Ministerstvo vnitra v čele s Janem Hamáčkem (ČSSD) plánuje zpřísnit podmínky pro získání českého občanství. Pokud se mu chystanou novelu podaří prosadit v Parlamentu, zájemci o občanství budou muset nově prokázat přestupkovou bezúhonnost, příjmy, respektive dostatek prostředků pro zajištění života v České republice a jazykovou vybavenost. Na druhé straně návrh zákona počítá s usnadněním znovunabytí občanství krajanům, kteří zemi opustili před rokem 1989. Zástupci organizací pracujících s migranty předlohu kritizují.

„Důvodem navrhované právní úpravy je zejména potřeba zohlednění zhoršující se globální bezpečnostní situace a také promítnutí poznatků z aplikační praxe krajských úřadů, úřadů městských částí v Praze a ministerstva vnitra do zákonné úpravy,“ uvádí důvodová zpráva. Zákon podle ministerstva „sníží bezpečnostní rizika pro stát především intenzivnějším posuzováním žadatelů o státní občanství, a to i z hlediska jejich přestupkové bezúhonnosti.“

Přestupků, které by bránily v získání českého občanství, vymezuje Hamáčkův úřad celou řadu. Žadatelé se podle předlohy nesmí opakovaně dopustit prohřešků vůči veřejnému pořádku, občanskému soužití, majetku, ale také zákonu o zbraních či ochraně před toxikomaniemi. Novela současně omezuje stávající možnosti získat občanství osvojením nebo určením otcovství.

Hamáček se obává nereálných hrozeb

Právě značná šíře nových restrikcí vzbuzuje nesouhlasné reakce. „Jedná se o jeden z negativních bodů návrhu. Požadavek bezúhonnosti v oblasti přestupků zahrnuje i víceméně běžné přestupky, kterých je relativně snadné se dopustit a u kterých nespatřujeme zásadní společenskou nebezpečnost,“ vysvětlila Deníku Referendum ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Ta má vůči předloze i další výhrady. „Návrh chce zrušit druhé generaci imigrantů možnost získat občanství na základě prohlášení, kterou zavedla předchozí novelizace. Toto opatření přitom zjednodušuje život mladým lidem, kteří v České republice prožili většinu života a ani se nevnímají jako cizinci. Navíc představuje příležitost pro ty, do kterých stát již nějakým způsobem investoval, především skrze školství,“ doplnila.

Faltová nicméně ocenila usnadnění znovunabytí občanství pro Čechy, kteří odešli do zahraničí ještě před vznikem České republiky. „Vidím v tom snahu napravit křivdy minulosti,“ poznamenala. Námitky nemá ani vůči úpravám převážně administrativního charakteru, jež mají usnadnit spolupráci jednotlivých úřadů a státních orgánů.

Se zpřísňováním podmínek nesouhlasí ani ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová. „Je to pokračování politiky ministerstva vnitra, podle kterého migranti, již v České republice žijí, fungují v cyklu osmi hodin práce, osmi hodin spánku a osmi hodin páchání přestupků,“ řekla Deníku Referendum.

„Podobně jako v nedávné novele zákona o pobytu cizinců,“ pokračovala Schreiberová, „ i zde se nalepuje bezpečnostní diskurz na to, co se týká například studentů a pracujících ze západních zemí. Jde o důsledek vyhrocené atmosféry, v níž se strany bojí udělat pro cizince cokoli pozitivního,“ shrnula.

Ředitelka Multikulturního centra Praha pokládá kroky ministerstva vnitra nejen za nelegitimní, ale také neúčinné. „Komplikovat usazení lidem, co tu pracují, je krátkozraká politika. Jedná se o opakování chyb, které udělalo například Německo či Francie, když redukovaly lidi ze zahraničí na levnou pracovní sílu,“ dodala závěrem.

Ministerstvo si do udělování občanství nenechá mluvit

Systém udělování státního občanství v České republice je již dnes značně komplikovaný a cizinec navíc nemá ani při splnění všech zákonem stanovených podmínek na udělení občanství nárok. Ministerstvo vnitra navíc pokládá udělování občanství za čistě svou doménu a odpírá přístup k jednotlivým rozhodnutím i veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové.

Ta si koncem února stěžovala vládě na to, že jí Hamáčkův resort odmítá vydat podklady, z nichž při posuzování žádostí o občanství vychází. Ministerstvo tvrdí, že je to kvůli stupni utajení některých obsažených informací. K těm je ale ombudsmanka i její zástupce v rámci výkonu funkce oprávněn přistupovat.

„Rozhodování o udělení občanství se stává zcela netransparentním. Jestliže ministerstvo zamítne žádost, jako důvod uvede ‚bezpečnost státu‘ a odvolá se na utajované skutečnosti, není žádným způsobem možné takové rozhodnutí zpochybnit. Nelze ani ověřit, zda vůbec existuje stanovisko, které by se týkalo bezpečnosti. Odmítnutý žadatel se nemůže obrátit na soud, protože rozhodnutí ministerstva je vyloučeno ze soudního přezkumu,“ upozornila Šabatová.

Ministerstvo vnitra v uplynulých čtyřech letech posuzovalo přes osmnáct tisíc žádostí o udělení českého občanství. Z důvodu státní bezpečnosti jich zamítlo 170. Z mezinárodního srovnání pak vyplývá, že Česká republika patří k nejméně štědrým zemím v oblasti udělování občanství. V minulých letech pravidelně obsazovala spodní příčky evropského žebříčku.