Co přeji svému synovi a jeho dvěma adoptivním tatínkům
Mariah MacCarthyováSvému synovi přeji, aby měl vzory, mužské i ženské. Přeji mu, aby věděl, že rodina může vypadat mnoha různými způsoby. Přeji mu, aby měl možnosti, které jsem sama neměla.
Svému synovi přeji, aby měl vzory, mužské i ženské, a věděl, že rodina může vypadat velmi různě. Rodinu mohou vedle dětí tvořit tatínek s maminkou, nebo jen jeden z rodičů, čtveřice rodičů, anebo to může být jako v našem případě pár gayů z různých etnik a rodná matka, která přijíždí jednou za pár měsíců na návštěvu; a nadto samozřejmě zástup kmotrů a kmotřiček, tet a strýčků, a prarodičů. Přeji mu, aby své představy o rodině neměl spoutány žádnými genderovými normami či očekáváními.
Přeji svému synovi, aby měl mužské vzory, čehož se mu naštěstí dostává v štědré míře; jeho tátové jsou hodní a skvělí. Jeden tatínek je chirurg a druhý pracuje v divadle, takže si doma užije vědu i umění, a je zahrnován nezměrnou láskou.
Ale jinak máte pravdu -- na světe je příliš mnoho dětí žijících s rodiči, kterým se nedostává milostných a přátelských vztahů. Třeba matek, které dřou, aby dítě uživily a sotva si urvou čas pro ně, natrož pro hledání partnera.
A také, bohužel, spousta z těch, které nežijí s rodiči.
Zatímco ten kluk z článku má štěstí a bude prožívat šťastné problémy zahalčivých blahobytných středních tříd ( že by poslední rezervace levice, pane Plevo?)
Přání skvělých otců na skvělém porostu parku ve skvěle zajištěném láskou prozářeném světě výbušně šťastného života...........
Si vynucuje otázky, protože ani ten chirurg a divadelník nepatří k bezproblémovým existencím.
Tutam jsou doby kdy lékařům stačila jedna láhev Bordó před spánkem k "bezproblémovému" zvládnutí následujícího běžného pracovního dne.
Tutam jsou doby kdy divadlo bylo více pódiem umění, než vzájemného loktaření principálů o prachy před poloprázdným hledištěm ..................
bych poznamenal k možnostem realizace velmi amerického snu velmi libertínské matky.