Nejvyšší státní zastupitelství odmítlo návrh Vrchního státního zastupitelství v Praze na dovolání v případu anarchistů obviněných z přípravy teroristického útoku na nákladní vlak. Po více než třech letech tak skončila takzvaná kauza Fénix a stíhaná pětice byla pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze osvobozena. Soud uvedl, že v celém případu sehráli přinejmenším příliš aktivní roli policejní agenti-provokatéři, kteří se anarchisty snažili k útoku na vlak přesvědčit a aktivně je v jeho přípravě podporovali.

„Nejvyšší státní zastupitelství se zabývalo návrhem na podání dovolání. Tento návrh odložilo s tím, že pro jeho podání nebyly dány důvody,“ uzavřel věc mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý pro portál Lidovky.cz. Dovolání se mělo týkat především správnosti skutkových zjištění a jejich posouzení soudem. Samotný rozsudek ale nerozporovalo.

Nejasnost důkazních materiálů v průběhu řízení kritizovala i obhajoba. Ta upozorňovala na spornou roli policejních agentů v případu a nesrovnalosti v jejich výpovědích. Opakovaně obvinila policii z liknavosti při poskytování materiálů a poukazovala i na údajně účelový výběr předkládaných záznamů z prostorových odposlechů.

„Ve většině trestních kauz se policie snaží skutkový děj objasnit a obžalovaní jí v tom brání, zde jsme ale byli svědky situace až absurdně opačné. Policie, jež je původcem významného prvku skutkového děje, brání v objasnění toho, zda její postup byl, nebo nebyl zcela zákonný,“ uvedl obhájce jedné z anarchistek Pavel Uhl ve své závěrečné řeči u soudu nižší instance.

Anarchisté nyní po státu požadují odškodné, a to nejen za stíhání, ale i za držení ve vazbě. Údajný lídr skupiny Petr Sova v ní strávil přes půl roku, druhý stíhaný Martin Ignačák dokonce rok a půl. Ignačák zatím obdržel za nezákonné omezení na svobodě odškodné ve výši zhruba čtvrt milionu korun, spolu se Sovou ale požaduje víc.

„Ta nálepka teroristy na něm nějakým způsobem ulpěla, ačkoliv byl klient pravomocně zproštěn,“ zdůvodnil to Sovův právní zástupce Petr Šťastný pro deník Právo. Sova požaduje odškodné i kvůli tomu, že tříleté stíhání negativně ovlivnilo jeho rodinný a pracovní život.

Policejní agenti vystupující pod jmény Petr a Robert infiltrovali anarchistický kolektiv Voice of Anarchopacifism v roce 2014. Snažili se získat důvěru aktivistů a podněcovat je k razantnějším akcím. Anarchisté od začátku stíhání tvrdili, že agenty odhalili, předkládali jim dezinformace a pragmaticky využívali jejich prostředky typu dodávky či možnosti tisku letáků.

Policejní agenty-provokatéry podle výpovědí anarchistů prozradila mimo jiné neschopnost konspirace, když například vyjadřovali sympatie k hnutí za práva zvířat a veganství, aby si následně k obědu dali svíčkovou.

Na podporu stíhané pětice vystupovala autonomní levice i zástupci širší veřejnosti. Proběhlo několik solidárních a protestních shromáždění, často přímo u vazebních věznic či soudů. Při největším z nich prošlo centrem Prahy asi sto padesát lidí.

Razie spojené s Fénixem odstartovaly další stíhání

Souběžně s kauzou Fénix proběhlo či probíhá několik dalších případů stíhání anarchistů v přímé návaznosti na razie, které policie provedla souběžně se zatčením ústřední pětice aktivistů. Tu se totiž obžaloba snažila propojit se Sítí revolučních buněk, decentralizovanou organizací povstaleckých anarchistů, která se v posledních letech v České republice hlásila k zapalování policejních aut i mýtných brán, dokud její činnost bez známého důvodu neustala.

Kvůli údajnému založení Sítě revolučních buněk, žhářským útokům a podpoře a propagaci hnutí směřujícího k potlačení lidských práv a svobod je stíhaný Lukáš Borl, který povstalecký anarchismus otevřeně propaguje. Policie jej zadržela po téměř roce na útěku, když Borla v jeho rodném Mostě náhodně poznal bývalý spolužák pracující u policie. Borl je dnes stíhaný na svobodě poté, co byl propuštěn z vazby na kauci.

Další čtyři anarchisty policie stíhá od loňského června za celkem šestnáct údajných trestných činů, kterých se měli dopustit zveřejňováním komuniké Sítě revolučních buněk ke žhářským útokům a distribucí brožur o povstaleckém anarchismu. Ty zahrnují různá provolání i texty italského teoretika Alfreda Bonanna. Bonanno prosazuje militantní a decentralizovaný boj proti státu a kapitalismu a sám se opakovaně ocitl ve vězení kvůli bankovním loupežím s cílem financovat anarchistické hnutí. Kromě státu kritizuje i organizované anarchisty jako málo radikální a příliš smířlivé.