V minulém týdnu v Deníku Referendum a téměř třiceti dalších médiích vyšel výsledek více než roční koordinované investigace, která odhalila alarmující informace o intenzivním lobbingu zástupců chemického průmyslu, snažících se zabránit zamýšlenému zákazu tzv. věčných chemikálií (PFAS). Tyto syntetické látky, které jsou známé svou mimořádnou stabilitou a škodlivými účinky na životní prostředí a lidské zdraví, se postupně staly symbolem toho nejhoršího, co chemický průmysl produkuje. Navzdory rostoucímu veřejnému tlaku na jejich eliminaci se podle projektu Forever Lobbying snaží lobbisté zabránit zpřísňující se regulaci a chránit své zisky na úkor zdraví nás všech.

Proč by to mělo zajímat Čechy?

Bylo by hezké dodat, že České republiky se skandál netýká, protože tu výrobce PFAS nemáme, a naše příroda je tak zasažena méně než tam, kde tyto látky ve velkém vznikají. PFAS se však nacházejí v tak široké škále produktů od kuchyňského náčiní a outdoorového oblečení po hasicí pěny a průmyslové materiály, že jim ani v tuzemsku neunikneme.

Studie z posledních let opakovaně dokázaly, že tyto látky pronikají do půd, vod, potravin i lidského organismu. Hodnoty PFAS překračující limit se dají očekávat v blízkosti průmyslových areálů nebo kolem velkých letišť, kde trénují hasiči, neboť PFAS se nacházejí v hasicích pěnách. Přítomnost PFAS byla prokázána například v čistírenských kalech, často využívaných jako hnojiva, která tak mohou kontaminovat půdu a potravinový řetězec.

Největší pobouření vzbudily nálezy PFAS v dětském oblečení dostupném na českém trhu. Byly v něm nalezeny ve vysokém množství, a to včetně již mezinárodně zakázané látky PFOA, na kterou se však pravděpodobně fluorované, voděrezistentní ošetření nepromokavých bund rozkládají. Je nepřijatelné, aby naše děti nosily oblečení, které ohrožuje jejich zdraví, jen proto, že chemický průmysl ignoruje svou odpovědnost.

Mnohé české firmy jsou tedy uživateli a spotřebiteli těchto látek. Občanská organizace Arnika již několikrát provedla průzkum, jaký mají výrobci outdoorových oděvů na českém trhu postoj k vyřazení PFAS látek z výroby a náhradě bezpečnějšími materiály. Mnozí z nich nemají informace o tom, jaké alternativy k PFAS jsou na trhu a zda jsou dostatečně funkční.

Někteří vyjadřují ochotu přejít na bezpečnější technologie, ale nemají dostatek lidských kapacit se v problematice orientovat, analyzovat a vyhodnocovat funkčnost bezpečnějších materiálů. Další zákazy a omezení odmítají a považují je za nesmyslný diktát Bruselu, protože vyznat se ve složení a problematice toxických látek je nesmírně složité. Vyjadřují rozčarování a chtěli by nějaký návod, manuál či zdroje informací, jak se k alternativám dostat.

Řešením je kontrola a regulace bez ohledu na nátlak lobbistů

Navzdory české skepsi k zákazům, omezením a regulacím z Bruselu zkušenost ukazuje, že pouze velmi přísný systém kontroly chemických látek a zohlednění zdravotních a ekologických rizik při vývoji látek a materiálů povede k tomu, že na trhu získají převahu skutečně bezpečné alternativy. To si ale za stávajícího stavu mohou dovolit jen ti největší a nejbohatší hráči na trhu. Pokud velmi kvalitní a ekologické výrobky vyrábějí menší firmy, jsou drahé a daleko hůře dostupné.

Pro férovější prostředí je proto žádoucí, aby všichni výrobci měli úplné informace o složení materiálů, což se nyní v praxi neděje. Hlavně malí výrobci spotřebního zboží na českém trhu netuší, jaké látky byly použity při výrobě materiálů či zboží, které produkují či prodávají. Netuší to pak ani spotřebitelé. Přítomnost toxických látek ve zboží je rovněž zásadní brzdou pro prosazení používání recyklovaných materiálů. Zákaz toxických látek shora je tedy jediné, co skutečně pomůže masově odstranit škodlivé látky z výroby a následně z prostředí.

Před PFAS není chráněn nikdo. Tyto látky se hromadí v našich tělech a mohou způsobit řadu zdravotních problémů, od hormonálních poruch až po rakovinu. Podle odhadů je jejich dopadem nadměrně zasaženo více než 300 tisíc lidí v celé Evropě. Koncentrace PFAS v prostředí bude dále narůstat, zejména kvůli kontaminaci odpadu a vody, kde se tyto látky hromadí. Zástupci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) správně upozorňují, že odstranění PFAS z pitné vody je ekonomicky neúnosné a prevence je nezbytná.

Arnika dlouhodobě usiluje o regulaci PFAS a informuje o jejich dopadech. Výsledky testů, které ukazují na přítomnost těchto látek i v tělech vrcholných politiků, dokázaly, že se tomuto problému nevyhne nikdo. Právě proto je třeba, aby se veřejnost aktivně zapojila do diskuse a vytvářela tlak na rozhodovací orgány.

Je na čase, aby zdraví nás všech a naší planety přestalo být rukojmím chemického průmyslu. Děláme to nejen pro sebe, ale i pro budoucí generace, které si zaslouží žít na planetě nezamořené jedovatými látkami. Společně můžeme tento tlak odmítnout a ukázat, že výběr mezi zdravím a ziskem není žádný výběr.

Aktivity Arniky v této oblasti můžete podpořit podpisem výzvy Výrobky bez jedů.

Více najdete také ve studii watchdogové organizace Corporate Europe Observatory o lobbingu průmyslu v EU proti omezení PFAS.