Evropská unie nutně potřebuje politiky, kteří hájí zájmy občanů, a ne korporací
Karolína Brabcová, Nina HollandováNový Evropský parlament bude muset nalézt rovnováhu mezi ochranou zdraví a životního prostředí a zachováním ekonomické stability farmářů. Zda se to podaří, závisí na tom, jaké politiky občané EU v letošních volbách zvolí.
Tvorba evropské legislativy je postavena na zdlouhavém hledání kompromisního znění zákonů, nicméně za velmi transparentní účasti všech zainteresovaných stran. Evropský byznys však díky daleko vyšším finančním prostředkům může do tohoto procesu vstupovat intenzivněji a agresivněji než vědecké instituce a občanské organizace, které mají na své straně často jen veřejné mínění a média.
Velké podniky se usilovně snaží přesvědčit vedoucí představitele Evropské unie a kandidující poslance, aby jednali v jejich prospěch, ať už jde o řešení krize životních nákladů, změny klimatu nebo toxické znečištění. Tlak podnikatelské lobby, která hájí pouze své ekonomické zájmy, dnes zásadně poškozuje demokratický proces tvorby evropské legislativy. Navíc mimořádně zatěžuje úředníky státní správy členských států a Evropské komise, kteří musejí všechny tyto zájmy vyvážit a respektovat jak veřejné mínění, tak přání politiků.
Politici ve vleku chemického byznysu
Konkrétní příklad, jak velká část politiků Evropské unie i členských států ustupuje byznysu na úkor zájmů občanů, představuje oblast produkce a exportu toxických chemických látek. Toxické látky jako například některé pesticidy jsou klasifikovány odborníky jako škodlivé pro naše zdraví, a proto je jejich použití v Evropské unii zakázáno. Nedávné sliby evropských politiků, že zastaví i vývoz těchto nebezpečných a zakázaných látek, se však nenaplnily. Ambice snížit používání pesticidů v Evropské unii do roku 2030 na polovinu byla nakonec stažena z legislativního plánu.
Tyto promarněné příležitosti k řešení krize toxického znečištění jsou důsledkem neúnavného lobbingu výrobců chemických látek a pesticidů. Obavy zemědělců z poklesu příjmů a zavádění nových opatření totiž politici ovlivnění lobbingem korporací využívají jako záminku k potlačování ekologických pravidel. Jak hlasovaly jednotlivé politické frakce o zákonech omezujících použití toxických látek i dalších zákonech na ochranu přírody a klimatu, naleznete zde.
Plány na zákaz vývozu zakázaných pesticidů a nebezpečných chemických látek z Evropské unie podle argumentace některých politiků odporují pravidlům Světové obchodní organizace (WTO) a poškodí zemědělství v zemích takzvaného globálního Jihu. To však vyvrací například analýza, kterou si nechaly vypracovat nevládní organizace PublicEye a Corporate Europe Observatory. Úspěšné příklady zemí jako Srí Lanka a Bangladéš navíc ukazují, že je možné zakázat nebezpečné pesticidy bez negativního dopadu na zemědělství.
Obavy evropských farmářů
Lobbistické skupiny kolem výrobců pesticidů se snaží dokázat, že omezení některých pesticidů by mohlo vést ke snížení výnosů plodin a zvýšení nákladů na alternativní metody ochrany rostlin. Jejich studie však odpovídají na neobjektivní otázky a neberou v úvahu mnoho přínosů, které snížení používání pesticidů přináší společnosti jako celku. Namísto maximalizace výnosů, která by vedla k nižším cenám, by bylo možné usilovat o optimalizaci výnosů, udržení stabilních cen a zároveň zachování kvality půdy, vody a biologické rozmanitosti.
Evropské iniciativy na podporu ekologického zemědělství ukazují, že řešení spočívá v podpoře výzkumu a vývoje nových, bezpečnějších způsobů zemědělské produkce, vzdělávání a školení farmářů, vytváření partnerství mezi farmáři, výzkumnými institucemi, vládami a občanskými organizacemi a postupném zavádění regulací s dostatečným přechodným obdobím.
V některých evropských zemích již jsou zavedeny programy podporující ekologické zemědělství, které poskytují farmářům finanční podporu a technickou pomoc při přechodu na udržitelnější postupy. Klíčové je totiž nalézt rovnováhu mezi ochranou zdraví a životního prostředí a zachováním ekonomické stability farmářů. A právě to bude jedním z hlavních úkolů Evropského parlamentu, který vzejde z letošních voleb.
Je na čase, aby politici začali respektovat demokratický proces tvorby evropské legislativy a nenechali se vláčet tlaky velkých evropských korporací, hájících jen a pouze vlastní zisk, jemuž s lehkostí obětují zájmy občanů i přírodu.
Tak jako se časem stalo nepřípustné, aby tabákový průmysl hostil setkání, kde se diskutuje legislativa mířící na zákaz kouření, mělo by být do budoucna nepřijatelné, aby chemický průmysl pořádal setkání nejvyšších představitelů evropských vlád, kde se diskutuje legislativa za omezení výroby a použití toxických látek a pesticidů.
Ovlivnit to mohou všichni občané právě nyní tím, jak budou hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu 7. a 8. června 2024.