V pátek a v sobotu budou občané České republiky volit zastupitelstva měst, obcí a městských částí, z nichž následně — zpravidla na základě koaličních vyjednávání — vzejdou noví starostové a primátoři. Zejména ve statutárních městech budou tyto jinak specifické a diferencované volby mít charakter blízký volbám celostátním. Většinu primátorů totiž obhajuje vládní hnutí ANO, primátorské pozice ve třech největších městech zase nejsilnější opoziční ODS.

1. Obhájí ODS tři největší města?

Nejsilnější sněmovní opoziční strana, občanští demokraté, drží nyní pět primátorských pozic. Krom metropole Vysočiny Jihlavy a severočeského Jablonce nad Nisou vedou politici ODS tři největší česká města — a drží si tak tři viditelné, prestižní a symbolické funkce. Své křeslo však obhajuje pouze primátor Ostravy Jan Dohnal, který se do čela města dostal v roce 2023 nikoliv díky zvlášť dobrému volebnímu výsledku ostravské ODS, ale kvůli změnám na magistrátu po rozkladu dominantního klubu hnutí ANO.

Naopak zestárlý a v posledních letech praktický neviditelný pražský primátor Bohuslav Svoboda již primátorem — ani řadovým zastupitelem — být nechce. Do čela společné kandidátky ODS a TOP 09 se postavil dynamický, skoro dvakrát mladší starosta Prahy 9 Tomáš Portlík, který je od ledna také prvním místopředsedou ODS.

V Brně primátorskou pozici ze zdravotních důvodů neobhajuje Markéta Vaňková: zde občanští demokraté překvapivě instalovali do čela kandidátky nestranickou osobnost, dokumentaristku Kamilu Zlatuškovou.

V části statutárních měst se ODS spojila s TOP 09. Ovšem chřadnoucí formát trojkoalice „SPOLU“ ještě s lidovci byl obnoven všehovšudy pouze v Ostravě a v Jihlavě — a příznačně pod jinou značkou. Lidovci vsadili v hlavním městě na koalici s Prahou sobě, v Brně se STAN a v dalších městech na samostatnou kandidaturu či na spolupráci se Zelenými.

Všechny tři strany někdejší koalice SPOLU si po loňském odchodu do opozice zvolily nové vedení a na pozadí stagnujících preferencí jen těžkopádně hledají svou novou svébytnou identitu. Občanské demokraty nově vede exministr dopravy Martin Kupka, lidovce jihomoravský hejtman Jan Grolich a TOP 09 šéf sněmovního školského výboru Matěj Ondřej Havel.

Viditelnější úspěch jejich stran by mohl mít dopad na růst sebedůvěry nových lídrů, neúspěchy naopak vzbudit ve stranických řadách ještě silnější neklid. Občanským demokratům jde o to, aby primátorské pozice nezískalo ani hnutí ANO, ani STAN. Vítězství hnutí STAN by totiž ještě více podemlelo pozici ODS jakožto lídra opozice. Lidovcům jde o uchování důstojného zastoupení a pro TOP 09 mají každé volby v posledních letech bez nadsázky existenční charakter.

2. Bude ohrožena hegemonní pozice ANO?

Hnutí ANO je od loňských sněmovních voleb naprostým hegemonem české politiky. Má rekordních osmdesát poslanců a je klíčovým členem koaliční vlády, sestavené se dvěma krajně pravicovými partnery, kteří nejsou schopni proti Babišově vůli prosadit prakticky nic ze svých ústředních programových závazků. A silné postavení má i v regionech: průkaz ANO drží nadpoloviční většina hejtmanů a také mnozí starostové a primátoři napříč zemí.

Primátorské pozice obhajuje ANO v Plzni, Olomouci, Pardubicích, Ústí nad Labem, Zlíně, Havířově, Opavě, Teplicích, Karlových Varech, Mladé Boleslavi, Děčíně, Prostějově a Přerově, starostenské posty pak v mnohých dalších okresních a menších městech. Udržet pozice se hnutí snaží tradičně profesionální marketingovou ofenzívou s heslem „Česko bude zase makat“ a za pomoci celostátních tváří hnutí. Předseda Babiš doprovází lokální kandidáty na mítinzích a pózuje po jejich boku na billboardech.

Ve třech největších českých městech se ANO potýká se značnými problémy. Neschopnost vysvětlit své majetkové poměry stála politickou kariéru Ondřeje Prokopa, hlavní tvář ANO na pražském magistrátu, kde jej nahradil nepříliš známý zastupitel Jan Hušbauer. Brněnské ANO přišlo o své klíčové osobnosti, které se loni vzepřely příkazu vedení ANO, aby kvůli bitcoinové kauze opustily magistrátní koalici s ODS.

ANO je následně vyloučilo a kolem náměstkyně primátorky Karin Podivinské Karasové vzniklo nové hnutí Brno klidem. Personálně oslabené ANO nasadilo do čela kandidátky nepříliš známého řadového poslance Václava Trojana.

Podobnými obtížemi si prošlo i ostravské ANO, když jej po prezidentských volbách 2023 opustil populární primátor Tomáš Macura se svými spojenci. Letos ANO postavilo do čela ostravské kandidátky jednatřicetiletého starostu Slezské Ostravy Richarda Vereše.

V zájmu ANO tak bude co nejvíce primátorských postů obhájit a ideálně získat nějaké další viditelné: zda se jim to podaří, to samozřejmě bude záviset i na ochotě stran sněmovní opozice vytvářet s ANO lokální koalice, což se minule dělo až v zarážející míře. Dobrý výsledek, první místa i v největších městech a schopnost přetavit výsledky v pozice na radnicích by naopak potvrdily mimořádně silnou pozici ANO v české politice.

3. STAN černým koněm voleb?

Hnutí STAN nemá ve větších městech příliš silné postavení. Primátora dosud nemá žádného, nepočítáme-li libereckého Jaroslava Zámečníka ze Starostů pro Liberecký kraj, což je samostatné regionální uskupení, které se STAN úzce spolupracuje. Starostové pro Liberecký kraj mají v regionu silnou pozici a vedou i řadu dalších tamních měst a obcí, kupříkladu okresní Semily.

Samotné hnutí STAN má z významnějších měst starosty pouze v Třebíči na Vysočině a ve středočeském Kolíně. Tam začínal svou politickou kariéru nynější předseda Starostů Vít Rakušan, který zde hnutí dovedl opakovaně k jednobarevné většině v zastupitelstvu. Dnes vede Kolín Rakušanův spolustraník Michael Kašpar, který zároveň kandiduje do Senátu.

Letos má však STAN krom obhajoby svých lokálních bašt ambice významněji zasáhnout do povolební konstelace i v největších městech, zejména v Praze. Zde vede STAN do voleb Petr Hlaváček, který je radním města již dvě volební období a pražské Starosty vedl i před čtyřmi lety. Tehdy jako volební lídr narychlo zaskakoval za původního lídra Petra Hlubučka, obviněného čtvrt roku před komunálními volbami v korupční kauze Dozimetr.

V některých celostátních průzkumech voličských preferencí z posledních týdnů dosáhl STAN významného náskoku před občanskými demokraty, kteří jsou na počet poslanců nejsilnější sněmovní opoziční stranou.

Symbolický úspěch STAN v Praze, nemluvě o zisku mocné pozice pražského primátora, by upevnil celostátní ambice strany. Naznačil by také, že pokud by v příštích sněmovních volbách hnutí ANO a jeho spojenci ztratili většinu, konstitutivním prvkem nové vlády by už nebyla ODS, ale právě hnutí STAN.

4. Návrat pražské progresivní koalice?

Zvolení Zdeňka Hřiba pražským primátorem v roce 2018 bylo dosud vrcholným úspěchem Pirátské strany. Přestože o čtyři roky později pražští Piráti ještě posílili, liberální spojenectví s Prahou sobě, STAN a TOP 09 už většinu nezískalo. S velkými obtížemi se vytvořila obdoba tehdejší celostátní vládní koalice na bázi SPOLU, Pirátů a STAN a značná část volebního období se pak utopila ve veřejných přestřelkách mezi koaličními partnery ODS a Piráty.

Letos se v mnoha městech spojili do voleb Piráti se Zelenými, tak jako loni ve sněmovních volbách. Ke spojení s Piráty přistoupili Zelení také v Liberci, kde byli dosud samostatně úspěšní pod lokální značkou Liberec otevřený lidem. Rozdrobeni však jdou liberálové do voleb ve dvou největších městech.

V Praze však Piráti kandidují samostatně a na první místo kandidátky postavili Terezu Nislerovou, která je ředitelkou pro evropské fondy v polské fosilní korporaci Orlen.

Lídra vyměnila i Praha sobě, kterou místo starosty Prahy 7 Jana Čižinského letos nově vede někdejší náměstek pro dopravu Adam Scheinherr. Do voleb se spojila ještě s KDU-ČSL a se Zelenými.

Těmto dvěma kandidátkám bude v progresivní části pražského politického spektra nově konkurovat ještě hnutí Senátor 21 v čele se senátorem Václavem Láskou, který by rád ke svému křeslu v horní komoře parlamentu přidal i primátorský řetěz.

V moravské metropoli Brně se Zelení spojili s lokálním hnutím Žít Brno. Spojenectví s Piráty pro ně bylo nepřijatelné, neboť brněnští Piráti se angažují v koalici TU!, jejíž součástí je i strana Fakt Brno, založená někdejšími členy radikálně pravicových Svobodných a činovníky klubu Brno autem.

V Praze i v Brně se tak v komunálních volbách ukáže, zda neochota progresivních sil ke kooperaci povede k opětovné dominanci ODS, strany pověstně brzdící mnohé reformy, které by českou i moravskou metropoli povýšily mezi civilizovanější evropská města.

V hlavním městě ale rozhodne, zda se zdejší favorit, hnutí STAN, uchýlí k dalšímu vládnutí s ODS, anebo by upřednostnilo novou „progresivní“ koalici s Piráty a Prahou sobě. To přitom za předpokladu dobrého výsledku STAN a neúspěchu SPD s Motoristy rozhodně není nereálnou alternativou.

5. Triumfální nástup hnutí Martina Kuby?

Komunální a senátní volby budou prvním volebním testem pro nové hnutí Naše Česko, které počátkem roku představil jihočeský hejtman Martin Kuba. Naše Česko svým profilem připomíná rané hnutí ANO, s Babišem jej spojuje marketing soustředěný na lídra, představovaného jako kompetentního manažera, který si příliš nevšímá ideologie, ale pracuje pro lidi.

Přes celostátní ambice Kuba sází zejména na lokální úroveň, kde se mu podařilo získat řadu komunálních politiků dříve působících v ODS. Zejména jde o Kubovy domovské České Budějovice, kde se mandát primátorky pokusí obhájit Dagmar Škodová Parmová (Naše Česko, dříve ODS).

Ambice výrazněji v komunálních volbách vyniknout však hatí fakt, že Naše Česko nedalo v Praze ani v Brně dohromady vlastní kandidátku. Z větších měst ji sestavilo pouze v Ostravě, kde ji vede dosud téměř neznámá sociální pracovnice Ivana Lucáková Nesétová. Jinde se Naše Česko pouze zapojilo do rozličných koalic, kupříkladu v Hradci Králové s hnutím MY a několika lokálními uskupeními, jako je Rozvíjíme Hradec.

Díky četným přeběhlíkům z ODS hnutí sestavilo kandidátky v okresních městech. Ve středočeském Berouně kandidátku vede dosavadní dlouholetá starostka Soňa Chalupová, v Havlíčkově Brodu se lídryní Našeho Česka stala dosavadní místostarostka města Marie Rothbauerová. Podle podobného vzoru vznikla i kandidátka Našeho Česka v jihočeském Písku, kterou vede dosavadní místostarosta města za ODS Michal Přibáň.

Z hnutí ANO pak ke Kubovi přestoupil Samuel Zabolotný, donedávna místostarosta Mariánských Lázní. Jinde se Kubovi podařilo přitáhnout dosavadní nezávislé komunální politiky nebo nepolitické osobnosti, jako je bývalý televizní novinář Vladimír Keblúšek, který kandiduje za Naše Česko v Chebu do Senátu a vede i zdejší komunální kandidátku.

Potenciální úspěchy lokálních frančíz Martina Kuby tak ukáží, jak si napříč zemí Naše Česko buduje lokální struktury, na kterých by mohl stavět ve sněmovních a jiných volbách. Naopak neúspěch, zejména v domovských Českých Budějovicích, kde hnutí obhajuje primátorskou pozici, by dalším Kubovým ambicím zasadil vážnou ránu.

6. Doplatí krajní pravice na vládnutí s Babišem?

V několika větších městech se letos pokusí prorazit Motoristé sobě. V Praze, kde Motoristé v čele s Macinkou před čtyřmi lety jako politická síla začínali, postavili do čela kandidátky podnikatelku Kláru Sovovou. Ta jde do voleb s plánem skoncovat s „ideologickými experimenty“, čímž Motoristé chápou jakoukoliv snahu rozšiřovat sporý prostor pro chodce, cyklisty nebo hromadnou dopravu na úkor osobních automobilů.

V Brně Motoristé sobě sestavili kandidátku vedenou starostou městské části Bystrc, někdejším sociálním demokratem Tomášem Kratochvílem, v Ostravě se pokusí dostat Motoristy do městského zastupitelstva poslanec Matěj Gregor. Z větších měst se nejmenší vládní straně povedlo dát dohromady kandidátky ještě v Jihlavě, Frýdku-Místku, Karlových Varech a v Mladé Boleslavi.

Jinde se Motoristé sobě spojili v různých konstelacích se Svobodnými, SPD nebo Trikolorou: to je zase případ Plzně, Českých Budějovic, Hradce Králové, Ústí nad Labem, Zlína, Mostu, Děčína, Chomutova a Přerova.

Okamurovci v řadě velkých měst, včetně Prahy nebo Brna, již v zastupitelstvech zasedají, někde jsou dokonce součástí vládnoucí koalice. Příkladem je Ústí nad Labem, kde SPD v uplynulém volebním období vládlo s hnutím ANO.

V nadcházejících komunálních volbách se ukáže, zda krajně pravicovým stranám účast ve vládě v roli Babišova přívěsku škodí. V případě Motoristů sobě se odhalí i to, zda pro svůj rychlý vstup do exekutivních pozic nezanedbali budování svých lokálních struktur.