Má jít o novátorský pokus o mír a konsolidaci poměrů v regionu, o trik, který prospěje pouze Izraeli a zájmům USA, nebo o další nejasnou iniciativu typu setkání amerického prezidenta se severokorejským diktátorem — záleží na úhlu výkladu. Na každý pád jde ale o velké téma. Řeč je o novém komplexním návrhu na urovnání vztahů mezi Izraelem a Palestinci, který připravuje již dva roky tým amerických diplomatů, businessmanů a expertů pod vedením Trumpova zetě Jareda Kushnera.

Zveřejnění bylo už několikrát odsunuto, nyní však — po izraelských volbách a po politickém přežití Benjamina Netanjahua — údajně naposledy: návrh, který sám Trump nazývá „dealem století“, má být oficiálně představen po  konci ramadánu, tedy po 4. červnu.

V izraelských a z části též arabských médiích se nyní vede vzrušená debata o jeho obsahu, která proniká i do světa. Celá stojí však především na únicích z předlohy dokumentu a jednotlivých jednání, kterých jsou ovšem desítky a v mnohém se vzájemně popírají; v mnohém se ale současně také shodují.

Co tedy o návrhu víme už s jistotou a co je naopak stále nevyjasněné?

↗

V týmu Jareda Kushnera (vpravo) působila i jeho žena Ivanka Trumpová. Při jednáních v arabských zemích dvojici zřejmě moc nepomohlo, že léta podporuje osadnické hnutí. Foto archiv CNJ

Jistoty a protimluvy

Jisté je zaprvé, že návrh chce zabíjet tři pomyslné mouchy jednou ranou: jednak má vycházet vstříc izraelské představě o optimálním uspořádání, jednak nabídnou citelný rychle dostupný benefit Palestincům a jednak podepřít regionální politiku USA. Izraelské představě má vyjít vstříc přičleněním velkých osadnických bloků na Západním břehu, jako jsou Kiryat Arba, Gush Etzion či Ma'ale Adumim, oficiálně k izraelskému území a zatím neupřesněnou garancí bezpečnostních záruk. Má také zakonzervovat všechna gesta, které vůči Izraeli učinila Trumpova administrativa, zejména uznání Jeruzaléma za hlavní město a uznání Gollanských výšin za součást Izraele.

Kompenzační benefit Palestincům má pak spočívat ve vyklizení té části menších osad, které jsou ilegální i podle izraelského práva, a ve vytvoření velkých průmyslových zón jak na Západním břehu, tak v Gaze. Spolufinancovat je  mají bohaté arabské státy z Perského zálivu. Palestincům se takto nabídnou vytoužené pracovní příležitosti a z hlediska zájmů USA vznikne zpevněná vazba mezi Palestinou a sunnitskými monarchiemi — další hráz proti oblastnímu vlivu Íránu.

Každou z těchto skutečností najdeme vždy hned v několika únicích a zároveň je už nepřímo potvrdil i sám Jared Kushner. Nový plán má podle něj začít — na rozdíl od předchozích „cest k míru“ — velkým viditelným posunem prospěšným pro všechny strany, nikoliv rozvrhem postupných kroků, který se vždycky přestane po čase dodržovat. Pro Palestince je takto třeba nejprve vybudovat ekonomickou základnu, směrem k Izraeli zase uznat pravdivost reálného stavu věcí, tvrdí Kushner.

Další jistotou, respektive záležitostí, na níž se shodují jednotlivé úniky i vyjádření, je rozdělení správy chrámového okrsku v Jeruzalémě s hlavními posvátnými místy abrahamovských náboženství. Izraeli má připadnou oficiálně území pod známými památkami, Palestincům faktický výkon správy. Řada úniků zároveň naznančuje, že onu správu budou Palestinci vykonávat v rámci vícenárodnostního tělesa se zastoupením dalších arabských zemí.