Není to jen katedrála

Filip Outrata

Francie a její slavná katedrála má štěstí, že je středem pozornosti v bohaté a klidné zemi. Mnohé jiné památky, zničené například během války v Jemenu, takové štěstí nemají.

Vzácná a nenahraditelná umělecká díla zanikají na světě stále a z mnoha příčin. Ve válečných konfliktech, jako oběti náboženského fanatismu, jako zástupné terče za nenáviděné nepřátele ve vypjatých střetech etnických a národních. Ale také z pouhé lidské touhy ničit. Z nedbalosti. A také, jak můžeme sledovat například u brutalistických staveb (nejen) v České republice, z touhy po zisku.

Poškození a zničení každého neopakovatelného díla lidské mysli a rukou o něco ochuzuje společnou pokladnici hodnot, které lidstvo vytváří. Ať už se jedná o proslulé památky jako sochy Buddhů v Bamjánu, starověkou Palmýru nebo pařížskou Notre Dame nebo o stavby či artefakty méně známé, vždy je to těžká ztráta. Ne vždy však ztráta úplně nenahraditelná.

Mám rád Kolín nad Rýnem. Za druhé světové války bylo jedno z nejkulturnějších měst Evropy téměř dokonale zničeno. Zůstala stát ikonická stavba města, obří gotická katedrála, ale dvanáctka starších a podle mě krásnějších románských chrámů lehla popelem. St. Andreas, St. Aposteln, St. Gereon, St. Pantaleon...

×
Diskuse
April 18, 2019 v 7.13
Saúdové si zdá se historické památky necení ani ve vlastní zemi. Za jejich vlád byly památky z rané islámské historie ničeny, včetně památek na Proroka a jeho rodinu. Na místě jeho rodného domu budují svůj královský palác.

https://en.wikipedia.org/wiki/Destruction_of_early_Islamic_heritage_sites_in_Saudi_Arabia
JN
April 25, 2019 v 10.01
"Společná úcta k společnému dědictví a společná péče o ně má vždy smysl."
Stavitelé katedrály si nejspíše pod společným dědictvím nepředstavovali samotnou stavbu. Postavili ji za nějakým účelem a teprve tento účel (nikoliv ta stavba) je tím dědictvím. Původní účel té stavby je nám dnes ale už trochu cizí, přestáváme ho chápat a dosazujeme si místo něj účely jiné.

Tu stavbu však nikdo nezamýšlel postavit pro to, abychom se dnes mohli opájet nostalgií, obdivovat genialitu a šikovnost stavitelů a podporovat turismus.

Stavitelé tehdy nezamýšleli propojit lidstvo úctou k samotné stavbě, tedy k dílu jejich rukou a jejich rozumu. To by se pak katedrála nejmenovala "Notre Dame", ale třeba "Našeho Rozumu", "Naší Šikovnosti", nebo "Naší kultury". Něco podobného se pak skutečně dělo v době Velké francouzské revoluce, když byl vyhlášen kult Rozumu a křesťanské chrámy byly měněny na chrámy Rozumu.

Je tedy otázkou, zda má cenu uctívat vyprázdněnou formu. Požár a plánovaná rekonstrukce katedrály nám tak poskytuje příležitost k opětovnému uvedení obsahu a formy do nového harmonického souladu: Pokud bychom si tu ztrátu hodnot, ze kterých vyšla naše kultura, byli ochotni přiznat, katedrála Notre Dame by dnes mohla být přebudována na obchodní, turistické a zábavní centrum, ve kterém pak všechny příští generace budou po dlouhá staletí obdivovat krásu, soulad a harmonii, i nová neobvyklá estetická řešení, ale především dokonalé sjednocení vyprázdněného obsahu s formou.

Možná bychom tím urychlili i druhý příchod naštvaného Ježíše do chrámu (ten jeruzalémský byl přestavěn na Zeď nářků).
April 25, 2019 v 11.19
Kdo se snaží poznat Boží charakter, ví, že Bůh člověku někdy odnímá předmět, na kterém on příliš lpí nebo jej uctívá místo samotného Boha. Možná to tak mají i muslimové, kteří, jak výše podotýká pan Kubička, si památek neváží.
April 25, 2019 v 13.40
Mluvit jsem o Saúdech, dynastii, které vládne Saudské Arábii, ne muslimech obecně. Uctívaní posvátných předmětů, budov atp. je ale asi pro Islám podezřelé, v křestanství se tento názor také objevoval,jeho kompromisním pozůstatkem je například to, že pravoslavní mají jen obrazy, ne sochy