Vláda posvětila obsáhlou novelu zákona o policii spolu s dílčí novelou trestního řádu. Ty zahrnují bezpočet témat od aktualizací zastaralých právních bodů přes jasnou kodifikaci nových aspektů policejní práce až po navýšení pravomocí represivních složek a novou možnost užívat informace od zpravodajských služeb v trestním řízení.

Nemalou část předloh Hamáčkova ministerstva lze jistě odkývat jako pochopitelnou: opravy neurčitých či v praxi problematických bodů původního zákona, zavedení mechanismů pro obranu před kyberútoky či zneužitím dronů, zalepení slepých míst stávajících paragrafů. Navzdory nevalnému mediálnímu zájmu úprava ale obsahuje i znepokojivá a o to zásadnější místa.

Mantra terorismu nade vše

V první řadě je to zmíněná možnost zapojení zpravodajských informací do procesu, který dříve oddělovala neprostupná stěna. Zatímco v tuto chvíli mohou tajné služby policii pouze upozornit na hrozící nebezpečí či připravované trestné činy, v budoucnu se sdílení informací může normalizovat — tedy alespoň u závažných trestných činů s horní trestní sazbou přes deset let.

Potíž je samozřejmě v tom, že zpravodajské služby nejsou žádnou doplňkovou složkou policie, ale mají se věnovat mnohem specifičtější činnosti. To v poslední době znamená především rozkrývat vyzvědačské sítě cizích států, konkrétně Ruska či Číny. V praxi jsou zpravodajci ovšem užívaní i pro (dlouhodobě spíše pochybné) mapování „extrémismu“ — to je zřejmě jedna z příčin jejich chystaného navázání na závažné trestní kauzy.

Kritici z řad opozice varují, že vcelku revoluční změna v předávání informací přináší značnou koncentraci moci. „Jde o nejzásadnější změnu postavení tajných služeb od sametové revoluce,“ popsal situaci předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda s tím, že se zakládá jakási „novodobá Státní bezpečnost“. Benda tradičně spíš hysterizuje s pomocí tradičního strašáka minulého režimu, i rozbité hodiny ODS ale v tomto případě ukazují víceméně správný čas.

Druhým prapodivným bodem chystané změny je zdánlivě nenápadné rozšíření pravomoci policejních vyšetřovatelů v oblasti těžby informací. „Předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu“ se nově stává důvodem pro získávání údajů o „etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci“ zájmových osob.

Největší obavy paradoxně přináší širší argumentace předkladatelů v důvodové zprávě ministerstva: „Pro vyhodnocení rizikovosti konkrétních osob je nutné shromažďovat údaje vypovídající o náboženském přesvědčení nebo politických názorech zejména u osob, u kterých není dána konkrétní souvislost s již spáchanými teroristickými trestnými činy, nebo s připravovanými teroristickými trestnými činy, které jsou policii známy alespoň na úrovni podezření,“ píše rezort.