Návštěva Michelle Bacheletové jako součást čínských globálních plánů

Olga Lomová

Návštěva vysoké komisařky OSN pro lidská práva v Čínské lidové republice bohužel především posílila autoritu komunistické velmoci v jejích snahách o transformaci mezinárodního řádu ve prospěch svého politického zřízení.

Vrchní komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová svou návštěvu Číny nezvládla. Foto Fabrice Coffrini, AFP

V sobotu 28. května skončila šestidenní návštěva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové v Čínské lidové republice. Jedná se o první návštěvu nejvyššího představitele lidskoprávního orgánu OSN v Číně po sedmnácti letech.

Návštěva se uskutečnila v době, kdy v Hongkongu po přijetí Zákona o státní bezpečnosti byla zlikvidována základní občanská práva a svobody a z trestného činu „paktování s cizími silami“ byl nedávno obviněn i devadesátiletý kardinál Zen. V Tibetu a Sin-ťiangu jsou zase pod záminkou boje proti terorismu a upevňování společenské stability a rozvoje mnoho let perzekuováni příslušníci etnických menšin.

Porušování lidských práv v Číně zahrnuje genocidu v Sin-ťiangu

O tom, jak se podařilo „stabilizovat“ situaci v Tibetu letos na jaře naléhavě vypověděl tibetský zpěvák Tsewang Norbu. Demonstrativně se upálil v centru Lhasy.

V posledních letech se však nejvíc zpráv o represích proti příslušníkům národnostních menšin v Číně týká Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Od roku 2014 jsou tu pod záminkou boje proti separatismu a terorismu systematicky perzekuováni Ujguři a další etnika muslimského vyznání tradičně žijící v této části Číny.

Čínským úřadům se podařilo umlčet ujgurskou intelektuální a kulturní elitu. Mnoho význačných osobností se ocitlo ve vězení, a to i na doživotí, jako například profesor historie Ilham Tohti. Tašpolat Téjip, někdejší rektor Sinťiangské národní univerzity, byl odsouzen k trestu smrti.

V Sin-ťiangu byl za pomoci nových technologií zaveden bezprecedentní dozor nad obyvatelstvem. Několik let se realizovala masová „převýchova“ ve speciálně zřizovaných koncentračních táborech, která zasáhla podle odhadů založených na nepřímých důkazech jeden až dva milióny lidí. Mnoho osob bylo odsouzeno k trestům vězení.

Masivní převýchovu doprovází nucená práce, včetně přemísťování dělníků daleko od domova s cílem přetrhat rodinné a přátelské vazby ve vlastní komunitě. Objevily se zprávy o sterilizaci žen a odebírání malých dětí umísťovaných v internátních školách, kde jsou vychovávány ve výhradně čínském prostředí a nemají možnost používat rodný jazyk a zachovat si povědomí o vlastní kulturní identitě. Zřejmým cílem všech uvedených opatření je likvidace Ujgurů a dalších nečínských etnik žijících v Sin-ťiangu a přeměna této kdysi odlehlé části země, která byla k čínské říši přičleněna v polovině 18. století, v plně počínštěné území.

Alarmující zprávy ze Sin-ťiangu a vědecké analýzy západních odborníků na tento region podnítily v Evropě a USA řadu politických rezolucí odsuzujících zločiny proti lidskosti páchané čínskými úřady. Evropský parlament a vlády některých států uvalily sankce na politické představitele přímo zodpovědné za represe v Sin-ťiangu a některé vlády a parlamenty označily dění v Sin-ťiangu za genocidu.

V Evropě a USA se přijímají zákony zakazující dovoz čínského zboží vyrobeného za pomoci nucené práce v Sin-ťiangu. Mimo to v prosinci 2021 občanský tribunál vedený britským právníkem Geoffreym Nicem dospěl k závěru, že v Sin-ťiangu probíhá genocida ve smyslu systematické a státem organizované snahy likvidovat ujgurské etnikum.

Uniklé dokumenty nelidské zacházení v Sin-ťiangu

Další šokující důkazy o represích v Sin-ťiangu shodou okolností zveřejnila BBC krátce po příjezdu vysoké komisařky Michelle Bacheletové do Číny. Anonymní zdroj poskytl dokumenty odcizené z policejních databází ve dvou okresech jižního Sin-ťiangu. Materiály, které před zveřejněním ověřil a jejichž analýzu publikoval v odborném článku Adrian Zenz, odhalují brutální metody a masivní převýchovu „nespolehlivých“ příslušníků národnostních menšin; odhadem se jedná o více než dvanáct procent všech místních obyvatel.

Policejní zdroje podávají konkrétní a podrobný přehled o zadržených a způsobu nakládání s nimi, včetně fotografií. Obsahují také materiály s názornými popisy určenými pro školení represivního aparátu.

Důvodem zadržení jsou projevy „nespolehlivosti“, kam patří zejména dodržování tradičních zvyklostí, kontakty s „podezřelými“ příbuznými či sledování „nevhodného“ obsahu na internetu. Jedna mladá žena byla poslána do převýchovného tábora, protože se věnovala „podezřelým aktivitám“ a v noci si vypínala mobilní telefon.

Mezi uniklými dokumenty jsou dále interní projevy a instrukce z nejvyšších míst komunistického vedení země i konkrétní rozhodnutí stranického a policejního aparátu na místní úrovni. To dokládá, že se nejedná o „přehmaty“ jednotlivých policistů, ale o systematickou a shora prosazovanou státní politiku.

Uniklé policejní dokumenty také prokazují, že část převychovávaných odsuzují k trestům vězení. Kriminalizovány jsou běžné zvyklosti, jako je nošení vousů, jež úřady označují za projev islámského radikalismu, ale také cesty do zahraničí či kontakty s příbuznými v zahraničí. Tresty jsou vysoké a v případě starých lidí se trest odnětí svobody na deset či patnáct let často rovná doživotí.

V jednom z neveřejných projevů obsažených v databázi se také konstatuje, že některé osoby se zřejmě nepodaří převychovat a nelze dopustit, aby se kdy dostaly na svobodu. Zdokumentováno je umísťování opuštěných dětí do internátních čínských škol a odebírání dětí „nespolehlivým“ rodičům.

Úřední dokumenty tak potvrzují již dříve publikovaná svědectví. Spolehlivě usvědčují čínskou vládu ze lži, když tvrdí, že se nejedná o převýchovné tábory, ale o školící střediska, která mají lidem umožnit zvýšit si kvalifikaci a získat lepší pracovní uplatnění.

×