↗

Zatím se zatýká ve výrazně menším rozsahu než v prvním povolebním týdnu. Změna přístupu je však znát. Foto RMX

Čím dál víc varovných zpráv přichází v posledních dnech z Běloruska, kde již od 9. srpna probíhají protilukašenkovské protesty. Režim vydává jedno silácké prohlášení za druhým. Jakoukoliv formu dialogu odmítá. Výrazní představitelé protestního hnutí jsou předvoláváni k výslechům a někteří posíláni na deset dní do vězení, jakoby na výstrahu. Protestující části dělníků i učitelů je vyhrožováno propuštěním. Několik set z nich muselo již práci opustit.

Ve čtvrtek se navíc ozvalo poprvé konkrétněji i Rusko, které vyjádřilo ochotu vyslat na žádost běloruského režimu do země pořádkové síly. Podmínkou je, že, slovy prezidenta Putina, „extrémistické živly využívající jako zástěrku politické slogany překročí určitou hranici a začnou s ozbrojenými loupežemi, zapalováním aut, domů, bank, s pokusy obsazovat vládní budovy a podobně“.

Analytikové vyzvedávají z Putinova vyjádření zejména zmínku o obsazování vládních budov, protože k němu dochází v podstatě při jakékoliv revoluci, i když je bez extrémistů a jakéhokoliv ničení.

Podle zpravodajů přímo v Bělorusku je změna atmosféry cítit také v ulicích.

„Stále se mohutně protestuje, nálada je ale už poněkud napjatější. Oproti minulému týdnu zjevně přibylo policistů. Zmocněnci ministerstva vnitra v civilu též nově vyráží k řadám demonstrantů stojících u silnic, megafony jim oznamují, že porušují zákon, a točí na kamery tváře všech zúčastněných,“ hlásil do pondělního vysílání PBS Simon Ostrovskij, reportér stanice toho času v Minsku.

Až do úterý a z části i středy hovořila většina pozorovatelů o posledním vývoji jako o „vyčkávání“, „patu“ či „slepé uličce“ — mocenský aparát se jevil pevný, podobné to bylo i se silovými složkami. Zároveň ale trvala nebývalá revolta části společnosti proti Lukašenkovu režimu, přičemž krom demonstrací se projevovala i nekončícím sledem rezignací různých vedoucích pracovníků.

Od středy ovšem, a zejména od čtvrtka, sílí mezi pozorovateli názor, že protestující tahají za stále kratší konec pomyslného provozu. Režim se již minulý týden vrátil k agresivní rétorice, a nadto se zdá, že pozvolna konsoliduje pozice. Státní média — kde podle všeho nahradil část protestujících zaměstnanců technický personál z Ruska — už zase plnohodnotně fungují. O protestujících se v nich hovoří jako o „výtržnících“, „účastnících ilegálních akcí“ či „zahraničím-placených revolucionářích“.

Lukašenko vytváří také již od minulého týdne dojem vnějšího bezpečnostního ohrožení. Velkou pozornost si získaly záběry ozbrojeného Lukašenka přilétajícího v helikoptéře bránit prezidentský palác. V ruských médiích dostaly tentokrát více prostoru než další souběžná statisícová demonstrace.

Ministr vnitra byl již oficiálně pověřen, aby „ukončil nepokoje“. Ministr obrany se pak nechal slyšet, že pokud neuspěje policie, „vyřeší problém armáda“.

„Lidé, kteří přicházejí na velké demonstrace, zatím strach nemají. Panuje zde představa, že dokud je jich tolik, režim si na ně netroufne (…) Otázkou je ale, co bude dále, neboť Lukašenko dialog odmítá a kromě něho zde stále není žádný jiný plán,“ hlásil do vysílání Deutsche Welle Nick Connoly, běloruský zpravodaj stanice.

↗

O minulém víkendu prošla Minskem další stotisícová demonstrace. Repro z videozáznamu

Čistky a protidemonstrace

Vyhozeny z práce kvůli účasti na protestech byly od minulého týdne prokazatelně stovky osob. Největší počet — asi tři sta — připadá na zaměstnance výrobny traktorů MTZ. Jeden z organizátorů stávky v MTZ Sjarhej Dijlevskij byl odsouzen na deset dní do vězení. Zatčen byl také Jevgenij Bochvalov, organizátor stávky v automobilce MAZ. Organizátor stávky ve výrobně hnojiv Belaruskali Dmitrij Kudelevič unikl zatčení doslova přes okénko na záchodě, a poté uprchl na Ukrajinu.

Dále nechal režim vyměnit předsedu krajského výkonného výboru v Hrodnu Vladimira Kravtsova, jenž podle Lukašenka situaci nezvládl. Propuštěno bylo také několik zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí a běloruských ambasád ve světě.

Od 19. srpna proběhlo v Bělorusku — vedle každodenních protilukašenkovských protestů — také osm prolukašenkovckých demonstrací, které navštívilo vždy několik tisíc lidí. Na několika z nich řečnil i sám prezident. Účastníci v rozhovorech s televizními štáby označovali stoupence opozice za „fašisty“, „zaprodance“ či dokonce „satanisty“. Skandovala se hesla jako „Lukašenko je Bělorusko“, „Nezávislost“ a „Za baťku“.

Běloruská policie souběžně obnovila zatýkání demonstrujících. Ve středu a ve čtvrtek šlo vždy jen o jednu dvě stovky, navíc takřka vždy jen o muže — demonstrantkám bylo při zákroku dovoleno odejít. Rozdíl v přístupu oproti minulému týdnu je ale zřejmý.

„Relativní novinkou poslední dní (…) je také označování protilukašenkovského hnutí za protiruské (…) a to takřka ve všech prorežimních médiích (…) Týká se to zejména Lukašenkových kritiků v exilu, ale i účastníků posledních protestů obecně,“ uvedl pro Svobodnou Evropu Kamil Klysinski, analytik z varšavského Centra pro východní studia, které se právě na Bělorusko zaměřuje.

Další informace:

• BBC News Putin says he could send police to Belarus if necessary
• Euronews Mass arrests in Belarus as authorities question Nobel Laureate
• AFP Belarusian Opposition, Government Supporters Hold Rallies In Minsk Amid Postelection Tensions
• RFE/RL Dozens Of Demonstrators, Journalists Detained In Minsk As Opposition Protests Continue
• BelITA FM: Belarus is ready for dialogue without interference with internal affairs