Aktivista, který vystupuje pod pseudonymem Tomáš Zelený, byl zadržen loni na jaře v rámci operace Fénix, o které jsme v Deníku Referendum podrobně informovali. V úterý přinesl server Lidovky.cz zprávu o pokutě, kterou Zelenému udělil vrchní komisař Lukáš Kořínek z Útvaru pro odhalování organizovanému zločinu za to, že „opakovaně ruší řízení a k policejním orgánům se chová urážlivě“.

Případ Tomáše Zeleného i jeho šikana ze strany policie jsou součástí policejní akce, která vzbuzuje hluboké pochyby. Sám aktivista svou zkušenost s akcí Fénix v Deníku Referendum popsal v článku Zpověď „ekoteroristy“.

Autor zprávy o pokutě, Jakub Zelenka, na serveru Lidovky.cz přinesl v minulosti o operaci Fénix řadu zavádějících článků a nekriticky přebíral informace od policie, které vydával za fakta. Zpráva o pokutě vyvolala velký ohlas a komentář o ní napsal na serveru iHned.cz a do Hospodářských novin i Jindřich Šídlo, který se naopak k celé kauze, kvůli níž je už víc jak rok ve vazbě Martin Ignačák a několika lidem hrozí doživotí, vyjádřil vůbec poprvé. Hospodářské noviny se tématu prakticky dosud nevěnovaly, pouze na jejich internetové mutaci vycházely články převzaté z Aktuálně. 

Mediálně zajímavá kauza pokuty za urážku „starostenské nohy“ je však součástí mnohem závažnější kauzy, která by zasluhovala mediální pozornost. S pokutovaným Tomášem Zeleným přinášíme rozhovor.

↗

Martin Ignačák je ve vazbě již víc než rok. Foto Saša Uhlová DR

Byl jste jedním ze zadržených v rámci operace Fénix, můžete stručně popsat, jak to tehdy proběhlo?

Celé to vypadalo jako nějaká velkolepá přehlídka policejních sil. Zasahovaly u mě asi čtyři desítky policistů, které se sjely ze tří krajů: detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, psovodi a zakuklená jednotka vybavená dlouhými palnými zbraněmi. Podle soudního příkazu k domovní prohlídce, který mi na místě předali, se u mě údajně měly nacházet povstalecké tiskoviny a zbraně. Samozřejmě nic takového nenalezli ani policisté, ani speciálně vycvičený pes.

Podle soudního příkazu jsem měl být součástí velící struktury Sítě revolučních buněk. Dodnes nechápu, jak na takovou blbost přišli. Nejspíš je již tehdy navnadily moje internetové příspěvky a blogy. Přestože mi v bytě zabavili jen počítač, mobilní telefon a elektronická data, převezli mě spoutaného do Prahy na výslechy. Strávil jsem noc v cele předběžného zadržení. Po dvaceti čtyřech hodinách, během kterých mi dali k jídlu jen osm suchých rohlíků, mě propustili 250 kilometrů od domova se slovy, ať se vrátím na vlastní náklady. Kdo nezažije, neuvěří.

Tím to ale neskončilo, co bylo dál?

Policie se mnou od té doby nejprve vůbec nekomunikovala, takže jsem začal podávat různá podání, kterými jsem se domáhal omluvy, pořízení elektronické kopie dat nebo navrácení zabavené elektroniky, a také informací o samotném zásahu nebo platech u policie.

Vše vždy odbyli sděleními, která zjednodušeně tvrdila, že jsem podezřelý, takže mám šoupat nohama a nevyskakovat si. S takovým arogantním přístupem jsem se nechtěl smířit, takže jsem se začal s pomocí právničky Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv domáhat odškodného soudní cestou. Po zhruba desítce žádostí o pořízení elektronické kopie dat jsem požádal o přezkum státního zástupce Václava Richtera z Mostu, který by měl policii v mém případě dozorovat. Marně.

Takže teď žádost o pořízení kopie dat řeší Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem. Po roce a čtvrt mi policie nevrátila počítač ani hard disk, kde jsem měl data potřebná pro dokončení studia a pro zaměstnání.

Naposledy vyšel v Lidových novinách článek o pokutě, kterou vám Útvar pro odhalováni organizovaného zločinu udělil, čeho jste se dopustil?

Podle mě vůbec nešlo o to, čeho jsem se dopustil, nebo nedopustil, ale o to, že kapitán Lukáš Kořínek se mi chtěl mstít za to, že se domáhám sdělení informací o jeho platu, který hodlám zveřejnit na blogu. Je to mimochodem čtyřicet tisíc. Nejedná se totiž o první podobnou pokutu. Již v dubnu mi udělil pokutu deset tisíc korun za nedostavení se k podání vysvětlení.

Kořínek požadoval, ať se dostavím na osm hodin ráno na vlastní náklady 250 kilometrů daleko od svého bydliště, ačkoliv jsem ho předem vyrozuměl, že využiji svého práva nevypovídat. Takové kuriózní výzvě jsem samozřejmě nevyhověl a soud pokutu zrušil. Kořínek to nejspíš nechtěl vzdát, a udělil mi pokutu osm tisíc korun za údajně urážlivé výroky, které vyhledal v mnoha desítkách podání, jež jsem na jejich útvar za tu dobu podal, a v několika příspěvcích na blogu „Zaplaven paragrafy“. Jediné, co jsem skutečně dělal, bylo rázné prosazování a výkon mých práv a svobod.

Za jaké výroky konkrétně vám ta pokuta byla udělena?

Zatčení, domovní prohlídku a převoz do Prahy jsem nazval „ozbrojeným přepadením, loupeží a únosem“, protože jsem jednání policie takto subjektivně cítil. Skutečnost, že to vše policii posvětil soudce, nic nemění na faktu, že to bylo zcela neoprávněné, což je uvedeno také v žalobě na policii. Hodlám to u soudu prokázat.

Jindy se jednalo o nevinné slovní hříčky nebo pravdivá tvrzení, kterými se chlubil sám Robert Šlachta v rozhovorech pro média. Řekl jsem o něm, že je bývalý traktorista, který si nechal zmenšit uši, protože se mu smáli neonacisté. Navíc v usnesení Kořínek argumentoval mým článkem „Jak jsem se stal teroristou“ v Novém prostoru, kde jsem měl údajně použít označení „Odbor teroristů a extremistů“. Pokud si ten článek v tištěné nebo internetové verzi celý přečtete, zjistíte, že se tam tento slovní obrat vůbec nevyskytuje. Takže jsem mimo jiné dostal pokutu i za výroky, které si Kořínek sám vymyslel.

Proč jste ty věty formuloval tak provokativně?

Podle mého názoru to vzhledem ke kontextu není zas tak moc provokativní. Když jsem byl převezen do Prahy, zakuklení policisté mi beze všeho tykali a oslovovali mě křestním jménem. Takže oslovit například vedoucího odboru terorismu a extremismu Jiřího Drekslera v úředním podání jako „Jirku Drekslera“ mi přijde naprosto adekvátní. Štvalo mě, že se policisté chovají, jako by pro ně žádná pravidla neplatila. Bylo to vyjádření bezmoci proti bezpráví, kterého se na mě dopouštějí. Chtěl jsem jim ukázat, co si o nich myslím.

Překvapila vás přesto pokuta? Co budete dělat dál?

Upřímně řečeno nepřekvapila. Sám jsem ji předpovídal. Poté, co soud zrušil první pokutu, jsem na blog napsal: Napodruhé si Lukáš Kořínek snad dá tu práci a vymyslí nějaký trochu průchodnější důvod, třeba se chytne toho, že jsem o guruovi příslušníků ÚOOZ Robertu Šlachtovi prohlásil pravdivý výrok, že je „bývalý traktorista, který si nechal zmenšit uši, protože se mu smáli neonacisté“.

Možná se to zdá neuvěřitelné, ale vlastně jsem mu s tím poradil. Zrádná je na pokutě dle trestního řádu možnost podat stížnost do pouhých tří dnů. To je pro hodně lidí dost fatální, protože nikoliv každý má známé právníky a může si případně dovolit do něčeho takového investovat čas a peníze. Nejprve jsem nevěděl, co s tím, ale ochotně a bezplatně mi pomohl jiný bloger, Tomáš Pecina. Napsal stížnost, která má na pokutu odkladný účinek. Stížnost bude rozhodovat okresní soud v Mostě. Věřím, že bude rozhodovat rozumně a policejní blábol zruší. Daleko větší obavy mám z toho, co si na mě policie připraví příště a jakým způsobem se mi bude chtít mstít za to, že jsem vše předal médiím. Prostředků pro to má jistě dost. Takže, zdar útvare!

SAŠA UHLOVÁ, ZUZANA VLASATÁ