlava ČR pindá o rozeštvávačích je vizitka jeho myšlenkových pochodů a není to důvod k jeho sesazování. Tím spíš že za nějakých 90 dnů končí.
    Eva Hájková, penzistka
    October 3, 2012 v 5.10
    Panu M. Ševčíkovi
    Když si přečtete poslední článek M. Hausera tady na Referendu (25.11.2011), tak se tam dočtete, že v dnešní době fašismus reálnou hrozbou není, včetně zdůvodnění.
    Martin Ševčík, Přisluhovač globálního kapitalismu 2
    October 3, 2012 v 6.54
    Čert na zdi
    1) Paní Hájkové, díky za odkaz, před tím rokem jsem to už četl, teď teda znovu. Souhlasím. Panicky nepobíhám po místnosti, asi by žádný fašistycký puč neměl šanci, ale psal jsem, že mi to prostě připomíná pokus "o něj". Nebo spíš prostě jako zinscenovaná ROZEŠTVÁVACÍ akce. Začátek třídění na My a Oni. Ne nadarmo asi Klausovi nohsledi jmenovali pana Putnu. Kdo jste to nečetli, tak toto vyšlo den po sv. Václavovi:
    http://www.mcputna.cz/nove/Svaty-Vaclave-vyzen-fasisty.84.html?show=zapisnik&show_all=1

    2) Petr Bergman ve včerejším článku chválí naše "atentátníky" a porovnává Smetanu a Vondrouše. Podle mě je to ale neporovnatelné a nesedí mi ten pistolkový "atentát". Pan Bergman se k oběma staví jako k performacím a např. tady pan Dolejš taky a útoky Kuberů a spol až jako následek té performace, pak by to bylo OK. Jenže mi to tak nepřipadá. Nechci se šidítkovat konspiracemi, ale....
    Pan Bergman ty dva porovnává, mě ale přijdou neporovnatelní. Nechci ani jednomu z nich brát statečnost, pokud to doopravdy byly performace, neznám je, nemůžu vědět jak to bylo, takže snad se nikoho nedotknu. Ale pan Smetana, podle mě vůbec nešel do nějakého rizika, jak o tom píše pan Bergman, čmárání po plakátech je u nás úplně normální, nevím, jsetli to napadlo jeho, ale mě by v duchu nenapadlo, že za to můžu skončit v base. Z tohohle hlediska, pan Smetana podle mě nějak moc neriskoval, nebo si toho spíš nebyl vědom, statečnost přišla tedy až potom v tom zarputilém odporu k těm rozsudkům. Jestli se mílím, omlouvám se tímto panu Smetanovi.
    Ale co ten pan Vondrouš? Pokud to byla performace, tak má ten člověk docela slušný gule. Kvůli pistolkové performaci riskovat, že mi ochranka ustřelí hlavu, to je docela síla, ne? Jako když budu tak frustrovaný, že se odhodlám k tak riskantnímu činu, jako se postavit ozbrojeným gorilám s povolením zabíjet, tak už budu taky asi dost frustrovaný na to, vzít si sebou místo airsoftu doopravdickou bouchačku s ostrýma. Pak by to ale nebyla performace, ale skutečný ATENTÁT. Já nevím, mě se to zdá celé jako inscenace. Ale jestli ne, tak se hluboce panu Vondroušovi omlouvám.
    Martin Ševčík, Přisluhovač globálního kapitalismu 2
    October 3, 2012 v 7.11
    Pravopis
    Omluvte hrubky, já se jdu asi picnout. Např.: mílit se, no fuj velebnosti jdu blejt ;-)
    Jiří Dolejš, poslanec
    October 3, 2012 v 13.29
    úlet není aktivismus
    já osobně to nechápu jako perfomanci,ale někteří ji v tom hledají. Mě to ze všeho nejvíc připomíná úlet (pokud vyloučím zinscenovanou provokaci).
    A také je rozdíl mezi klaunskými tykadly a zbraní - ona totiž airsoftová pistole podle zákona o zbraních je považována za "zbraň kategorie D“. A je-li upravena, může i ublížit.

    P.S. určitě není akutní riziko nástupu fašismu, ale ztráta citlivosti na smysl demokracie tu je myslím viditelná
    PM
    Petrasek Milan, penzista
    October 3, 2012 v 13.42
    Ta diagnóza neřestí pana prezidenta
    již nabývá epického rozsahu i obsahu Jiráskova díla Proti všem.
    ON
    Oto Novotný, politický analytik
    October 3, 2012 v 15.41
    Paní Hájková,
    "...velice podezřelé je například to, že Roman Joch z ničeho nic přešel k pravdoláskařům...."
    To myslíte, prosím, jak? Jako že Joch se zařadil do tábora Klausových kritiků?
    + Další komentáře