Studie s názvem The Sound of Contamination, kterou zveřejnil mezinárodní projekt ToxFree LIFE for All za účasti české organizace Arnika a spotřebitelské organizace dTest, analyzovala 81 modelů sluchátek prodávaných v pěti středoevropských zemích. Výsledek je jednoznačný: nebezpečné chemické látky byly nalezeny v každém jednom páru. Bez výjimky. Od prémiových značek až po levné výrobky z Temu a Sheinu.

Většina výrobků, které v testu propadly, v sobě měla zvýšené koncentrace bisfenolů — látek klasifikovaných jako narušující hormonální systém. Nejznámější z nich — bisfenol A — je označen jako reprodukční toxická látka už téměř deset let.

V roce 2023 Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) drasticky snížila hodnotu tolerovatelného denního příjmu BPA, a to dvacetitisíckrát. Příjem BPA z potravy překračuje hodnotu o dva až tři řády u všech věkových skupin, což pro spotřebitele představuje významné zdravotní riziko. Byť již byl na stole návrh na jejich plošný zákaz ve spotřebním zboží, byl na nátlak průmyslu stažen a nový návrh je v nedohlednu.

Bisfenol A se objevil v 98 procentech testovaných vzorků. Jeho náhražka bisfenol S ve třech čtvrtinách. Maximální naměřené koncentrace dosáhly 351 miligramů na kilogram — pětatřicetkrát více, než je limit navrhovaný Evropskou agenturou pro chemické látky. V některých vzorcích se navíc našly ftaláty poškozující plodnost, chlorované parafiny spojované s poškozením jater a ledvin a celá řada zpomalovačů hoření, jež narušují hormonální systém.

Koktejlový efekt: malé dávky se sčítají

Ta čísla jsou vysoká. Kontext však dělá celou věc ještě naléhavější. Žijeme uprostřed chemického experimentu, jehož subjekty jsme my sami, aniž by nám kdokoli sdělil jeho podmínky.

Sluchátka nejsou ani zdaleka jediným zdrojem těchto látek v našem životě. Bisfenoly najdeme ve vnitřním potahu plechovek na jídlo a nápoje, v pokladních účtenkách, v zubních výplních, v textilu, v dudlících. Ftaláty jsou v kosmetice, hračkách, podlahových krytinách. Zpomalovače hoření v nábytku a elektronice. Každý jednotlivý zdroj může obsahovat jen stopové množství.

Jenže my nejsme vystaveni jednomu zdroji. Jsme vystaveni desítkám a stovkám zdrojů současně, každý den, od rána do večera. Odborníci tomu říkají koktejlový efekt: kumulativní zátěž z mnoha malých dávek, jejíž dopady na organismus jsou daleko závažnější, než by odpovídalo prostému součtu jednotlivých expozic. Náš imunitní a hormonální systém nefunguje jako kalkulačka, ale jako přetížená síť, kde každá další zátěž zvyšuje riziko kolapsu.

Nejzranitelnější jsou děti a oslabení lidé

A právě tady vstupují do hry dvě skupiny, pro které je celá situace obzvláště nebezpečná: děti a lidé s oslabenou imunitou či chronickými onemocněními.

Dětský organismus je vůči endokrinním disruptorům mnohem zranitelnější než tělo dospělého člověka. Hormonální systém se teprve vyvíjí, a i malé množství látek napodobujících hormony může způsobit vážné poruchy — předčasnou pubertu u dívek, problémy s plodností, vývojové poruchy nervového systému.

Studie přitom ukázala, že čtyři ze šesti testovaných herních sluchátek spadly do červené zóny nebezpečnosti. Herní sluchátka — tedy přesně ta, která si teenageři nasazují na celé hodiny při hraní her, při sledování videí, při komunikaci s kamarády. A nejhorší výsledek ze všech? Dětská sluchátka z Temu, u nichž byla v plastovém náhlavním oblouku naměřena pětinásobně překročená zákonná hranice ftalátu DEHP.

Pro lidi s autoimunitními chorobami, s onemocněním štítné žlázy, se sníženou funkcí ledvin či jater je chronická expozice endokrinním disruptorům další zátěží pro organismus, který už tak bojuje s nerovnováhou. Studie na zvířecích modelech opakovaně ukazují, že nízké dávky endokrinních disruptorů mohou zhoršovat autoimunitní reakce a narušovat metabolické procesy. Lidé s těmito diagnózami se přitom často snaží žít zdravě, vyhýbat se škodlivým potravinám a produktům. Jenže jak se můžete chránit před něčím, o čem ani nevíte?

Právě proto je tato studie tak důležitá. A právě proto si ji během dvou týdnů od zveřejnění stáhlo téměř půl milionu lidí po celém světě. O výsledcích jako první podrobně informoval britský Guardian, záhy je převzal Daily Mail a desítky dalších zahraničních médií. Ze studie, na které se podílely české organizace Arnika a dTest, se přes noc stala globální zpráva. Ne proto, že by šlo o senzaci, ale proto, že se dotýká každého, kdo někdy měl sluchátka na uších. A to je dnes prakticky celý vyspělý svět, od školáků po seniory.

Dílčí regulace nestačí. Potřebujeme plošný zákaz

Řešení přitom nespočívá v tom, že se spotřebitelé naučí luštit složení plastů. Řešení musí přijít shora: plošným zákazem celých tříd nebezpečných látek ve spotřebním zboží. Ne regulací jedné látky po druhé, protože výrobci vždy najdou strukturálně příbuznou náhražku, která projde sítem předpisů, ale chová se v těle prakticky stejně. Odborníci tomu říkají politováníhodná substituce: zakážete bisfenol A, výrobce ho nahradí bisfenolem S, který má obdobné toxické účinky, ale formálně nespadá pod zákaz.

Partneři projektu ToxFree LIFE for All, financovaného Evropskou unií, proto vyzývají evropské zákonodárce ke skupinovým omezením bisfenolů a zpomalovačů hoření ve výrobcích denní spotřeby. Více než jedenáct tisíc občanů se již připojilo k petici na webu ToxFreeProductsNow.eu.

Lze sice namítnout, že z jednoho páru sluchátek ještě nikdo neonemocněl. Jenže nikdo také neonemocní z jedné cigarety. Problém není v jednotlivé expozici, ale v systému, který nás vystavuje stovkám drobných dávek toxických látek denně — z předmětů, kterým důvěřujeme, a přitom nám nedává žádné nástroje, jak se bránit. Pro endokrinní disruptory, které napodobují naše přirozené hormony, neexistuje žádná bezpečná hladina.

Studie The Sound of Contamination tak není jen vědecká zpráva. Je to varování, které slyšel celý svět. Je na nás, zda budeme dál poslouchat hudbu a ignorovat, co se děje mezi plastem a kůží. Anebo začneme vyžadovat, aby bezpečnost výrobků byla standardem, a ne luxusem, který si nikdo ani nemůže koupit, protože ho nikdo nenabízí.