Anarchista podezřelý z organizování Sítě revolučních buněk je ve vazbě
Saša UhlováV pondělí odpoledne vzal soud do vazby Lukáše Borla, anarchistu, kterého policie podezírá ze založení a podpory Sítě revolučních buněk.
Soud vzal v pondělí do vazby Lukáše Borla, kterého policie hledala kvůli „podezření ze založení a podpory organizace Síť revolučních buněk, jež se hlásí k žhářským útokům na policejní auta". Lukáš Borl byl zadržený v neděli. Informaci Deníku Referendum potvrdilo Okresní státní zastupitelství v Mostě. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej Deníku Referendum sdělil, že Borl je obviněný z trestných činů „založení, podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka“, „vydírání“ a „poškození cizí věci“.
Borl se od konce října loňského roku schovával. Na internetu byl na stránkách Asociace Alerta zveřejněný jeho jménem text, ve kterém autor vysvětloval, proč se rozhodl zmizet. Podle něj „anarchisté v Česku začali být zavíráni na základě absurdních policejních výmyslů a provokací. To je dost velký důvod, abych se jako aktivní anarchista začal obávat, že brzy takové policejní praktiky mohou přivést do vězení i mě,“ píše autor textu. Zda je autorem tohoto textu a dalších skutečně Lukáš Borl však není potvrzené.
Co je Síť revolučních buněk
Policie Lukáše Borla podezírá z toho, že je zakladatelem organizace Síť revolučních buněk. Co však skutečně představuje Síť revolučních buněk, není dodnes objasněné. Koncem ledna 2014 hodil někdo dva molotovy na policejní auto na sídlišti Janov v Litvínově a k činu se prostřednictvím rozeslaných emailů přihlásila „Síť revolučních buněk“.
V prvním „komuniké“ Sítě revolučních buněk, které jsou dnes již také dostupné na webových stránkách, které někdo zřídil, představuje autor motivace, které ho k činu vedly. Podle něj se lidé, kteří chtějí do dění aktivně vstupovat, sdružili do Sítě revolučních buněk. „Organizační celek, který společně tvoříme, je nástrojem, umožňujícím nám lépe koordinovat útoky na vše, co symbolizuje svět kapitalistického barbarství a na vše, co ho drží pohromadě,“ píše se v komuniké. „Rozhodně se netajíme tím, že naším záměrem není kapitalismus reformovat! Hodláme ho totálně zničit a na jeho troskách začít stavět zcela odlišný svět,“ vysvětluje autor textu.
Počátkem dubna 2014 se někdo pokusil zapálit auto u Hostivařské přehrady, k činu se prostřednictvím emailu přihlásila buňka Černá brigáda, která se prezentovala jako součást Sítě revolučních buněk. Následovaly další útoky na policejní automobily, na mýtné brány a další cíle, ke kterým se hlásily různé buňky. Zda se skutečně jednalo o různá uskupení, nebo se jen různě podepisovali ti samí lidé, je nejasné. Některá komuniké zveřejnily přímo stránky Sítě revolučních buněk, které ale neexistovaly od začátku, jiné zveřejnily různé anarchistické weby, kterým je autor, nebo autoři komuniké rozeslali.
Útoků na automobily i další cíle bylo do dnešního dne více jak šestnáct, většinou se odehrály v Praze, u některých ale není jisté, zda se skutečně staly.
V březnu 2015 se pozornost žhářů obrátila proti Řízkárně, kde zároveň probíhaly protesty proti jejímu majiteli Vladimíru Krulcovi. Ten podle aktivistů z Mostecké a Pražské solidární sítě neplatil řádně své zaměstnance a šikanoval je. Svými aktivitami se snažili donutit ho k tomu, aby své závazky vůči zaměstnancům vyrovnal. Pražská solidární síť se od útoků na auta Řízkárny, ke kterým se přihlásila Síť revolučních buněk, distancovala a aktivisté, kteří si přejí zůstat v anonymitě, sdělili v minulosti Deníku Referendum, že kvůli žhářským útokům museli od další činnosti upustit.
Souvislosti s operací Fénix
Loni na jaře policie zadržela jedenáct lidí a ve svých prohlášeních spojila akci, kterou nazvala Fénix, právě se Sítí revolučních buněk. Tři osoby policie obvinila z plánování útoku na vlak, další dvě z nepřekažení tohoto trestného činu. Média před operací Fénix věnovala žhářským útokům minimální pozornost, po zadržení naopak značnou. Mezi zadrženými byl tehdy i Lukáš Borl, policie ho však brzy propustila a nebyl z ničeho obviněn.
Postupně se ukázalo, že obvinění nemají nic společného se žhářskými útoky a případ Sítě revolučních buněk byl vyloučen k samostatnému projednávání. Policejní práce v případě plánování útoku na vlak vzbuzuje značné pochyby, v Deníku Referendum jsme se tématu důkladně věnovali, soudní řízení s údajnými teroristy začalo počátkem letošního srpna.
Souvislost mezi zapalováním aut a útokem na vlak se tedy nepotvrdila. Jaké důkazy nashromáždila policie proti Lukáši Borlovi a z čeho jej viní, zjišťujeme a budeme vás informovat.