Mezi největší původce nebezpečných věčných chemikálií u nás patří vedle čistíren odpadních vod také chemičky Precheza a Deza z holdingu Agrofert. Ty obsadily v žebříčku největších zdrojů těchto látek za rok 2024 druhé a čtvrté místo. Vyplývá to z nejnovějších dat Integrovaného registru znečišťování, který provozuje ministerstvo životního prostředí, a z žebříčku, který z těchto dat sestavuje ekologická organizace Arnika.

Znečišťovatelé v České republice měli povinnost měřit svou produkci věčných chemikálií vloni vůbec poprvé. Ohlašovací práh pro tyto látky činil 0,05 kilogramů na rok. Na prvním místě se umístila pardubická čistírna odpadních vod s 6550 gramy. Přerovská Precheza uvedla 6250 gramů, královéhradecká čistírna odpadních vod 6225 gramů. A čtvrtá Deza 3461 gramů.

Věčné chemikálie neboli perfluoralkylované a polyfluoralkylované látky jsou známé také pod zkratkou PFAS. Jedná se o skupinu více než deseti tisíc látek. U některých bylo prokázáno, že způsobují několik druhů rakoviny a řadu dalších závažných zdravotních problémů.

„Je to pravděpodobně úplně nejhorší znečištění, které lidstvo vyrobilo a vyrábí. Krom toho, že jsou PFAS extrémně toxické, se oproti všem ostatním toxinům včetně dioxinů a DDT v přírodě prakticky vůbec nerozkládají. Naprostá většina toho, co jsme vyrobili, tu bude přetrvávat. A my nevíme jak dlouho,“ říká profesor Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životního prostředí Univerzity Karlovy, který se látkám PFAS dlouhodobě věnuje. Za svou nezničitelnost v běžných podmínkách PFAS vděčí mimořádně pevné vazbě mezi uhlíkem a chlorem.


K největším původcům PFAS vloni kromě Babišových chemiček patřily také čistírny odpadních vod v Pardubicích, Hradci Králové, Praze, Příbrami, Plzni, Prostějově, a Ústí nad Labem. Devátou příčku obsadila teplárna Škoenergo v Mladé Boleslavi.

Je to chyba systému

Navzdory tomu, že se Babišovy chemičky Precheza a Deza umístily v žebříčku vypouštění chemikálií vysoko, faktem je, že PFAS neprodukují ani s nimi nenakládají. „Látky PFAS jsou bohužel přítomny v běžných komerčních produktech používaných v průmyslové výrobě a ne vždy je jejich přítomnost zřejmá či snadno nahraditelná. Produkce našich společností je velmi specifická a nemáme v České republice srovnatelné podniky, proto se bohužel nemůžeme inspirovat v jiných provozech, a tedy ani naše data nejsou s kýmkoli jednoznačně srovnatelná,“ uvedl pro Deník Referendum mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Precheza vyrábí titanovou bělobu, železité pigmenty a kyselinu sírovou. Deza zpracovává černouhelný dehet a benzol. Z produktů vyrobených ve valašskomeziříčské chemičce se vyrábějí plasty, pryskyřice, výrobky z gumy, pigmenty či barviva.

Podle Tomáše Cajthamla je právě na tomto případu vidět, že nás věčné chemikálie obklopují opravdu všude. Ačkoliv Deza ani Precheza věčné chemikálie samy v technologii nevyužívají, přesto jimi znečišťují prostředí. „Je to chyba systému, kdy nemáme tušení, odkud kam vlastně PFAS tečou a kde všude se nacházejí. Do Dezy a Prechezy se mohou dostávat jako nezáměrná kontaminace.“

Obdobně podle něj poukazuje na tento problém i skutečnost, že největšími původci PFAS jsou právě zmíněné čistírny odpadních vod. „Ty přitom za to, co vypouštějí, vůbec nemohou. Poukazují pouze na to, že nejvíce věčných chemikálií u nás produkujeme my všichni — spotřebitelé,“ dodává Cajthaml. Věčné chemikálie se nacházejí v množství běžných spotřebitelských produktů: nepřilnavém nádobí, impregnacích, outdoorovém oblečení či jednorázových obalech na potraviny.

Deník Referendum se problematice PFAS věnoval v rámci oceňované mezinárodní investigace, která mapovala výskyt těchto látek napříč Evropou, a následně se zaměřila na snahy průmyslu zmařit návrh na kompletní zákaz věčných chemikálií v Evropě.

Vypouštění některých škodlivin klesá

Z Integrovaného registru znečišťování, který letos už podvacáté analyzuje ekologická organizace Arnika, vyplývá postupné snižování emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, reprotoxických látek, skleníkových plynů, plynů způsobujících kyselé srážky, rtuti a dalších těžkých kovů. „Domníváme se, že k  trvalému snižování emisí škodlivých látek z  průmyslových provozů přispěly i naše žebříčky, které původcům znečištění poskytují srovnání s ostatními znečišťovateli a přispívají k  informovaností občanů o míře vypouštěných škodlivých látek z konkrétních provozů,“ domnívá se expert Arniky na toxické látky Jindřich Petrlík. Veřejnost si může žebříčky znečišťovatelů prostudovat na webové stránce Znecistovatele.cz, který Arnika provozuje.

Emise některých škodlivých látek ale vloni naopak vzrostly. „Výjimkou z celkového poklesu jsou emise rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu a látek nebezpečných pro vodní organismy. Znepokojivé jsou zejména skokové nárůsty emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících podniků v Lukavci na Vysočině a nárůst emisí dioxinů z teplárny Veolia v Přerově, způsobený přechodem na využívání paliva z odpadů,“ upřesnil mluvčí Arniky Luboš Pavlovič.

K hlavním zdrojům zdrojům znečištění u nás v loňském roce patřily chemičky, výrobci plastů, uhelné elektrárny a dřevozpracující provozy.