Za ruského studenta, jemuž hrozí vyhoštění z České republiky, se postavily Amnesty International či Člověk v tísni. A také několik osobností veřejného života. Novinář a bývalý disident Petr Uhl, europoslanec Jaromír Štětina nebo filosof Jan Sokol se shodují, že politické smýšlení nemůže být důvodem trestu. Odvolací soudní řízení s Ševcovem, který je obviněn za napomáhání při sprejování zdi věznice, které natáčel, se uskuteční ve středu u Vrchního soudu v Praze.

Městský soud v Praze sňal v dubnu z Igora Ševcova obvinění z údajného útoku zápalnými láhvemi, kvůli němuž strávil student ve vazbě neprávem tři měsíce, odsoudil ho však ke dvouletému vyhoštění z České republiky. Autoři prohlášení zdůrazňují, že respektují nepravomocné rozhodnutí soudu, zároveň ale upozorňují na dosud opomíjené skutečnosti související s případem. Prohlášení bylo zveřejněno na webových stránkách, které vznikly v reakci na Ševcovovo vyhoštění. Na stránkách jsou také analýzy, které se týkají pronásledování antifašistických aktivistů v Rusku.

Igor Ševcov byl k vyhoštění z České republiky odsouzen za to, že měl napomáhat sprejování zdi tím, že ho natáčel a podle soudu i hlídal, zda někdo nejde. Soudkyně odůvodnila rozhodnutí tak, že příznivec anarchistických myšlenek, vegan a abstinent Ševcov má tetování a chodí na demonstrace.

Čin natáčení sprejování má být tedy z jeho strany „projevem organizovaného odporu proti aktu státní moci.“ Igor Ševcov přitom podle dostupných informací žádné násilí nečinil, ani k němu nevyzýval, pouze projevil slovem nesouhlas se systémovými chybami, které jako student FF UK a budoucí antropolog kritizuje.

„Obávám se, že v tomto případě došlo k odsouzení na základě politického přesvědčení, což je hrubé porušení základních svobod daných českou Ústavou,“ říká jeden z autorů prohlášení Jakub Múčka, předseda Východoevropského klubu.

Natáčení sprejování označuje za banalitu a tvrdí, že nelze hovořit o protiprávním jednání: „Pokud ano, pak takové, které by mělo být trestáno maximálně pokutou nebo náhradou škody. Ne vyhoštěním, jehož se používá spíše jako trestu v krajních — obzvláště závažných — případech, kdy je pachatel pro společnost doslova nebezpečnou osobou. Takové použití trestu vyhoštění navíc musí být řádně odůvodněno, k čemuž u rozsudku Igora Ševcova nedošlo.“

Autoři prohlášení se navíc podivují nad tím, že policisté při sledování Ševcova spolupracovali s ruskou policií. „Není možné spolupracovat se stejnou policií a úřady, které ve své zemi pronásledují anarchisty a antifašisty, případně kryjí útlak na nich páchaný neonacistickými skupinami,“ říká politoložka Sára Vidímová, spoluautorka prohlášení.

Lidskoprávní organizace Člověk v tísni pak žádá české soudy, aby „vyloučily možnost vyhoštění osob, kterým v cílové zemi hrozí represe za jejich občanské a politické postoje.“ Současně vyzývá ministra spravedlnosti, aby v případě, že soudy takový trest pravomocně uloží, využil svého zákonného práva napadnout takový trest stížností pro porušení zákona.

Vyhoštění Ševcova, který byl v Rusku již stíhán za organizace antifašistických protestů nebo protestů proti anexi Krymu, by bylo nerespektováním mezinárodního práva. Česká republika by tak porušila princip non-refoulement (nevyhoštění), k němuž se zavázala v mezinárodních úmluvách.

„Vyhostit člověka do země, kde mu hrozí pronásledování, by znamenalo popřít jednu z podstatných ‚evropských hodnot‘, kterými se dnes kdekdo ohání,“ dodává profesor Jan Sokol.

Ševcov strávil loni tři měsíce ve vazbě kvůli podezření, které se u soudu nepotvrdilo. Policie motiv konstruovala ze skutečnosti, že Igor Ševcov je anarchista a je v kontaktu s českými anarchisty.

Ševcova 18. června loňského roku předvedli k výslechu v souvislosti s operací Fénix. Zabavili mu kameru, počítač a tablet. Při této příležitosti mu odebrali pachové stopy, které je o osm dní později dovedly k tomu, že právě on by měl být pachatelem útoku na dům ministra obrany Martina Stropnického. Zatkli ho na demonstraci v Brně na podporu uprchlíků.

O případu jsme v Deníku Referendum v minulosti podrobně informovali a po propuštění z vazby jsme zveřejnili rozhovor, kde Ševcov popisuje situaci v českém vězení i problémy, které měl s ruskou státní mocí.