Sociální centrum Klinika vzbuzuje u mnoha lidí sympatie. Třeba proto, že v nich dění na Klinice vyvolalo pocit sounáležitosti a naděje. Dlouho neobývaný dům, který chátral, a teď v něm pořádají jeho obyvatelé nejrůznější aktivity, budí ale i jiné vášně.

Jsou to vášně tak silné, že i kovaní neoliberálové zapomínají základní poučku, že stát je ten nejhorší hospodář a mluví v případě Kliniky o soukromém vlastnictví, které nesmí být narušeno. Klinika se přirozeně stala i předmětem lokálního politického boje na Praze 3.

↗

Projekt Kliniky má od počátku kromě odpůrců také své příznivce. Foto Saša Uhlová, DR

Když bojujete, každá zbraň je dobrá. Místostarosta Prahy 3 Alexander Bellu, kterému je Klinika protivná zjevně už z principu, dal dohromady dvě informace, které našel na internetu.

První byla šokující zpráva, kterou původně přinesl server Novinky.cz o tom, že policie už několik měsíců hledá Lukáše Borla, jehož podezírá ze založení a podpory levicové organizace Síť revolučních buněk, která se hlásí k žhářským útokům na policejní auta. Zprávu přežvýkal i server Lidovky.cz, kde si ji Bellu přečetl. Policie se ovšem s touto informací nijak netajila, visí to už od prosince loňského roku na jejím webu. To ví každý, kdo se kauzou zabývá. Druhou informaci získal z webové stránky Kliniky, kde jsou zveřejněná slova podpory různých lidí projektu Klinika. Našel tam, že mezi podporovateli je i hledaný Lukáš Borl.

Tyto dvě informace v něm vyvolaly velké vzrušení a začal na všechny strany psát dopisy a činit prohlášení. Bellu se domnívá, že „skutečnost, že existuje důvodné podezření, podle něhož se na KLINICE pohybuje či pohybovala osoba, kterou lze bez pochyby označit za levicového extremistu a člověka podezřelého z levicového terorismu, vyžaduje bezodkladnou reakci řady orgánů veřejné správy.“

Jako místostarosta Městské části Praha 3 je hluboce znepokojen informacemi, podle nichž mezi podporovatele projektu Klinika patří také ozbrojená a nebezpečná osoba Lukáš Borl - hledaná policií a útvarem ÚOOZ. „Tato informace je veřejná od minulého týdne. Tento stav ohrožuje bezpečnost občanů Prahy 3, ale i všech Pražanů a návštěvníků hlavního města,“ myslí si Bellu. Dále pak oslovuje ministra vnitra, Policii ČR, Radu hlavního města Prahy a členy Zastupitelstva hlavního města Prahy i ministra financí, aby konali.

Jeho volání o pomoc vyslyšely dva další skvosty české mediální scény: Parlamentní listy a Blesk, které z něj upletly několik článků.

Hodně se mluví o tom, že bychom se měli ve školách vzdělávat tak, abychom uměli informace nejen získávat, ale že bychom je měli umět také vyhodnotit a dát do patřičného kontextu. Bellu má v tomto ohledu poněkud rezervy, pokusím se mu tedy pomoci, aby nemusel mít strach.

Prvně je dobré si uvědomovat směr, kterým podpora jde. Pokud někdo něco nebo někoho podporuje, ještě to nic nevypovídá o objektu jeho podpory. Jako příklad si můžeme vzít mou vlastní podporu prezidentskému kandidátovi Karlu Schwarzenbergovi v druhém kole prezidentské volby. K jeho podpoře jsem dokonce zveřejnila komentář, přesto si nemyslím, že by se proto stal Schwarzenberg trockistkou, maoistou, bolševikem, nebo aspoň anarchistickým teroristou. Zůstal čistý, podporou jsem poškodila jen sebe sama.

Na to by mohl Bellu namítnout, že by slova podpory měla Klinika stáhnout, když ji podporuje nebezpečný zločinec na útěku. A zde se dostáváme k dalšímu důležitému bodu. Ono vůbec není jisté, že se jedná o skutečného pachatele. V naší zemi máme takový systém, říkáme mu soudní, který by měl zaručovat, že bude odsouzen jen skutečný pachatel. Máme tu ale také policii, která může podezírat i lidi, jejichž vina se nakonec u soudu neprokáže. I to má své dobré důvody.

Kolektiv lidí z Kliniky se zcela jasně distancoval od činnosti Sítí revolučních buněk, přesto si ještě proto nemusí myslet, že za ní stojí Lukáš Borl. Někteří z nich znají Borla osobně a nedomnívají se, že by házel zápalné lahve na auta. Mají také zřejmě zkušenosti, které v nich vzbuzují pochyby o policejní práci ve vztahu k tak zvanému levicovému extremizmu. Ať už se podíváme podrobně na případ údajného útoku na vlak, nebo na podivný případ ruského studenta Igora Ševcova, který byl tři měsíce neprávem ve vazbě, můžeme si zcela legitimně klást otázku, zda policie ví, co činí.

Případ Sítí revolučních buněk je natolik složitý a jeho rozplétání provází tolik policejních omylů, že jisté je jen jedno: někdo zapaluje auta a vydává pak o tom prohlášení. Jestli se skutečně jedná o anarchistu, nebo o jiného solitéra, nikdo neví. Nevím to ani já, přestože o celé kauze vím zcela jistě mnohem víc než Alexander Bellu.

Mám ale svou teorii, kterou jsem získala na základě studia různých pramenů. Policie Lukáše Borla z počátku podezírala patrně kvůli tomu, že možným pachatelem byl pro některé z lidí, které odposlouchávala při svém tažení proti vlaku. Oni to ale nevěděli. Jen je to tak napadlo a plácli to. Netušili, že jejich řeči někdo nahrává. Policie si také nachala vypracovat jazykové posudky na komuniké Sítí revolučních buněk a jazykový projev Lukáše Borla. Posudek nevylučuje, že by se mohlo jednat o stejnou osobu. To je důkaz snad ještě lepší, než je pachová stopa na láhvi s hořlavinou. A nakonec tu je závažná skutečnost, že některé útoky se odehrály v severních Čechách, kde Lukáš Borl žil. Přesně tedy tři ze šestnácti. V Praze jich bylo deklarovaných dvanáct.

Lukáš Borl se ale začal skrývat, čímž zřejmě podezření policie potvrdil. On sám tvrdí, že už nemohl vydržet to, jak ho neustále sledují. V době, kdy byl policií sledován, měl podpálit sedm aut během šesti útoků. Od té doby možná policie získala nějaké další důkazy, o kterých nevím. Anebo také ne.

Přes všechny nedostatky, které náš soudní systém vykazuje, v něj mám stále ještě důvěru. Úlety, jako když v případě Igora Ševcova vystavil soud namísto rozsudku ruskému studentovi kádrový posudek, napraví snad soud další. Věřím totiž, že v další instanci soud rozhodnutí přehodnotí.

Lukáši Borlovi bych proto doporučila, aby se vydal policii, protrpěl nějakou dobu ve vazbě a nechal se pak soudem osvobodit. Tedy za předpokladu, že není Sítí revolučních buněk. Já totiž samozřejmě nevím, jak to ve skutečnosti je. Mám sice různé své teorie, ale hlavně ctím prezumpci neviny.

Totéž bych doporučila i místostarostovi Prahy 3. Nepředjímat na základě policejní práce, která v případech levicových „extremistů“ vykazuje vážné nedostatky. Pokud jeho vyjádření nemotivuje politická hra a snaha upoutat pozornost, nýbrž skutečný strach, měla bych pro něj nabídku. Domnívá-li se skutečně, že by se policií hledaný člověk mohl ukrývat na tak exponovaném místě jako je Klinika, může se tam zajít podívat a prohledat to tam. A má-li strach z ozbrojeného levicového teroristy, doprovodím ho a budu ho chránit vlastním tělem.