Usnesením Krajského soudu v Brně o odmítnutí odvolání skončil soudní spor, ve kterém se bývalý náměstek primátora Robert Kotzian za ODS domáhal omluvy a odškodnění ve výši sto tisíc korun za některé výroky uveřejněné v době kampaně před referendem o odsunu brněnského nádraží na podzim 2016. Napadané výroky vyšly v Deníku Referendum a ve zvláštním vydání novin Brněnský týden, které rovněž vznikly v redakci DR.

Kromě Vydavatelství Referendum Robert Kotzian žaloval Hnutí DUHA Brno a přípravný výbor referenda o poloze brněnského nádraží, který tvořili Miroslav Patrik, předseda Dětí Země, fotograf Ota Nepilý a šéfredaktor DR Jakub Patočka. Robert Kotzian je dlouhodobě mezi brněnskými politiky nejhalasnějším zastáncem odsunu nádraží.

Robert Kotzian soudně napadal, že byl v tiskovině Brněnský týden, kterou Vydavatelství Referendum připravilo pro přípravný výbor brněnského referenda, označen za „známého maskota developersko-lobbistické chobotnice, stojící za zištným plánem odsunout nádraží“. Kotzian dále napadal, že jej šéfredaktor Deníku Referendum a tehdejší zmocněnec přípravného výboru referenda o poloze nádraží Jakub Patočka v článku Brněnské referendum jako laboratoř označil za „tiskového mluvčího spekulantů s pozemky v poloze odsunutého nádraží“.

Soud nejprve nařídil setkání u mediátora. Po dvou setkáních se ukázalo, že dohoda není možná, neboť Robert Kotzian trval na omluvě, zatímco organizátoři referenda tvrdili, že ke svým výrokům mají jednak dostatek argumentů, jednak se jedná o dostatečně zdůvodněné hodnocení politika, který se takto vehementně angažuje ve věci směřující proti veřejnému zájmu. Vydavatel Deníku Referendum navíc odmítal jakoukoli omluvu s poukazem na to, že se jedná o principiální otázku prostoru svobody projevu ve společnosti.

Soud se s argumentací Vydavatelství Referendum a přípravného výboru referenda ztotožnil. Podle advokátní kanceláře Dohnal & Bernard, která organizátory referenda zastupovala, soud dospěl k závěru, že v daném případě výrazně převažuje ústavně zaručená svoboda projevu žalovaných před právem žalobce na ochranu osobnosti.

V obsáhlém odůvodnění soud vysvětlil, že podle jeho názoru se jednalo o tak zvané hybridní výroky, které v sobě spojovaly skutková tvrzení i hodnotící soudy a že k vyslovení těchto hodnocení měli žalovaní dostatek podkladů. Soud dále vzal do úvahy mimo jiné postavení žalobce jako osoby veřejně činné, uvedení výroků v rámci vyhrocené fáze předvolební kampaně, předchozí i následné mediální výroky žalobce na adresu organizátorů referenda i veřejný zájem na otevřené diskusi.

Robert Kotzian se navzdory původně deklarovanému úmyslu vzdal práva na odvolání. Verdikt krajského soudu je natolik jednoznačný, že mu nedával příliš nadějí na zvrat a nechtěl riskovat další prodražení sporu. Na nákladech řízení tak nyní zaplatí jednaosmdesát tisíc korun.

Právní zástupce přípravného výboru referenda Vítězslav Dohnal verdikt soudu přivítal. „Jsme rádi, že soud důrazně odmítl pokus pana Kotziana omezit právo novinářů a veřejnosti kriticky komentovat práci politiků. V době útoků na nezávislost médií je každý takový rozsudek velmi cenný.“

Rovněž vydavatel a šéfredaktor DR Jakub Patočka přivítal konec sporu s úlevou: „Pro nás je takový výsledek důležitý ze tří důvodů. Za prvé je významné, že soudy akceptují výskyt nízkých motivů za snahou přesunout brněnské hlavní nádraží jako fakt. Za druhé je to důležité formálně: pokud se nedopustíme zjevného omylu, vždy jsme připraveni bránit náš publikovaný obsah u soudu — je to otázka solidarity s novinářskou obcí a péče o svobodu slova. A za třetí je to důležité strategicky. Takové soudní spory žerou čas a otravují novinářům práci. Pokud žalobce za takto zjevně nesmyslné ataky zaplatí tučnou sumu, mohlo by to odradit jeho případné následovníky,“ uvedl k případu šéfredaktor DR.

Robert Kotzian se stal náměstkem primátora po komunálních volbách v roce 2010, do nichž vedl brněnskou ODS jako lídr. Stal se nejvýraznějším zastáncem přesunu hlavního nádraží na radnici. Před volbami v roce 2014 spolu s tehdejším primátorem Romanem Onderkou (ČSSD) vehementně bránili konání referenda o poloze nádraží souběžně s komunálními volbami. V rozporu se zákonem konání referenda zmařili, což se zřejmě promítlo do výsledku komunálních voleb, které obě do té doby v Brně vládnoucí strany poslal do opozice.

Správní soudy následně rozhodly, že organizátoři referenda splnili zákonné podmínky a referendum se tak konalo souběžně s krajskými volbami v roce 2016. Skončilo jednoznačným vítězstvím zastánců modernizace nádraží ve stávající poloze. Výsledek ale nebyl právně závazný kvůli diskriminační právní úpravě, která požaduje účast pětatřiceti procent občanů, a vinou obstrukčního postupu nového vedení města v čele s primátorem Vokřálem, které konání referenda sabotovalo.

Brněnské zastupitelstvo následně letos v únoru rozhodlo o tom, že si přeje nádraží přesunout do odsunuté polohy. Odpůrci přesunu nádraží však věří, že se na megalomanský projekt v ceně nejméně padesát miliard korun nepodaří získat prostředky a v aktivitách proti přesunu nádraží hodlají pokračovat. Modernizaci nádraží ve stávající poloze podporuje výrazná většina brněnské veřejnosti i odborníků.