Koncem dubna propustil Městský soud v Praze Martina Ignačáka (30 let) obviněného z plánování teroristického útoku na vlak. Státní zástupce podal proti tomuto rozhodnutí soudu stížnost. V pátek Vrchní soud v Praze zrušil původní rozhodnutí o propuštění a rozhodl, že Ignačáka ve vazbě ponechá.

Martin Ignačák ve vazbě zahájil na protest proti rozhodnutí soudu takzvanou suchou hladovku, to znamená, že nepřijímá ani potravu, ani tekutiny. K hladovce se připojila i sestra obviněného devětatřicetiletá Pavla B., která drží klasickou hladovku, tedy přijímá pouze vodu. Hladovku zahájila, aby upozornila na situaci svého bratra, který je již víc než rok ve vazbě. Obhájce obviněného odmítl zahájení hladovky i celou situaci komentovat.

Vazbu by mohl znova zrušit Městský soud, ale teprve po uplynutí lhůty třiceti dní. Obviněný může také podat stížnost k Ústavnímu soudu.

Podle zjištění Deníku Referendum vykazuje celý proces s takzvanými prvními českými teroristy vážná pochybení. Skupinu mělo tvořit pět lidí, z toho ale dva byli policejní agenti. Ti později vypověděli, že se do prostředí infiltrovali kvůli tomu, aby rozkryli, kdo páchá násilnou trestnou činnost.

Jediná trestná činnost, kterou mohli mít na mysli, byly takzvané Sítě revolučních buněk, agenti však začali společně působit mezi levicovými radikály o půl roku dříve, než vzplálo první auto. Kdo stojí za žhářskými útoky na auta, se jim rozkrýt nepodařilo.

Obvinění z plánování útoku na vlak se hájí, že s nápadem přišli policejní agenti a tvrdí, že měli o jejich skutečné identitě silné pochybnosti. Domnívali se však, podle svých slov, že pokud nic reálně nespáchají, nemůže se jim nic stát. Obžaloba nechce zpřístupnit odposlechy, ani záznamy o hlášeních agentů z doby, kdy ve skupině nápad vznikl. Ty by mohly lépe objasnit, jakou roli agenti skutečně sehráli.