Nezvykle přímočaře přistoupil nakonec běloruský režim k letošním prezidentským volbám 9. srpna, k manipulaci s výsledky i k následným protestům. Falšování bylo tentokrát mnohem okatější než v předchozích letech — takřka nekontrolovatelné předčasné hlasování mělo rekordní účast, hlasy proti autokratickému prezidentovi Lukašenkovi byly prokazatelně likvidovány a na volby dohlíželo jen minimum připuštěných nestátních pozorovatelů.

Režim navíc vyhlásil vítězství Alexandra Lukašenka s obvyklým ziskem přes osmdesát procent hlasů, což na první pohled neodpovídá letošní atmosféře v zemi — Bělorusko prochází aktuálně hospodářskou recesi a trpí důsledky zlehčování koronavirové epidemie, kampaň protilukašenkovského tábora měla též mimořádný ohlas.

Daleko razantnější byla tento rok i reakce režimu na projevy povolebního nesouhlasu. Takřka všechny protesty během prvních čtyř nocí po volbách byly brutálně rozehnány. Několikadenním zadržením se trestalo i oficiální podání volební stížnosti.

V průběhu druhé a třetí noci vášně vygradovaly a někteří demonstranti se začali s policisty bít. Jak se ukázalo v závěru týdne, mnozí protestující byli pak v internaci doslova seřezáni.

Ode dne voleb v neděli 9. srpna do pátku 14. srpna zadržely represivní složky celkem 6700 lidí — osmkrát více než po volbách 2006 či 2010. Novináři i amatérští pozorovatelé zaznamenali na mobily četné případy svévolného násilí, zejména bití již pacifikovaných osob obušky. Přes tři sta lidí bylo nějak zraněno (policistů necelá stovka), dva přišli o život. Při potyčkách s demonstranty se několikrát střílelo i ostrými náboji.

„Neviděli jsme tentokrát klasický jeden povolební mítink sympatizantů opozičních stran na hlavním náměstí, ale desítky různých akcí v různých městech (…) Nejsou tu klasičtí lídři, řečníci nebo svolavatelé, spíše protestní srocení a výpady policie a omonovců proti nim (…) Reakce lidí na volby je celkově živelnější,“ hlásil do středečního vysílání France 24 Gulliver Cragg, zpravodaj francouzské televize v Minsku. 

Proměna protestů

Protesty se letos vzedmuly spontánně již po nedělním oznámení předběžných výsledků. Během dalších dvou nocí bylo zaznamenáno nejvíce násilných konfrontací.

Ve středu a ve čtvrtek pak začaly převládat klasičtější formy běloruských protestů — živé řetězy podél silnic, průvody s potleskem či skandováním, „světelná moře“, v nichž nahradily někdejší svíčky displeje mobilů, či jen demonstrační postávání ve veřejném prostoru se zdviženou pěstí.