Sociální demokracie bude v zářijových volbách v několika místech spolupracovat s hnutím ANO a KSČM. Jako společný kandidát ANO a SOCDEM bude svůj senátorský mandát na Karvinsku obhajovat dlouholetý starosta Bohumína Petr Vícha. Sociální demokracie v jednom z brněnských senátních obvodů podporuje kandidaturu náměstky primátorky Brna Karin Podivinské (ANO) a na Svitavsku naopak Babišova strana podporuje kandidaturu exposlance a ředitele nemocnice v Moravské Třebové Pavla Havíře (SOCDEM).

V Ústeckém kraji se sociální demokraté pro souběžně probíhající krajské volby spojili s KSČM a národními socialisty pod značku koalice Stačilo!, již povede bývalý hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). Na Chomutovsku pod stejnou značkou podporují senátní kandidaturu Jaroslava Komínka (KSČM).

Kuriózní situace pak nastala na Rokycansku, kde SOCDEM podpořila kandidaturu obhajujícího senátora Pavla Karpíška z pravicové ODS, vedle například TOP 09 nebo monarchistů z Koruny české. Jak nicméně DR potvrdil mluvčí SOCDEM Jakub Dušánek, v tomto kraji nebyla podpora oficiálně schválena celostátním vedením, a jde tak o aktivitu lokální stranické organizace.

„Napříč republikou koalice vznikají různým způsobem, proto je to odpovědnost našich regionálních představitelů. Mně jsou mnohem sympatičtější koalice typu té v Pardubickém kraji, kde jsme se spojili s místními občanskými hnutími. Ale na druhou stranu, pokud v Ústí nad Labem mají dobrou zkušenost s bývalým hejtmanem Bubeníčkem z KSČM, tak toto jejich rozhodnutí respektuji a jako vedení strany nám nepřijde účelné takovou spolupráci zakazovat.“

Tak Deníku Referendum odpověděl předseda SOCDEM a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda na otázku, zda mu spojenectví sociální demokracie s ANO nebo Stačilo! nevadí. Sám Šmarda se totiž dříve vůči obdobným spojenectvím vymezoval.

„Pokud se našim senátním kandidátům, jako například Petru Víchovi, podaří zajistit podporu dalších stran, aby proti němu nestavěli své kandidáty, tak tím zvyšuje své šance na úspěch. Jediným problémem by bylo, kdyby kvůli podpoře zahazovali program sociální demokracie, což není případ žádného z těch kandidátů,“ dodal předseda SOCDEM v rozhovoru s DR.

Šmarda se zároveň jasně nevyjádřil v otázce, zda SOCDEM bude po volbách nadále setrvávat ve společném senátním klubu s hnutím ANO. „Byl bych nejradši, kdyby SOCDEM měla vlastní senátorský klub, na což bychom potřebovali alespoň pět získaných mandátů,“ uvedl Šmarda s tím, že pokud se tento cíl nepodaří, může se také stát, že senátoři SOCDEM budou rozděleni mezi více klubů podle toho, kdo byl koaličním partnerem v případě podpory konkrétního kandidáta.

Specifika lokální politiky?

„Jedním z hlavních důvodů, proč SOCDEM kandiduje v krajských i senátních volbách s různými stranami napříč politickým spektrem je to, že politika na nižších úrovních má jiná specifika než ta celostátní. To platí především pro volby do zastupitelstev obcí a krajů,“ říká pro Deník Referendum politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

„Místní politici často vydrží v zastupitelstvu několik volebních období po sobě, dobře se vzájemně znají, a pokud se to hodí oběma stranám, nemají problém pragmaticky navázat spolupráci. Na komunální a krajské úrovni se takový postup omlouvá a vysvětluje mnohem lépe než na úrovni celostátní. Vždy jde argumentovat tím, že komunální politici řeší spíše každodenní potřeby obcí a regionů, a proto se raději spojí klidně i s kolegy z jiné strany spektra,“ říká Čapek s tím, že ještě v dobách, kdy byli ODS a ČSSD hlavními rivaly na celostátní úrovni, vznikaly na lokální úrovni, včetně Prahy velké modro-oranžové koalice.

„Nesmíme zapomínat také na to, že SOCDEM jako taková bojuje o své zachování na politické scéně a bude ráda za každou obsazenou pozici. Zároveň nemá aktuálně dostatek vlastních tváří, a i proto je pro ni často výhodnější snažit se získat posty alespoň skrze koalice,“ uzavírá Čapek.

Politolog Jakub Lysek z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci upozorňuje na zajímavý paradox posledních let, kdy SOCDEM má z hlediska volební geografie nejvyšší podporu v bohatších krajích a díky silným lokálním osobnostem je silná v Pardubickém kraji, na Vysočině a v pásu bohatších krajů s vysokým kulturním a sociálním kapitálem.

„Naopak největší ztráty jsou patrné v krajích, jako je Moravskoslezský a Ústecký, na vnitřních periferiích a v příhraničí. To souvisí se strukturou obyvatel v těchto krajích, kteří se od ČSSD přiklonily k ANO, malá část pak k SPD,“ říká Lysek pro Deník Referendum. Z hlediska volební strategie a momentálně efektivního zisku hlasů podle Lyska dává spojení například s KSČM v Ústeckém kraji smysl. „Výsledkem však je, že na celostátní úrovni je profilace strany nečitelná,“ uzavírá politolog.

Sedmatřicet krajských mandátů a jediný senátor

Sociální demokracie z posledních krajských voleb obhajuje 37 mandátů napříč kraji: samostatně či v koalicích v roce 2020 pronikla do zastupitelstev osmi krajů, v pěti dalších potřebnou pětiprocentní hranici nepřekročila. Letos kandiduje ve většině krajů samostatně: v Jihomoravském kraji kandidátku SOCDEM povede starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan, v Moravskoslezském kraji exministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, ve Zlínském kraji bývalá europoslankyně Olga Sehnalová a na Vysočině někdejší hejtman a poslanec Jiří Běhounek.

Jinde zkoušejí upozadit svou stranickou značku a spojit se s nezávislými osobnostmi. V Pardubickém kraji pokračuje osvědčený koaliční formát pod názvem 3PK a spojení SOCDEM s hnutím Společně pro kraj a dalšími lokálními občanskými iniciativami. Koalici vede současný hejtman Martin Netolický, který díky podobnému koaličnímu formátu obhájil svůj post již před čtyřmi lety.

V Královéhradeckém kraji SOCDEM kandiduje pod značkou Hlas samospráv v čele s bývalým hejtmanem Jiřím Štěpánem a v Olomouckém kraji jako Hlas pro náš kraj v čele s politologem Pavlem Šaradínem z Univerzity Palackého.

V souběžných senátních volbách letos Sociální demokracie obhajuje svůj jediný mandát, na němž závisí její parlamentní přítomnost, a zároveň poslední mandát, který strana za uplynulých šest let od roku 2018 získala. Jde o zmíněného bohumínského starostu Víchu z obvodu Karviná. Nepočítáme-li dva senátory zvolené před dvěma lety s podporou sociální demokracie: ředitele třinecké nemocnice Zdeňka Matuška, který kandidoval jako nezávislý za koalici ANO a SOCDEM na Frýdeckomístecku, a ředitele brněnského planetária Jiřího Duška, který v roce 2022 obhajoval svůj mandát s podporou široké koalice ODS, ČSSD nebo strany Fakt Brno spojené s brněnskou automobilovou lobby.

Matušek se přidal do společného senátního klubu ANO a SOCDEM, Dušek však tentokrát zamířil do klubu ODS a TOP 09. V roce 2022 rovněž ztratil mandát starosta Čáslavi a senátor za Kutnohorsko Jaromír Strnad z ČSSD, kterého v kandidatuře rovněž podporovalo ANO.

Snaha obhájit už tak křehké pozice v krajích a v horní parlamentní komoře přichází krátce po neúspěchu SOCDEM v červnových evropských volbách: v nich kandidovala na čele s exministrem Lubomírem Zaorálkem (SOCDEM) a s podporou hnutí Budoucnost, získala však pouze 1,86 procenta a oproti evropským volbám v roce 2019, kdy do Evropského parlamentu poprvé při zisku necelých čtyř procent nepronikla, ještě oslabila o zhruba polovinu.

V reakci na neuspokojivý výsledek evropských voleb předseda Šmarda svolal na říjen mimořádný sjezd, na němž by mělo dojít i ke zhodnocení výsledků krajských voleb a vytipování úspěšných lokálních lídrů s vidinou je zaangažovat do sněmovních voleb příští rok.

Proběhne i volba nového vedení: v něm v současnosti krom Šmardy sedí jako statutární místopředseda Igor Bruzl, mezi řadovými místopředsedy jsou pak například Lubomír Zaorálek, pardubický hejtman Martin Netolický, předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych, líšeňský starosta Břetislav Štefan a další.

„V každém kraji je to jinak, ale v obecné rovině, každý kraj, kde se SOCDEM dostane do krajského zastupitelstva, bude úspěchem, neřkuli, dostane-li se do krajské rady. Počet očekávaných mandátů máme nastavený v každém kraji zvlášť,“ odpovídá předseda Michal Šmarda na otázku, jaký mají sociální demokraté pro zářijové volby cíl.

„Neexistuje obecná strategie pro všechny kraje, každý si to dělá po svém. Vedení strany jim dalo velkou volnost, peníze a zázemí, aby zvolili strategii podle toho, jaká je v daném regionu situace. Na Vysočině tak stavíme na úspěchu bývalého hejtmana, v Pardubickém kraji se k tomu vytvořila širší koalice,“ dodává Šmarda. „Jako vedení jsme vyvodili odpovědnost z evropských voleb, kdy se nám sázka na Lubomíra Zaorálka nepodařila, tudíž jsme svolali sjezd. Ten se bude konat, ať budeme sebeúspěšnější,“ uzavírá.