Zatýkání občanů za jejich politické názory je dlouhodobě v hledáčku tuzemských lidskoprávních organizací. Řeší se však výhradně kauzy na východ od našich hranic. Česká republika, potažmo západní svět jako by potlačování svobody projevu snad ani neznal.

Přitom Edward Snowden či Julian Assange, snad nejznámější političtí vězni současnosti, jsou dokonalým symbolem západního pokrytectví. Odhalili těžké zločiny svých vlád, přesto jim v jejich vlasti hrozí smrt.

Vraťme se však k situaci v ČR. Pokud nepočítáme kauzy devadesátých let, debata o politických vězních začala prosakovat do veřejného prostoru po roce 2009, a to na základě několika událostí…

V první řadě to byla politika tehdejší Fischerovy vlády, která si vytyčila za cíl nekompromisně zatočit s neonacisty. Média tehdy notně podpořila tvrzení, že v Česku operuje profesionální teroristická skupina White Justice, která vážně ohrožuje chod státu.

Výsledek vyšetřování však existenci takové skupiny neprokázal, a Fischer musel miliony korun vynaložené na boj s „extremismem“ nějak obhájit. Několik předních ultrapravicových aktivistů proto dostalo exemplární tresty za pouhé lepení samolepek či držení transparentů.