Strany sněmovní opozice zkoušejí různé strategie, jak po loňské ztrátě vládního úřadu politicky pracovat a vytvářet alternativu současné koalici ANO, Motoristů sobě a SPD se Svobodnými, PRO a Trikolorou, vedené Andrejem Babišem (ANO). Jedním z prostředků se stal neformální institut stínových vlád.

Stínové vlády zpravidla vytvářejí opoziční strany jakožto protějšek vlády skutečné a stínoví ministři pak platí za hlavní oponenty skutečných členů kabinetu například v mediálních diskusích. Zpravidla mají také za úkol představovat program, který by uskutečňovali, pokud by se dostali do vlády. V minulosti se stínové vlády ukázaly být přípravkou na pozdější skutečné vládní angažmá, což platí i u některých ministrů nynější Babišovy vlády.

Pirátská Mladá vláda

V červenci svou stínovou vládu představili Piráti, kteří do ní překvapivě neobsadili Zdeňka Hřiba, Ivana Bartoše či Olgu Richterovou. Naopak se zde objevila řada nových, mladých pirátských poslankyň, do sněmovny vyslaných voličskými preferenčními hlasy, a dále členové vedení mládežnické organizace Mladé Pirátstvo. V čele takzvané Mladé vlády stanula osmadvacetiletá poslankyně a pirátská místopředsedkyně Kateřina Stojanová.

„Naše generace bude s důsledky dnešních politických rozhodnutí žít nejdéle. Proto nechceme jen přihlížet a komentovat, ale přicházet s konkrétními řešeními. Mladá vláda propojuje mladé lidi, kteří už dnes nesou odpovědnost ve veřejných funkcích nebo mají odbornou expertizu, a dává jim prostor systematicky pracovat na tématech, která jsou pro budoucnost Česka klíčová,“ uvedla při představení stínového kabinetu Stojanová, která za jeho největší prioritu označila dostupnost bydlení.

Členové Mladé vlády budou mít za úkol dlouhodobě rozvíjet své resortní agendy, spolupracovat se stranickými odbornými týmy a představovat vlastní návrhy i stanoviska k aktuálnímu dění.

Kromě předsedkyně Stojanové působí v Mladé vládě Katerina Demetrashvili jako ministryně pro mezinárodní spolupráci a lidská práva, Michaela Moricová coby ministryně pro evropskou spolupráci a Samuel Volpe jako ministr pro bezpečnost a boj s dezinformacemi. Poslankyně Vendula Svobodová dostala na starost agendu daní a prosperity, Eva Šrámková zdravotnictví a europoslankyně Markéta Gregorová obranu a kyberbezpečnost.

Předseda Mladého Pirátstva Kristián Sušer se v Mladé vládě věnuje vzdělávání a duševnímu zdraví, další členové vedení pirátské mládežnické organizace Ondřej Kaprálek a Marcela Šimková mají na starosti kulturu, respektive oblast práce, rodiny a rovných příležitostí.

Prostor dostali i komunální politici, a sice zastupitel Ústí nad Labem Lukáš Blažej Chorovský jakožto ministr pro klima a zemědělství a lídr pirátské komunální kandidátky v Hradci Králové Kamil Kubica jako ministr dopravy.

Kabinet budoucnosti hnutí STAN

Piráti jsou přitom již třetí opoziční stranou, která v uplynulém půlroce sestavila svůj stínový kabinet. Jako vůbec první svoji stínovou vládu, nazvanou Kabinet budoucnosti, představili v lednu Starostové a nezávislí. V jejím čele stanul předseda STAN a poslanec Vít Rakušan, někdejší první místopředseda a ministr vnitra ve Fialově vládě.

Kabinet budoucnosti hnutí STAN vsadil na mix zkušených politiků znalých ministerských úřadů, nových poslanců i neznámých tváří. Z někdejších ministrů Fialovy vlády v něm kromě Rakušana zasedají i bývalí šéfové resortů průmyslu Lukáš Vlček, místního rozvoje Petr Kulhánek a evropských záležitostí Martin Dvořák, stejně jako nynější poslanec a někdejší náměstek na ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák.

Ze známých politiků STAN v Kabinetu budoucnosti zasedá i předsedkyně poslaneckého klubu Starostů Michaela Šebelová coby stínová ministryně zdravotnictví a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová jako vedoucí fiktivního ministerstva pro ochranu slabších. Ve stínové vládě STAN našli místo i senátor Ondřej Lochman coby ministr dopravy a někteří bývalí poslanci, kteří loni neobhájili své mandáty, kupříkladu Jan Lacina, jemuž byla svěřena oblast kultury.

ODS vsadila na politické matadory

V březnu pak představila stínovou vládu ODS. Jejím předsedou se stal Martin Kupka, který byl ve vládě Petra Fialy ministrem dopravy a od ledna tohoto roku je předsedou strany. Na rozdíl od Pirátů a STAN struktura této vlády více kopíruje podobu vlády současné ve zjevné snaze, aby každý reálně existující resort Babišovy vlády měl svůj stínový protějšek.

V Kupkově stínové vládě zasedlo několik členů bývalé Fialovy vlády, a sice exministr kultury Martin Baxa, exministryně obrany Jana Černochová, někdejší ministryně spravedlnosti Eva Decroix, bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský a bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ve stínové vládě ODS všichni drží identické resorty. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček má ve stínové vládě na starosti finance, bývalý ministr Petr Bendl zemědělství a místopředseda strany a poslanec Karel Haas sport. Senátor a místopředseda ODS Martin Červíček je potom stínovým ministrem vnitra.

Ve stínové vládě ODS zasedají i mimoparlamentní politici: kupříkladu stranický místopředseda a bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil je stínovým ministrem průmyslu, místostarosta Ostravy-Jihu Radim Ivan se stal ministrem pro místní rozvoj a starosta Prahy 6 Jakub Stárek ministrem dopravy. Stínový kabinet ODS pravidelně zasedá, zveřejňuje svá usnesení, dokumenty a strategie v návaznosti na aktuální události.

Oba stínoví premiéři, Kupka i Rakušan, deklarovali, že Babišovu destruktivní vládu nechtějí pouze kritizovat, ale mají v úmyslu dokázat, že jsou připraveni ji v úřadě nahradit. Jednotlivé stínové vlády přitom důsledně a aktivně artikulují vlastní stranické pozice, což kontrastuje s někdejším konsensuálním tónem těchto stran v éře pětikoaliční Fialovy vlády.

V pasti politického marketingu

Koncepci stínové vlády zpopularizovalo hnutí ANO v předchozím volebním období, kdy coby alternativu vůči Fialově vládě postavilo Lepší vládu. Předsedou se stal nynější ministr hospodářství Karel Havlíček a zasedli v ní i členové Babišových vlád z let 2017 až 2021 Alena Schillerová, Lubomír Metnar či Robert Plaga. Ti všichni se do vlády po loňských volbách vrátili. Přípravou pro reálný vládní post byla stínová pozice i pro nynějšího ministra práce Aleše Juchelku.

„Koncept stínové vlády dává smysl zejména v systémech, kde mají dominantní postavení dvě strany. Jedna pobývající ve vládních křeslech, druhá v opozičních lavicích. Není náhodou, že stínové vlády vznikly ve Spojeném království,“ říká pro Deník Referendum politoložka Daniela Ostrá z Filozofické fakulty olomoucké Univerzity Palackého. Ve výrazně odlišném českém prostředí se koncept stínových vlád může stát ryze marketingovou záležitostí. Tak tomu podle Ostré bylo v případě Lepší vlády ANO.

„Cílem bylo poukázat na to, jak pečlivě, odborně a neideologicky se ANO připravuje na budoucí vládu. A nutno říci, že se jim tento dojem dařilo opravdu u části veřejnosti vzbudit. Jenže ANO mělo výhodnou pozici jako jasný lídr opozice, kdežto dnes je opozice fragmentovaná a žádná nemá jednoznačně nejsilnější postavení,“ popisuje Ostrá.

Význam stínové vlády, kterou představily již tři sněmovní strany, se tím dosti snižuje. „Místo jasně vyprofilovaných politických osobností zde máme přehršel stínových ministrů a ministryň, v nichž se volič ztrácí. Vytváření stínových vlád není lékem na rozdrobenost opozice, naopak v očích veřejnosti jen zvýrazní tento stav,“ varuje politoložka.