Fénix: Rozsudek nepadl, žalobce navrhl Ignačákovi a Sovovi 12 let
Petra DvořákováOd doby, kdy policie při operaci Fénix zadržela jedenáct lidí, uběhlo dva a půl roku. Důkazů vyvracejících policejní verzi přibylo. Státní zástupce přesto navrhuje dvěma obžalovaným trest dvanácti let ve vězení. Rozsudek padne 22. září.
Mezi středou 6. září a pátkem 8. září proběhlo páté kolo soudního jednání v případu obžaloby pěti lidí pohybujících se v anarchopacifistickém hnutí. Tři z nich se podle státního zástupce podíleli na přípravě teroristického útoku na vlak, jedna obžalovaná čin nepřekazila a jedna měla plánovat útok na úřední osobu. Příprava útoku se odehrávala za aktivní účasti dvou nasazených policejních agentů v rámci takzvané operace Fénix a vzbuzuje pochyby o postupu policie i státního zástupce.
Státní zástupce Vladimír Pazourek navrhl pro dva údajné strůjce útoku Petra Sovu a Martina Ignačáka trest dvanácti let odnětí svobody. Vězením podle něho má být potrestána i Alexandra Ščambová a také Katarína Zezulová, která měla chystat útok na úřední osobu. U Radky Pavlovské stíhané za nepřekažení trestného činu by se Pazourek spokojil s tříletou podmínkou.
Obhájci a obžalovaní v závěrečných návrzích zopakovali hlavní argumenty vyvracející policejní verzi. Poukázali na aktivní roli agentů v přípravě útoku. Agenti měli totiž s nápadem na útok sami přijít. Rozporovali nekompletnost odposlechů, které jsou spolu s výpověďmi agentů hlavními důkazy. O pravé identitě agentů prý obžalovaní od začátku věděli a plány na útok fabulovali, aby tajné policisty odhalili. Sami proto útok odkládali a při jednáních kladli důraz na to, že se nikomu nesmí nic stát — tvrzení potvrzují jak odposlechy, tak agenti. Zápalné lahve navíc zakopali v místě, kde vlak nejezdí.
Změna přísedícího a agenti se ztrátou paměti
„Překvapila nás rychlost soudního líčení po změně přísedícího,“ komentoval pro Deník Referendum advokát Sovy Petr Šťastný. V červnu totiž pro podjatost odstoupil přísedící Petr Blahuš. Na Facebooku se vyjadřoval třeba k útoku na restauraci Řízkárna slovy: „Uvidíme se u soudu. Tam zvítězí spravedlnost. Budu u toho.“ Obecně ve svých příspěvcích napadal myšlenky a hodnoty blízké anarchistickému hnutí nebo hnutí za práva žen. Přes změnu přísedícího se důkazy u soudu neopakovaly a soudní senát zamítl i návrh na doplnění důkazních návrhů. Rozsudek má padnout 22. září.
„Předpokládám, že ať to skončí jakkoliv, neskončí to u soudu prvního stupně. Pokud nebudou naši klienti zproštěni viny, samozřejmě se odvoláme. Zatím ale nepředjímejme výsledek,“ dodal Šťastný.
„Z činnosti a výpovědí agentů jsme rozpačití a považujeme je za účelové. Agenti mlžili, nepamatovali si zásadní věci. Můj pocit je, že nejde o selektivní ztrátu paměti, ale že selekce je záměrná,“ vysvětlil Šťastný. „Policisté nasadili své lidi, investovali materiální prostředky z veřejných rozpočtů. Bylo třeba vykázat výsledek,“ dodává. V dubnu 2015, dva dny před vypršením povolení k nasazení agentů, policie zadržela jedenáct lidí. Ty dlouhé hodiny vyslýchala, prohledala jim byty, zabavila věci. Tři zadržení skončili ve vazbě, Ignačák si odseděl rok a půl. Obviněných lidí bylo šest, případem Aleše K. obviněného z nedovoleného ozbrojování se ale zabýval soud brněnský, který mu udělil podmínku. Jako účel akce policie demonstrovala odhalování Sítě revolučních buněk, která se přihlásila ke žhářským útokům na policejní auta.
Spojení lidí se Sítí revolučních buněk se neprokázalo a dodnes se neví, kdo za ní stojí, přestože za její údajné vedení strávil sedm měsíců ve vazbě anarchista Lukáš Borl. Obžaloba se týká přípravy útoku na vlak a v případě Zezulové přípravy útoku na policejní auto při vyklízení squatu Cibulka. Ani tento útok se nestal a Zezulová Cibulku opustila na žádost policie. O zakopaných zápalných lahvích u Cibulky se Zezulová dle svých slov dozvěděla až od policie.
Policejní domněnky a naděje
Na všech fázích přípravy, kterou obžalovaní označují za hru, se aktivně podíleli policisté, kteří ji mnohdy hradili z vlastních, respektive veřejných prostředků. V prosinci zkoušeli zápalnou směs u lomu, Ščambová mezitím opodál venčila svého psa. Samotnou realizaci Sova odkládal, přesný plán útoku neexistoval. „Příprava je trestná pouze u závažných trestných činů se sazbou od deseti let výše,“ vysvětluje Šťastný, proč čin žalobce klasifikuje jako terorismus, „očouzený tank na nákladním vlaku ale ústavním zřízením opravdu neotřese.“ Ščambovou podle obhajoby do případu zatáhli, aby mohli z přípravy obvinit organizovanou skupinu. „Proti České republice nic nemám, mám tu přátele a rodinu a vlastně vůbec nevím, proč tu jsem,“ vyjádřila se Ščambová u soudu.
„Případ je založen na domněnkách a nadějích policie,“ zhodnotil v závěrečném návrhu Marek Dolejš, obhájce Pavlovské. Pavlovská se účastnila zlomku schůzek, jejichž obsah není znám a do nichž aktivně nezasahovala. „Necítím se vinna, ale cítím se potrestána. Mí spoluobžalovaní byli vězněni, já se vinou stíhání ocitla poprvé na Úřadu práce a známým lidem musím vysvětlovat, jak jsem se do případu vlastně zapletla,“ uzavřela u soudu Pavlovská.
V červnu 2017 zahájila policie trestní stíhání proti pěti lidem za šíření komuniké Sítě revolučních buněk. Mezi obviněnými je Sova nebo ekologický aktivista přezdívaný Tomáš Zelený. Zveřejněním komuniké na webu se měli dopustit podpory hnutí, které směřuje k potlačování lidských práv. U zveřejněného komuniké se administrátoři přitom vymezovali vůči obsahu. Weby navíc měli administrátorů více. „Není naplněn ani zákonný znak hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka, neboť prohlášení směřuje primárně proti státu, státnímu zřízení a jeho represivním složkám — policii,“ upozornil bývalý advokát Zeleného Robert Cholenský v stížnosti, o níž rozhoduje státní zástupce.