Ani týden, jenž uplynul od kolapsu Kachovské přehrady — druhé největší vodní nádrže na Ukrajině —, nevyřešil spor ohledně průběhu události; výrazně více zveřejněných indicií však nyní ukazuje na dílo Ruska. Podle většiny informovanějších reflexí je tomu tak i v případě, když se úplně pomine obecná rovina zavinění daná už jen faktem ruské agrese, respektive okupace.

V podstatě za potvrzenou lze brát dnes skutečnost, že na Kachovské hrázi došlo 6. června k několika explozím. Hlavní zaznamenala norská seismická měření ve 2:54 místního času, menší pak asi o dvacet minut dříve. Stejné výbuchy detekovala dle zjištění newyorských Timesů i americká špionážní družice.

Kachovskou hráz po celou dobu od minulého jara kontrolovala ruská armáda. Ukrajinská strana přitom už v říjnu 2022 informovala, že nepřítel nakladl u hráze miny.

Znalci uvádějí, že na zničení přehrady vnějším úderem by bylo zapotřebí nejméně tří půltunových bomb shozených z letadla — připomíná se, že hráz byla naprojektována, aby přežila jadernou válku. Poslední ruská verze události přitom konstatuje, že hráz zničila prostě ukrajinská raketa.

Ukrajinská oficiální verze události konstatuje s odvoláním na výzvědnou službu, že hráz odpálili příslušníci ruské 205. motostřelecké brigády. V týdnu navíc zveřejnila ukrajinská strana údajně zachycenou nahrávku konverzace ruských vojáků, kteří mluví o tom, že destrukce nastala v důsledku ruské akce, která ale úplně nevyšla — dle konverzace nebylo v plánu odpálit celou hráz. Autenticitu této nahrávky se ovšem nepodařilo zatím nezávisle ověřit.

Poslední indicií hovořící pro přímé ruské zavinění je kombinace květnového přijetí ruského zákona, který zapovídá na okupovaných územích podobné události vyšetřovat, a postřehu, že ruská armáda zničila při svém ukrajinském tažení už i jiné přehrady, i když podstatně menší.

Ruská verze a možnost samovolného kolapsu

Z ruské strany přicházely v hodinách po zničení přehrady různé výklady události. Nakonec se přitom oficiální zdroje shodly na „ukrajinské sabotáži“, respektive zmiňovaném útoku raketou.

Indiciemi posilující tento výklad jsou jednak fakt, že jeden ukrajinský generál mluvil o možnosti odpálení přehrady v minulosti; dále skutečnost, že hydroelektrárna na hrázi byla využívána ruskými vojáky a jako taková byla Ukrajinci ostřelována; a jednak zjištění, že ruské vojáky na levém břehu zjevně destrukce překvapila. Po sociálních sítí se rozlétla i videa, jak někteří z nich utíkají před velkou vodou v nouzi na stromy.

Teoreticky si asi lze stále představit, že po nějakém ukrajinském ostřelování se mohly vznítit například ruské výbušniny uskladněné v budově hydroelektrárny. Proti zde ale hovoří skutečnost, že hráz byla zničena na více místech.

V nejznámější diskuzní relaci ruské státní televize byla po kolapsu rozebírána ještě i varianta s akcí ukrajinských potápěčů, kteří by mohli eventuálně přehradu sami zaminovat. Valného ohlasu se ale nedočkala ani na tomto fóru.

V debatě je konečně dosud i třetí hypotéza o zkáze přehrady, totiž samovolný kolaps v důsledku zanedbání údržby či poškození boji. Na přehradu v minulosti dopadaly projektily obou stran. Podle satelitních snímků byl u hráze zničen i jeden z přístupových mostků, a to právě ve dnech těsně před 6. červnem.

Zároveň stále platí, že z krátkodobého pohledu poškodila událost obě strany. Taktická výhoda, která by jedné či druhé plynula ze zničení první linie obrany, je sporná, neboť k tomuto zničení došlo na obou březích současně. Data, která by nezvratně potvrzovala, že například ruská armáda přesunula před 6. červnem těžkou techniku do vnitrozemí, přitom nemáme.

Jak ovšem vysvětluje například britský expert Chris Binnie pro CNN: „Na satelitních snímcích je jasně vidět, že hráz zkolabovala nejméně na dvou místech, a to od sebe dosti vzdálených. Kdyby způsobila kolaps voda vnikající do narušené struktury, bylo by místo kolapsu jen jedno. Přirozená příčina je tedy krajně nepravděpodobná.“

Ukrajinská vláda požádala o objasnění celé události Mezinárodní trestní soud sídlící v Haagu. Podle informací z pondělí 12. června jsou jeho zástupci již na místě.

Bezprostřední důsledky

V oblasti pod zničenou hrází pokračují i po týdnu rozsáhlé záchranářské a sanační práce. Voda postupně opadává. Rozsah zátopy odhadovaný minulou středu na 600 km2 se do pondělka zmenšil na 80 km2. Na pravém břehu bylo stále pod vodou dvaatřicet obcí, na levém okupovaném čtrnáct.

Ukrajinské úřady hlásily k 12. červnu celkem čtyři tisíce evakuovaných, šest mrtvých a sedmadvacet nezvěstných. Souhrnné údaje z okupované části nejsou k dispozici. Ruský tisk pouze píše o sedmnácti obětech.

Další následky, jež budou muset úřady řešit po skončení záchranářské fáze, dělí pozorovatelé do dvou skupin: na střednědobé a dlouhodobé. V střednědobém horizontu, to jest v řádu týdnů, bude potřeba zvládnout zejména hygienická rizika. Voda totiž krom domů a půdy vyplavila i hřbitovy, žumpy, některé průmyslové provozy či sklady s chemikáliemi. Při záplavové vlně uhynula také spousta zvířat.

V úterním vydání ukrajinských novin se píše o prvních případech nákazy bakterií E. coli a cholerou. Odhaduje se, že v oblasti se nyní rychle namnoží komáři, kteří budou dál šířit vzniklá onemocnění.

Druhou velkou střednědobou výzvou bude zásobování regionu vodou. Velkým tématem posledních dní je 400kilometrový Severokrymský kanál, který přiváděl vodu z Kachovky na anektovaný poloostrov. Podobné potíže ale čekají celou okupovanou oblast podél kanálu.

Vodu přímo z nádrže čerpala sídla ležící na březích přehrady, jichž je vzhledem k 250kilometrové délce vodního díla mnoho. I to bude nyní problematické. Jak ilustruje například reportáž francouzské televize, čerpadla jsou často nainstalována nad úrovní, pod níž má voda teď klesnout.

Užitkovou vodu z Kachovky spotřebovávaly navíc i průmyslové podniky široko daleko. V minulých dnech musely kvůli nedostatku vody omezit provoz kupříkladu v Mittalových ocelárnách poblíž města Kryvyj Rih, který je od Kachovské přehrady vzdálen přes padesát kilometrů.

Problémy do budoucna

Dlouhodobé důsledky události budou dle expertních odhadů zřejmě vůbec nejvážnější. Na zničenou nádrž byl napojen závlahový systém pro zemědělství v celém regionu. Těžko si představit, že bude moci pokračovat například velkoplošné pěstování zeleniny a melounů, kterým byl region proslulý.

Přímo z okolí Dněpru odplavila záplavová vlna kvalitní černozem. Zbylá půda je navíc teď plná škodlivých látek, jedů a těžkých kovů z vyplavených provozů.

U břehů vzniklo náplavové smetiště, které se táhne z nejvíce zasažené oblasti až k moři. Zbytky domů, odplavených aut či zvířat byly nalezeny až u Oděsy.

V oblasti zřejmě skončí alespoň přechodně veškerý rybolov. Narušena bude nákladní lodní doprava.

Ekologické škody na ostrovech v deltě Dněpru s unikátní flórou a faunou zatím těžko počítat. Ukrajinské ochranářské spolky jen hrubě odhadují, že zasaženy budou rostliny a živočichové na územní o rozloze 5000 km2, přičemž znečištění poznamená i Černé moře „od planktonu po delfíny“.

Lidé vracející se do oblasti nadto hlásí vysoké počty vyplavených min a nevybuchlé munice. To bude perspektivně veškeré práce ještě dále ztěžovat.