V podobném duchu se vyjádřil v Britských listech Boris Cvek:

"...drtivá většina vzdělanosti a naší kulturní identity k nám přišla ze Západu. [...] Pokud chceme svobodu, vzdělanost, prosperitu, civilizaci, musíme se učit na Západě. Musíme náš jazyk a naše myšlení pozvednout na úroveň západní vzdělanosti[...] Dnes, po zkušenostech s druhou světovou válkou a komunismem, zkušenostech, které vedly ke vzniku Evropské unie, je to ještě mnohem samozřejmější. Ideál západního humanismu, renesance, reformace, které přinášejí vzdělanost a svobodu, umožnily v poválečné době konečně emancipaci zotročených a utlačených,[...]lidskou důstojnost. Něco takového ve vrchnostenských společnostech doby věrozvěstů, Husa, ale vlastně ještě i doby nedávno minulé (ať už tím myslíme kteroukoli z totalit), nebylo naprosto možné. A není to možné ani v dnešních východních mocnostech."

Na to reagoval jeden diskutující:

"Přesně tak. A kdo včas nepochopí naše ideály humanismu a svobody, tomu je názorně předvedeme. A tak potomci synů francouzské revoluce vybíjí neposlušné žluťáky v Indočíně, posléze vypalují neposlušné Alžírsko. Jejich bratři za kanálem nahánějí obyvatelstvo neposlušných kolonií do koncentráků a vzkazují partyzánům, že pokud se nevzdají, jejich ženy a děti pochcípou hlady a na infekce (jak se také stane). Pokud někde podle naší osvícené úvahy místní špatně volí, a ještě se nenechají vyprovokovat, tak naši bratři ve zbrani chvíli v noci střílí do tmy nad moře, prohlásí se za napadené a vybombardují je do 'doby kamenné'. Atd. atd. Ale to nic, hlavní je utvrzovat se v tom, že 'Ideál západního humanismu, renesance, reformace, které přinášejí vzdělanost a svobodu ...' vítězí nad barbarstvím."

(Zdroj: https://www.blisty.cz/art/100397-lidska-dustojnost-verozvestove-a-mistr-jan-hus.html)

Takže si můžeme vybrat. A jestli to uděláme a budeme tak zpozdilí, že svou volbu zdůvodníme veřejně, tak si můžeme být jisti, že ať si vybereme jakkoli, tak někdo z té druhé strany nás prohlásí za šiřitele nenávisti vůči ní nebo rovnou za zrádce. Zatím (???) jen ve virtuálním prostoru.

(Viz tento článek

https://www.blisty.cz/art/100402-sireni-nenavisti-je-realny-problem.html

a velice výživná diskuse pod ním.)

Dalším krokem bude jednání kterýchkoli momentálních držitelů moci podle hesla "kdo není s námi, je proti nám" a vynucování příklonu k ideálům (nebo dogmatům) jedné ze stran - nejlépe veřejné - mocenskými prostředky nebo rovnou hrubým násilím. A kdo bude mít tu smůlu, že se musel vyjádřit veřejně, tak po dalším převratě bude příští vítěznou stranou označen za zrádce a opět mocenskými prostředky a/nebo hrubou silou s ním bude naloženo podle toho.

Z minulých dějů jsme se vůbec nepoučili a nadšeně se řítíme do dalších průserů. Každá další generace je po vymření pamětníků odsouzena zopakovat si všechny hovadiny, které předkové napáchali, včetně jejich krvavých důsledků. Dobře nám tak. Toho, o co většinově usilujeme, se nám a našim potomkům dostane v míře více než vrchovaté.

Věrozvěstové přišli na Moravu nějakých dvě stě let před před schizmatem, Metoděj byl vysvěcen v Římě (ve kterém jeho bratr dožil) a při jeho vysvobození ze zajetí bavorskými biskupy asistoval papežský legát.

V době, kdy Rostislav o vyslání věrozvěstů žádal a kdy o něm Michael III. rozhodl, byla Morava součást karolinské říše, nebylo tedy čemu zabraňovat.

Nevím, koho bych si měl představit jako směrodatné tvůrce národního obrozeneckého programu v politické rovině, pokud bych vyškrtl Palackého a Havlíčka -- a jejich postoj k ruskému monarchii je více než kritický. Požadavek „Pryč od Vídně“ je raritní i v první fázi obrozenectví a pokud už by byl někomu zcela cizí, pak autorovi onoho výroku o dubisku.

Rozhodující volba v souvislosti s Vídní byla v 19. století "Vídeň nebo Frankfurt".

Nerad bych působil jako kritik za každou cenu, nicméně se domnívám, že pokud už chce autor diletovat do historie, neuškodí jeho textu znalost alespoň elementárních historických faktů.