Všech pět obžalovaných stíhaných v rámci takzvané operace Fénix zprostil 22. září Městský soud v Praze obžaloby. Jak zopakovala soudkyně, nejzávažnější obvinění, tedy přípravu teroristického útoku na nákladní vlak, obestírá důkazní nouze. Soud opakovaně žádal o dodání odposlechů či jiných důkazních materiálů z doby před 1. listopadem 2014, kdy se měl nápad na útok zrodit. Nikdy je ale neobdržel a policejní agenti odpovědi na otázku, zda pořizovali tajné nahrávky už před 1. listopadem, měnili.

„Zdůrazňuji, že jsme nedospěli k tomu, že by přípravu vyprovokovala policie. Máme však důvodné pochybnosti,“ uvedla soudkyně Hana Hrnčířová. Upozornila, že agenti sice Martina Ignačáka a Petra Sovu sledovali už před listopadem 2014, neměli k tomu však povolení. „Obžalovaní se hájí tím, že přípravu vyprovokovala policie a my pro vyvrácení obhajoby nemáme dostatek důkazů,“ dodala.

Jelikož soud nevyhodnotil skutky Sovy, Ignačáka a Alexandry Ščambové, související s údajnou přípravou teroristického útoku, jako trestné činy, zprostil obžaloby i Radku Pavlovskou a Katarínu Zezulovou, které se měly provinit nepřekažením trestného činu.

Katarínu Zezulovou státní zástupce Vladimír Pazourek obžaloval i z přípravy násilí vůči úřední osobě. Té se měla dopustit výrobou zápalných lahví s Molotovovým koktejlem a jejich zakopáním poblíž usedlosti Cibulka, aby jimi zaútočila na policejní auta při vyklízení squatu.

„Zatímco u přípravy útoku na vlak se agenti podíleli na každičkém kroku, v případě Cibulky se podíl agentů nevymykal mantinelům,“ uvedla soudkyně. Jenže i tento útok se zasekl ve fázi přípravy. Šlo by ho proto postihnout pouze v případě, že by Zezulová skutečně plánovala násilí. „V záznamech ale opakovaně padlo, že se nikomu nesmí nic stát,“ zdůraznila soudkyně. Stejně tak zrušila všechny zajišťující instituty vůči Martinu Ignačákovi, za nějž se zaručila jeho sestra, když ho v září 2016 po roce a půl propustili z vazby.