Vítězství na dohled
Jiří VojáčekRelativně pomalý postup ukrajinské armády nepřináší spektakulární výjevy, ale má své úspěchy. Ruská strana je demoralizovaná a technicky ztrácí. Dojdou-li Ukrajinci do zimy do Tokmaku, budou již nedaleko Melitopolu, bráně na Krym.
Všichni jsme si asi původně představovali ukrajinskou protiofenzívu, zahájenou v několika směrech zejména v Doněcké a Záporožské oblasti začátkem června, zhruba stejně. Sevřené tankové formace, řítící se plnou rychlostí po otevřených polích, nad nimi burácí motory bitevních vrtulníků, v pozadí vypouští svůj smrtonosný náklad raketomety a občas zaslechneme ozvěnu leteckých soubojů někde nad mraky. Nic takového se ovšem nestalo.
Ukrajina má v probíhající válce jednu velkou nevýhodu, kterou mi opakují mí ukrajinští přátelé, kteří byli či jsou na frontě, vždy, když spolu mluvíme. Dá se přeložit velmi jednoduše: „Když se bráníme, bráníme se přesile. Když útočíme, útočíme do přesily.“ Tak je to od začátku a bude to tak až do konce války. I proto má ukrajinská protiofenzíva spíše podobu opotřebovávací války, jakési „války měst“, kterou známe z konfliktů na Blízkém východě.
Ruská armáda v rozkladu
Doporučuji konfrontovat s Weeb Union nebo Military Summary na YouTube. Sami pak můžete posoudit, kdo asi je tu více mimo realitu...
Doporučuju setrvat v hledání zdrojů, které vás udrží mimo realitu, pane Václavů. Chápu, že pro někoho je to způsob, jak si zachovat klidnou mysl.
Ukrajinci nemají převahu ve vzduchu a jdou proti početnějšímu nepříteli, proti minovým polím, artilerii a soustavám zákopů ........... nic těžšího a krvavějšího není. Nezměrné hrdinství.
Americká kazetová munice, jeden z nejúčinnějších prostředků na čištění zákopů, skóre bezpochyby vyrovnává.
Jsou to jatka.
A ukrajinskou sílu už podruhé ukazuje lehká pěchota. To ona dokáže prorazit díru do opevnění, ne těžká technika.
* * *
Nejvíc mě na tom děsí ta bezvýchodnost. Putin sní své imperiální sny a Ukrajinu prostě neuznává. Jenže se ukázalo, že pravdu nemá on, ale Zelenský -- za 30 let od rozpadu SSSR se mnoho změnilo, Ukrajinci o ruský "mir" v drtivé většině nestojí, vnímají Ukrajinu jako samostatnou zemi...
Jasně se to ukázalo, ruská porážka u Kejeva měla být poslední bitvou téhle války. Jenomže Rusové odmítají uznat, že jsou vetřelci, kteří vojensky napadli sousední zemi, vyprávějí pohádky o útoku Západu, přitom si Ukrajinu podmaňují brutální silou. Jen v roce 2022 použili víc než deset milionů kusů dělostřelecké munice. Deset milionů!!! Plus rakety, miny atd.
Strašné.
Ano, pane Morbicere. Myslím, že tentokrát s vámi mohu souhlasit. Velmi upřímně.
Paní Zemanová, mohlo být zajímavé porovnat věrohodnost "vašich" a "mých" zdrojů (třeba i s odkazy na některé lidskoprávní organizace), ale bohužel asi máme oba na práci pro nás důležitější věci. Ale stejně nakonec čas mnohé ukáže, i když zdaleka ne všechno...