V květnu roku 2013 vyvolal Oranžový klub svým Desaterem opatření, kterým může ČSSD pomoci rodičům, bouřlivou diskuzi. Z něj se podařilo prosadit zákon o dětských skupinách, v lednu 2016 startuje projekt mikrojesle či systémový projekt, který bude redukovat platové rozdíly žen a mužů. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje otcovský poporodní týden, takzvané dlouhodobé ošetřovné, zálohované výživné a zvyšuje flexibilitu čerpání rodičovské dovolené.

Po třech letech přichází Oranžový klub s novým Desaterem. Za klíčové považuje zajistit maximální možné slaďování rodinného a profesního života tak, aby se ženy mohly zapojit do veřejného života a zvýšit tím kvalitu života nás všech.

1.Kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání rozhodne o naší budoucnosti

Dlouhodobý zahraniční výzkum prokazuje, že pro schopnost dětí učit se je rozhodující věk od devíti měsíců do čtyř let. V době, kdy děti nastupují základní školní docházku, mají již pevné návyky, které se velmi těžce mění. Kvalitní a dostupné školky jsou opatřením, které zvyšuje šance všech dětí uspět v životě. Když se před dvěma sty lety zaváděla povinná školní docházka, mnozí nechápali její význam.

Ve 21. století bude o budoucnosti národů rozhodovat především lidský potenciál. Z tohoto důvodu nejvyspělejší evropské národy tak masivně investují do předškolního vzdělávání již pro děti od jednoho roku věku. Není také náhodou, že se jedná o státy s nejvyspělejším modelem sociálního státu jako např. Rakousko, Německo, Švédsko, Dánsko apod. Zároveň kvalitní a dostupná předškolní infrastruktura umožní využít potenciál žen, které již dnes představují většinu vysokoškoláků, což opět podpoří hospodářský růst.

Zkušenosti z Francie ukazují, že dostupná a státem garantovaná předškolní péče vede k vyšší porodnosti. Upozorňujeme také, že se v současnosti ČR nachází ve výjimečné situaci - pokles narozených dětí a masivní finanční podpora z fondů EU jsou příležitostí vybudovat velmi kvalitní předškolní infrastrukturu pro všechny děti. Jako další možné zdroje pro financování školek se nabízí např. zrušení daňové slevy za manželku bez příjmu, které si uplatňují i manželství bez dětí. Při budování dostatečné kapacity však nesmí být opomenuta kvalita předškolního vzdělávání a péče. Zásadním krokem je snížení počtu dětí na jednu pečující osobu po vzoru dětské skupiny, tj. maximálně na 12 dětí namísto současných 24 až 28 dětí.

Navrhovaná opatření:

• Zavést právní nárok na místo v mateřské škole od dovršení dvou let dítěte nejpozději od roku 2018. Po vzoru Německa může být tento nárok dítěte zajištěn jak mateřskou školou, tak dětskou skupinou.

• Začít řešit kvalitu předškolního vzdělávání snížením počtu max. 12 dětí na jednu dospělou pečující či vzdělávající osobu.

• Zajistit služby předškolního vzdělávání a péče pro všechny děti od dvou let zdarma.

2.Dostupné a důstojné bydlení je rozhodujícím faktorem pro založení rodiny

K roku 2013 počet domácností v nájemních bytech, jejichž podíl nákladů na bydlení na čistých příjmech přesahoval 40 %, činil 273 tisíc, což je více než třetina domácností bydlících v nájemních bytech. Mezi roky 2009—2013 vzrostl zejména v souvislosti s deregulací nájemného počet těchto domácností o 63 tisíc (tj. 30 %). Ve stejném období stoupl počet lidí platících extrémní podíl svého příjmu na bydlení — více jak 60 % — z 61 na 101 tisíc. V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na příspěvek a doplatek na bydlení od státu téměř 13 miliard Kč a výdaje v této oblasti sociální politiky se rok od roku navyšují, přestože dochází k podpoře substandardních a 

nevyhovujících forem bydlení i u rodin s nezletilými členy.

Výdaje na bydlení nejvíce zatěžují domácnosti s nízkými příjmy; ohrožené jsou zejména domácnosti s jedním příjmem (sólo rodiny, rodiny s více dětmi, s nezaměstnanými členy) a domácnosti jednotlivců, zejména seniorů. Nejvyšší zátěž vykazují domácnosti, které žijí ve velkých městech s vyšší úrovní nájmů. Do vysokého zatížení domácností výdaji na bydlení se také promítá energeticky náročný provoz bytového fondu.

Nepříznivá situace spojená s bydlením se tak negativně projevuje zejména ve výchově dětí, které se často dlouhodobě nacházejí v azylových domech, ubytovnách, v nevyhovujícím bydlení či v lokalitách s chybějící obslužností veřejnými službami.

K roku 2014 z celkového počtu 48 tisíc osob žijících v kategorii „jiné“ (převážně tvořené ubytovnami) tvořily 14 tisíc nezletilé děti. Téměř 150 tisíc domácností s dětmi žije v bydlení, kde zatéká či existuje problém s vlhkostí. Více jak 160 tisíc domácností s dětmi žilo v obydlích, kde byl objektivní nedostatek místa. Více jak čtvrt milionu dětí v ČR žije v nevyhovujících podmínkách. Absence dostupného stabilního bydlení je tak příčinou řady negativních sociálních jevů, které se replikují v dalších generacích.

Navrhovaná opatření:

• Přijetí zákona o sociálním bydlení, který zajistí rodinám s dětmi i seniorům důstojné a dostupné bydlení.

3.Legislativní opatření proti platovým rozdílům žen a mužů po vzoru Rakouska, Německa, Velké Británie a skandinávských států

Platové rozdíly mezi muži a ženami jsou v ČR dlouhodobě třetí nejvyšší z celé Evropské unie a pohybují se na úrovni 22%. Rozdíl mezi průměrným platem ženy a průměrným platem muže činí v České republice 6 400 Kč. Dle kvalifikovaných odhadů je tento rozdíl způsobem z třetiny diskriminací žen na trhu práce, ztrátou kvalifikace vlivem rodičovství a také stereotypní volbou povolání. Ženy se často rozhodují pro kvalifikace spojené s péčí, které nejsou naší společností finančně doceněny.

Nižší platy žen však dlouhodobě ubližují celým rodinám i ekonomice ČR, protože poškozují domácí spotřebu. Kromě opatření vedoucích ke slaďování rodinného a profesního života, které jsou součástí tohoto Desatera, je potřeba zajistit osvětu o příčinách a možnostech genderových platových rozdílů a potírat společenské předsudky týkající se role žen a mužů ve společnosti.

Navrhovaná opatření: