O brněnském nádraží nejen pro Brňáky

Jiří Hlavenka

Jaký bude svět za několik desetiletí — klademe si vůbec takovéto otázky předtím, než investujeme desítky miliard do infrastrukturních staveb, které mohou být pro další generace zcela nepoužitelné?

Velké brněnské a jihomoravské téma asi ne-lokální čtenáře zajímat nebude. Dá se ale zobecnit. Místní problematika je diskutovaná tisíckrát jinde, v kostce jde o to, kde má stát a jak má vypadat hlavní městské nádraží s denní cirkulací okolo 60 tisíc lidí (unikátně 30 tisíc, ale používají jej dvakrát denně; staré nádraží je už na hranici únosnosti fungování).

Veškeré posuzování dopravních staveb má jednu zásadní vadu — přičemž vůbec nevím, jak ji odstranit. Diskutuje se tu o stavbě, která bude hotová (optimisticky) za zhruba 25 let a má sloužit dalších, řekněme, 150 roků. Tedy až za 25 let budování a utrácení desítek miliard jí slavnostně projde první zákazník; a my bychom se přece měli ptát, jak bude vypadat svět dopravy v letech 2050—2200, v éře, kdy se bude tato obří investice vracet, kdy se má nacházet ve vrcholném období své služby občanům.

Na významu mohou nabýt rychlovlaky nahrazující na tratích do tisícovky kilometrů letadlo. Foto Wikipedia
×