p. Tejklovi: Promiňte, měl jsem na mysli jakékoliv pracovní uplatnění, nejen „kvartér a kvintér“, to jsem napsal v návaznosti na vás. Poměr priméru až kvintéru jsem neměl v úmyslu řešit.
Před 100 lety uměl každý venkovan vypěstovat potraviny pro svou kompletní obživu. Postupně došlo k rozvoji zemědělských a potravinářských technologií a lidé našli uplatnění jinde. Těžko by si před 100 lety uměli představit, v jakých pracovních pozicích se dnešní lidé uplatní, těžko by si uměli představit práci s mobily, počítači, auty a jejich servisem, těžko by si uměli představit služby jako kadeřnictví, módní salony, cestovní kanceláře. Stejně tak se lidstvo v budoucnu naučí ovládat nové technologie s příslušnou pracovní kvalifikací a vzniknou nové pracovní obory, nové služby.
Takže bude "kvartér a kvintér", kde lidé v budoucnu najdou nové uplatnění, ačkoliv o něm dnes nemáme představu, stejně jako před 100 lety neměli představu o dnešním světě.
Nic nebrání lidem, kteří neovládají nové technologie, aby zůstali u starých technologií a tím sami sebe zaměstnali. Jenže nakonec stejně staré technologie vymizí a lidé se adaptují na nové technologie nebo nová pracovní uplatnění. Pokud se neadaptují, tak se adaptují jejich děti, nebo žádné děti mít nebudou, protože je neuživí. Vždy existovala a bude existovat část nezaměstnaných, kteří jsou nejméně adaptabilní a mají trvale problém s pracovním uplatněním.
Lepší technologie umožňují více produkce za (zdánlivě) méně práce, avšak zároveň na ten menší objem práce je potřeba větší kvalifikace na údržbu a modernizaci nových technologií. Důsledkem je méně pracovníků s potřebnou vyšší kvalifikací. Na zavedení nové technologie doplatí propuštění zaměstnanci, ti pak mají menší kupní sílu, takže nová technologie, která je schopna větší produkce, je jim k ničemu. Nezaměstnaní se musí rekvalifikovat či najít uplatnění jinde – to nevyřeší stát tím, že bude lít do ekonomiky peníze, které sebere těm kvalifikovanějším. Nesouhlasím s tím, co psal tuším p. Tejkl, že není žádný kvartér a kvintér, kde by našli uplatnění, ale spíš stát demotivuje nové uplatnění a kvalifikaci vyhledávat, zároveň přerozdělením demotivuje ty kvalifikovanější od vyšší produkce. Žádné přerozdělování či alternativní peněžní systémy nezajistí vyšší produkci a vyšší zaměstnanost.
Fiskální multiplikátor je nesmyslná veličina:
1) Nedá se vypočítat ani předpokládaný daňový výnos při trvale stejné daňové sazbě, tím spíše se nedá vypočítat předpokládaný daňový výnos při změně daňové sazby (hlupáci na nejvyšších místech se o to pokouší trojčlenkou), a tím spíše se nedá vypočítat, jakou ekonomickou aktivitu daňový výnos indukuje.
2) Přerozdělované peníze mají menší hodnotu, znehodnocením peněz může dojít k vyššímu číselnému daňovému výnosu a ekonomické aktivitě (např. vykopávání a zasypávání děr), to ale nevypovídá o reálné hodnotě.
3) Fiskální multiplikátor nemůže záviset jen na daňové sazbě, ale i na tom, jak konkrétně se s daňovým výnosem naloží.
Stát indukuje část ekonomické aktivity, kterou sám dávno odstranil – daněmi, omezováním svobody podnikání, zadlužováním. Jak stát indukuje ekonomickou aktivitu:
1) Přesune státní výdaje od více prodělečných k méně prodělečným (jak hlásá Zeman investice místo spotřeby).
2) Investuje do (částečného) mononopolu, který si násilím vynucuje omezením svobody podnikání.
3) Investuje na dluh.
Krátkozraký fiskální multiplikátor pak porovnává stav před a po této investici.
Ideální fiskální multiplikátor by musel porovnávat
ad 1) hypotetický stav bez daní a současný stav s daněmi,
ad 2) hypotetický stav svobody podnikání a současný stav bez svobody podnikání,
ad 3) hypotetický stav, kdybychom nemuseli splácet dluhy (pouhé úroky) minulých generací, a současný stav, kdy se navíc dále zadlužujeme.
Dovedu si představit, jak ministerští úředníci tento hypotetický stav počítají, pokud ho tedy vůbec počítají. Fiskální multiplikátor je mocenskotechnologická veličina, která porovnává vzájemné varianty uplatnění státní moci, nikoliv variantu státního plánování a bez státního plánování.
Pan Ševčík:
„Kapesní krádež je ve své podstatě menší svinstvo, než zlodějiny exekutorských mafií.“
Interpretuji názor pana Ševčíka svými slovy:
„Když kapsář ukradne peněženku, tak je to malé svinstvo, když bude okradený s exekutorem po kapsářovi ukradený obnos vymáhat, tak je to velké svinstvo.“
Pletete si zásadní věc. Kolektivní činnost je prospěšná, kolektivní rozhodování je zrůdné. Kolektivní činnost musí být dobrovolná, kolektivní rozhodování je nedobrovolné a násilné. Je mi úplně jasné, že člověk SÁM by v přírodě dříve ani dnes neobstál, odmítám Vaše další vylhané tvrzení, že zavrhuji kolektiv.
Zavrhuji Váš zelený fanatismus, Vaši kolektivně řízenou společnost, Vaši podporu kapsářů a zločinců, Vaši kriminalizaci obětí trestných činů. Totéž hlásají Dienstbier a Fischerová. Zatímco Zemanův program je podporovat ostrovy pozitivní deviace, Dienstbier a Fischerová a Ševčík dělají pravý opak – podporují ostrovy negativní deviace, kriminalizují poškozené oběti a kvalitní osobnosti.
Svoboda, rovnost, základní příjem aneb O důstojnosti člověka
Alena Wagnerová
Takže bude "kvartér a kvintér", kde lidé v budoucnu najdou nové uplatnění, ačkoliv o něm dnes nemáme představu, stejně jako před 100 lety neměli představu o dnešním světě.
Nic nebrání lidem, kteří neovládají nové technologie, aby zůstali u starých technologií a tím sami sebe zaměstnali. Jenže nakonec stejně staré technologie vymizí a lidé se adaptují na nové technologie nebo nová pracovní uplatnění. Pokud se neadaptují, tak se adaptují jejich děti, nebo žádné děti mít nebudou, protože je neuživí. Vždy existovala a bude existovat část nezaměstnaných, kteří jsou nejméně adaptabilní a mají trvale problém s pracovním uplatněním.
Lepší technologie umožňují více produkce za (zdánlivě) méně práce, avšak zároveň na ten menší objem práce je potřeba větší kvalifikace na údržbu a modernizaci nových technologií. Důsledkem je méně pracovníků s potřebnou vyšší kvalifikací. Na zavedení nové technologie doplatí propuštění zaměstnanci, ti pak mají menší kupní sílu, takže nová technologie, která je schopna větší produkce, je jim k ničemu. Nezaměstnaní se musí rekvalifikovat či najít uplatnění jinde – to nevyřeší stát tím, že bude lít do ekonomiky peníze, které sebere těm kvalifikovanějším. Nesouhlasím s tím, co psal tuším p. Tejkl, že není žádný kvartér a kvintér, kde by našli uplatnění, ale spíš stát demotivuje nové uplatnění a kvalifikaci vyhledávat, zároveň přerozdělením demotivuje ty kvalifikovanější od vyšší produkce. Žádné přerozdělování či alternativní peněžní systémy nezajistí vyšší produkci a vyšší zaměstnanost.
Fiskální multiplikátor je nesmyslná veličina:
1) Nedá se vypočítat ani předpokládaný daňový výnos při trvale stejné daňové sazbě, tím spíše se nedá vypočítat předpokládaný daňový výnos při změně daňové sazby (hlupáci na nejvyšších místech se o to pokouší trojčlenkou), a tím spíše se nedá vypočítat, jakou ekonomickou aktivitu daňový výnos indukuje.
2) Přerozdělované peníze mají menší hodnotu, znehodnocením peněz může dojít k vyššímu číselnému daňovému výnosu a ekonomické aktivitě (např. vykopávání a zasypávání děr), to ale nevypovídá o reálné hodnotě.
3) Fiskální multiplikátor nemůže záviset jen na daňové sazbě, ale i na tom, jak konkrétně se s daňovým výnosem naloží.
1) Přesune státní výdaje od více prodělečných k méně prodělečným (jak hlásá Zeman investice místo spotřeby).
2) Investuje do (částečného) mononopolu, který si násilím vynucuje omezením svobody podnikání.
3) Investuje na dluh.
Krátkozraký fiskální multiplikátor pak porovnává stav před a po této investici.
Ideální fiskální multiplikátor by musel porovnávat
ad 1) hypotetický stav bez daní a současný stav s daněmi,
ad 2) hypotetický stav svobody podnikání a současný stav bez svobody podnikání,
ad 3) hypotetický stav, kdybychom nemuseli splácet dluhy (pouhé úroky) minulých generací, a současný stav, kdy se navíc dále zadlužujeme.
Dovedu si představit, jak ministerští úředníci tento hypotetický stav počítají, pokud ho tedy vůbec počítají. Fiskální multiplikátor je mocenskotechnologická veličina, která porovnává vzájemné varianty uplatnění státní moci, nikoliv variantu státního plánování a bez státního plánování.
„Kapesní krádež je ve své podstatě menší svinstvo, než zlodějiny exekutorských mafií.“
Interpretuji názor pana Ševčíka svými slovy:
„Když kapsář ukradne peněženku, tak je to malé svinstvo, když bude okradený s exekutorem po kapsářovi ukradený obnos vymáhat, tak je to velké svinstvo.“
Pletete si zásadní věc. Kolektivní činnost je prospěšná, kolektivní rozhodování je zrůdné. Kolektivní činnost musí být dobrovolná, kolektivní rozhodování je nedobrovolné a násilné. Je mi úplně jasné, že člověk SÁM by v přírodě dříve ani dnes neobstál, odmítám Vaše další vylhané tvrzení, že zavrhuji kolektiv.
Zavrhuji Váš zelený fanatismus, Vaši kolektivně řízenou společnost, Vaši podporu kapsářů a zločinců, Vaši kriminalizaci obětí trestných činů. Totéž hlásají Dienstbier a Fischerová. Zatímco Zemanův program je podporovat ostrovy pozitivní deviace, Dienstbier a Fischerová a Ševčík dělají pravý opak – podporují ostrovy negativní deviace, kriminalizují poškozené oběti a kvalitní osobnosti.