Další videa z Běloruska: zátah u bankomatu, záběry z antonu, nová taktika

Petr Jedlička

Z běloruských ulic přicházejí stále desítky zajímavých videomomentek, jež skvěle dokreslují agenturní zprávy. Zde několik příkladů zvláště ilustrativních pro poslední vývoj.

Sociálními sítěmi se v posledních dnech šíří nahrávka, na níž zachraňuje taxikář účastníka běloruských protestů, který prchá před zadřením. Je to silný moment — viz ostatně výše. Obdobných videomomentek přitom přichází z Běloruska desítky každý týden. Většina z nich je poutavá sama o sobě, společně ale navíc skvěle dokreslují agenturní zprávy o tamní situaci. Zde několik příkladů zvláště ilustrativních pro vývoj v poslední době.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Jak se objevilo už v našich přehledovkách, režim Alexandra Lukašenka mající aktuálně podporu Moskvy, byť dvousečnou, stupňuje opět represe. Činí tak pozvolna, ale neoddiskutovatelně. Poprvé zřejmé to bylo v přístupu k stávkujícím dělníkům, dále pak po 1. září ke studentům, a naposledy vůči ženám.

Platí zároveň, že represivní složky útočí nejraději na protestující ještě před demonstrací nebo krátce po ní — ve chvílích, kdy se protestující teprve scházejí nebo rozcházejí a tvoří menší skupiny. Nesestříhaný záznam jedné z takovýchto zatýkacích razií pořídila náhodou bezpečnostní kamera umístěná u jednoho bankomatu.

V psaných reportážích přímo z Běloruska se objevuje čas od času postřeh, že represivní složky se dnes nechovají k zatýkaným až tak brutálně jako v prvním protestním týdnu. Z části je to pravda — všichni, kdo jsou dnes odtáhnuti na služebny, se už nevrací domů s těly plnými otoků, dívky si hromadně nestěžují na sexuální násilí a podobně. Úplně beze zbytku to ale neplatí.

To, co na výše uvedeném záznamu z kamery u bankomatu vypadá jako sice bezprávné, ale vcelku poklidné zatýkání, mívá často o dost ostřejší průběh. Zátahy navíc provádějí nezřídka příslušníci represivních složek v civilu nebo bez označení, takže se následně takřka nedají dohledat konkrétní pachatelé. Zde na ukázku záznam jednoho z živelnějších zatýkání.

Zadřeným protestujícím hrozí různě vysoké tresty, od několikadenního žaláře či pokuty po několik let nepodmíněně. Z pohledu režimního výkladu běloruského práva je nelegální jak většina konaných demonstrací, tak i například pouhé vyvěšování staré běloruské červenobílé vlajky. Výše postihu závisí na libovůli moci. Pouze obecně se dodržuje, že prvozatčení jsou trestáni mírněji.

Očití svědkové přesto uvádějí, že protestující už dnes nemají takový strach jako v prvních týdnech protestů — připomeňme zde silné video se strachy plačící, ale odhodlanou dívkou Galinou z poloviny srpna. Níže uvedený záznam pořídila jedna ze zadržených na mobil přímo v policejním antonu. Jiná nálada je skutečně znát.

V Bělorusku se stále protestuje každý den, nejpočetněji ale o víkendech. V sobotu se již tradičně konají ženské průvody, v neděli pak mohutné demonstrace s desetitisícovou účastí.

Atmosféra nedělních protestů byla v posledních týdnech skutečně víkendová. Na akce docházeli celé rodiny, často i s kočárky nebo domácími mazlíčky. Sobotní protesty bývají naopak živější. Klasické průvody přitom začali v poslední době doprovázet i „moto-průvody“ — protestující s vlajkami v autech či na motorkách. Jak se oba styly protestování doplňují, ukazuje následující video.

Zmínili jsme již několikrát, že běloruské represivní složky změnily podle pokynů ruských poradců v minulých týdnech taktiku — od snahy potlačovat všechny demonstrace silou se přešlo k systematickému monitoringu tváří účastníků, vydírání, zastrašovacímu zatýkání a zátahům na menší skupiny.

Taktiku přitom upravují i protestující. Jednou z nejnovějších metod, jak ztížit policii zasahování, je zablokování dopravy na hlavních komunikacích. Následkem se vytvoří rychle zácpy, a policejní antony či vodní děla se pak nemohou dostat na místo. Zde ukázka jedné z takových blokád.

Z posledních zpráv se zdá, že režim získává každým dnem o trochu větší kontrolu nad situací. Jak napsal již na konci srpna politolog Valerij Karbalevič, „ve chvíli, kdy si Lukašenko uvědomí, že tlak z druhé strany už neroste, začne soustavně utahovat šrouby“.

Zároveň je ale dnes těžko představitelné, že by se v Bělorusku všechno vrátilo zase k předvolebním pořádkům. Zejména mladší generace se letos postavila režimu způsobem, který to neumožňuje. Nikdy už jej nevezme zpátky za svůj, byť útrpně. Bude jen buďto sbírat síly na nové vzepětí, anebo bude vycházet do ulic stále, i během podzimu.

Za vyjádření těchto nálad v současném kontextu může sloužit mladík na poslední nahrávce, který provokativně a symbolicky pronásleduje přesouvající se kordon těžkooděnců mávaje červenobílou vlajkou — nejviditelnějším znakem celé letošní revolty.

    Diskuse