Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení návrh novely zákona o pobytu cizinců, návrh nyní putuje do Senátu. Poslanci k němu přidali řadu dílčích změn týkajících se regulace migrace. Úprava umožní rychlejší vyhošťování cizinců opakovaně odsouzených za trestnou činnost. Krom toho zavádí kvóty na ekonomickou migraci, které stanoví maximální počet schválených žádostí o pobyt s cílem pracovat v České republice.

„Vláda návrhem reaguje na současnou situaci v oblasti migrace za účelem výkonu ekonomické činnosti. Snahou je usměrňovat a odpovědně řídit migraci, a to v návaznosti na předpokládaný vývoj ekonomické situace. Akcentuje i nutnost integrace cizinců a zavádí povinnost absolvovat integrační kurzy,“ shrnul na středečním jednání Sněmovny úpravu předseda vládní ČSSD Jan Hamáček.

Povinná účast na integračních kurzech se má týkat cizinců s novým povolením k dlouhodobému pobytu. Náplní kurzů bude uvedení do místních poměrů, práv a povinností, jakož i obecných hodnot České republiky a Evropy. Novela za tímto účelem počítá s provozem Center pro podporu integrace cizinců ve všech krajích. Příprava infrastruktury a provoz integračních kurzů má podle vládního materiálu vyjít do příštího roku na 142 milionů korun.

Poslanci současně odmítli otevřeně represivní pozměňovací návrhy, se kterými přišel Radek Koten (SPD) či Zdeněk Ondráček (KSČM). Koten chtěl zrušit soudní přezkumy správních rozhodnutí o vyhoštění, což by podle ministerstva vnitra bylo protiústavní. Ondráček žádal, aby zprostředkovatelé ubytování typu Airbnb měli povinnost hlásit policii ubytovávané cizince.

Ondráček s odmítnutím svého návrhu nesouhlasí a naznačil, že se odpovědní lidé na ministerstvu vnitra, které jeho úpravu nepodpořilo, nechali uplatit. Proti obvinění se nekompromisně vymezil ministr vnitra Hamáček. „Velmi bych vážil slova o tom, kdo si koho koupil. Stanovisko jsem nezměnil. Vyprošuji si jakékoli náznaky na korupci,“ odpověděl komunistickému poslanci.

Stejně tak Sněmovna zamítla pozměňovací návrh Víta Rakušana (STAN), který žádal sociální práva pro držitele nově zaváděných takzvaných mimořádných pracovních víz. Ta by mohli cizinci obdržet v případě, kdy by vláda chtěla doplnit mimořádný nedostatek sil na trhu práce. Platnost mimořádného víza je ovšem omezená dobou jednoho roku.

Rakušan shodně s Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty poukázal na to, že daný typ víz redukuje přechodné zaměstnance zahraničního původu na levnou pracovní sílu. „Tento model vysloveně vylučuje, aby se cizinec v České republice integroval. Zároveň ovšem připouští, aby tu pracoval — vždy na dobu určitou s přestávkami na vyřízení nového víza — i mnoho let,“ uvedlo Konsorcium v právní analýze novely ze srpna minulého roku.

Novela právům migrantů neprospěje

Přijatou úpravu kritizují organizace pracující s migranty. „Jsme poněkud zklamaní, že to prošlo bez větších komplikací. Problematických bodů je v novele celá řada a kvalitní návrhy, jako ten Rakušanův, neprošly,“ shrnula výtky ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Nesprávně nastavená jsou podle ní hlavně opatření týkající se pracovní migrace. „Mimo jiné je chybné omezování pracovní mobility držitelů zaměstnaneckých karet. Ti, kteří přicházejí v rámci speciálních programů pro Ukrajinu a Mongolsko, nyní nebudou moci po šest měsíců od začátku práce změnit místo. A poté to bude možné jen v rámci zaměstnavatelů začleněných v daných programech. Neexistuje ale žádný jejich veřejný seznam, podle kterého by se pracovníci mohli orientovat,“ vysvětlila Deníku Referendum.

Faltová označuje za problematická i zostření represivních opatření. „Další zpřísňování není zapotřebí, stávající legislativa je dostatečná. Kromě toho se na základě Hamáčkova návrhu upravuje definice ‚vážné újmy‘, jíž nesmí cizinec dojít vyhoštěním z České republiky. Nyní ji podle zákona bude představovat jen ohrožení života, mučení či nelidské zacházení. Podle našeho sdružení jsou ale mezinárodní závazky ochrany širší,“ poznamenala s tím, že nelze vyloučit napadení úpravy u Ústavního soudu.

„Vítáme ale, že se novela pouští do oblasti integrace. Způsob, kterým to dělá, sice není úplně promyšlený, ale záměr je správný,“ dodala Faltová. Dále ocenila, že poslanci smetli ze stolu Kotenovu pravděpodobně protiústavní úpravu odstraňující možnost soudního přezkumu vyhoštění. To pro Deník Referendum pozitivně glosoval i ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Španěl dostal od Pirátů policejní přilbu

Druhé čtení zákona zpestřil Radek Holomčík (Piráti) netradičním vystoupením. V úvodu rozpravy veřejně věnoval ochrannou policejní přilbu s nápisem S.W.A.T (označení amerických jednotek rychlého nasazení) Lubomíru Španělovi (SPD).

Španěl totiž na sociálních sítích tvrdil, že pirátští poslanci při minulém vyostřeném jednání o novele vulgárně pokřikovali a bušili do lavic. V nadsázce tehdy poznamenal, že by si do Sněmovny přál ochranné plexisklo a helmu.

I předchozí čtení úpravy zákona o pobytu cizinců zrodilo kontroverze. Poslanci SPD v čele s Lubomírem Volným se pustili do hádky s kolegy z ČSSD, KDU-ČSL i Pirátské strany. Volný obviňoval přítomné, že svou údajnou vstřícností k uprchlíkům zavinili jednání „prvního českého teroristy“ Jaromíra Baldy. Když se proti Volného útokům ohradil Jan Birke (ČSSD) voláním, aby „toho už nechal“, poslanec SPD jej vyzval, aby si to s ním šel „vyřídit ven“.

Proti Volného jednání se vymezili zákonodárci napříč stranami. Jiří Dolejš (KSČM) na Twitter napsal, že „z SPD už agresivně vřískají jak fašouni v Reichstagu“, Karla Šlechtová (ANO) označila výroky Okamurova poslance za „Neskutečné. Ostudné. Nepřijatelné. Hnus“. Helena Langšádlová (TOP 09) Volného výhružné jednání dokonce postoupila k projednání mandátovému a imunitnímu výboru.