Sněmovna ve středu dokončila druhé čtení zákona o pobytu cizinců, jehož původním cílem byla transpozice evropských předpisů do českého právního řádu. Návrh ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) však jde nad rámec nezbytné implementace. Zavádí pro cizince povinnost absolvovat po příjezdu do České republiky adaptačně-integrační kurz, dává vládě zmocnění k vydávání kvót pro ekonomickou migraci a v neposlední řadě ji umožňuje aktivovat mechanismus jednoročních pracovních víz.

Navržené změny jsou vedeny snahou kabinetu vyhovět zástupcům zaměstnavatelům, kteří si dlouhodobě stěžují na nedostatek pracovníků a volají po jejich zvýšeném přísunu ze zahraničí. Z toho důvodu ostatně první vláda Andreje Babiše (ANO) až na svém zasedání — tedy bez projednání v mezirezortním připomínkovém řízení — do zákona vložila nová ustanovení zavádějící jednoroční pracovní víza.

Navrhuje se, aby vydávání těchto víz bylo možné aktivovat pouze nařízením vlády s tím, že je nebude možné prodloužit, ani změnit v jiný typ pobytového oprávnění. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty před daným institutem varuje. Jednoroční pracovní víza totiž představují další komplikace v dnes již těžko přehledném systému víz, povolení k pobytu a zaměstnaneckých karet.

Odborníci se rovněž obávají, že přijetí zákona fakticky povede k nahrazení stávajícího imigračního modelu modelem gastarbeiterským, který cizince přicházející za prací redukuje pouze na pracovní sílu, téměř znemožňuje jejich integraci do většinové společnosti, vylučuje, aby si sebou přivedli své rodinné příslušníky, a nedává jim naději na získání trvalého pobytu, případně i českého občanství.

Gastarbeiterský systém je historicky překonaný, říká Rakušan

Přestože zkušenosti ze sousedního Německa, které podobný systém provozovalo od poloviny minulého století, zcela jasně dokládají, že gastarbeiterský model je krajně problematický, poslanci napříč politickým spektrem zavedení jednoročních pracovních víz nijak nerozporují. Výjimku představuje pouze Vít Rakušan (STAN), jehož pozměňovací návrh má cizincům s těmito krátkodobými vízy umožnit přejít na jiný typ pobytu.

„Gastarbeiterský systém je historicky překonaný. Německo jej využívalo v padesátých a šedesátých letech s vidinou, že se gastarbeiteři na jeho území neusadí, což však byl omyl. Mnoho cizinců, zejména Turků, se v Německu přesto udrželo, ovšem s mnohem většími náklady. A příslušné problémy s integrací se ve druhé či třetí generaci tehdejších gastarbeiterů projevují dodnes,“ připomíná Rakušan.

Dále varuje, že mechanismus jednoročních pracovních víz, je proti-integrační, neboť cizinec si nemůže být jistý, zda se po roce do České republiky znovu vrátí. Nemá tak motivaci osvojit si jazyk, budovat si zde jakékoliv vazby a je nucen žít v permanentní nejistotě řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Kolínský starosta dodává, že mechanismus je nevhodný i pro zaměstnavatele, kterým chybí jakákoliv záruka, že o proškoleného pracovníka po roce nepřijdou.

Zmírnění zákona však ve Sněmovně nejspíše nenajde podporu, lze naopak očekávat jeho zpřísnění. Hamáček v rozporu s právem Evropské unie i mezinárodnímu závazky navrhuje celou řadou opatření usnadnit a zrychlit rušení pobytů i vyhošťování cizinců z České republiky. Radek Koten (SPD) — rovněž v rozporu s evropským právem, mezinárodními závazky i Ústavou — usiluje o zrušení soudního přezkumu rozhodnutí o vyhoštění cizince. A Martin Kolovratník (ANO) chce — v souladu s požadavky zaměstnavatelů — cizincům s jednoročními pracovními vízy znemožnit po šest měsíců měnit práci.