Souběžně s říjnovými komunálními volbami se odehraje také obměna třetiny Senátu v těch obvodech, kde se naposledy volilo před šesti lety. Ačkoliv uzávěrka pro registraci je až počátkem srpna, řada kandidátů a základní obrysy souboje ve většině obvodů jsou již známé a někteří zájemci o senátní křesla svou kampaň už spustili.

V některých případech kandidáty navržené lokálními stranickými strukturami musí ještě schválit celostátní vedení, jako je tomu u hnutí ANO. Měnit se také může podpora vyjadřovaná kandidátům od různých stran, a to zejména v rámci vládní koalice, odkud v minulosti znělo, že ANO, SPD a Motoristé sobě se v co nejvíce obvodech vzájemně podpoří. Tak, aby co nejvíce oslabili opoziční většinu v Senátu, který svou činností nyní zdržuje vládní mocenské a politické záměry. Někde zase nominace kandidátů koordinují opoziční strany v rámci pravicové koalice SPOLU.

Většina bude obhajovat

Podle předběžných údajů se zdá, že velká většina stávajících senátorů — až dvaadvacet ze sedmadvaceti — bude své mandáty obhajovat. Nepokračovat v horní parlamentní komoře se naopak rozhodli pražská senátorka a dřívější dlouholetá poslankyně Miroslava Němcová (ODS), přerovská senátorka a stávající místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) nebo senátor za Kolínsko Pavel Kárník (za STAN).

Nejzajímavější střety proběhnou již tradičně ve velkých městských obvodech, kde mají nominanti stran nynější vlády ANO, SPD a Motoristů sobě šanci spíše nízkou. Opozice si zde naopak dovoluje stavět vícero kandidátů proti sobě.

Na Praze 5 tak stávajícího senátora Václava Lásku (Senátor 21) vyzve ředitel prestižní Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík (za ODS) a publicista a bývalý člen Rady České televize Zdeněk Šarapatka (za TOP 09). Posledního jmenovaného, který se neúspěšně ucházel o senátorský post již před čtyřmi lety na Mělnicku, podpořili také Piráti, ačkoliv Šarapatkův protikandidát Láska je předsedou senátorského klubu, v němž zasedá i jejich obhajující kladenská senátorka Adéla Sucharda Šípová.

Na Praze 1, což je obvod neobhajující senátorky Němcové, se o hlasy voličů budou ucházet dnešní starosta Prahy 7 a exposlanec Jan Čižinský (Praha sobě), který má podporu lidovců i Zelených, a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět (za STAN) s podporou ODS nebo Pirátů.

V devátém pražském obvodu se pak o mandát senátora bude ucházet bratr starosty Prahy 7 Pavel Čižinský (Levice), který je advokátem a někdejším starostou první pražské městské části. Silné soupeře ale bude mít v obhajujícím senátorovi Davidu Smoljakovi (STAN) a v operní pěvkyni Dagmar Peckové (za ODS).

Spor o Martina Dvořáka

Kuriózní situace se odehraje v brněnském senátním obvodu číslo 60. O mandát se tu budou ucházet hned dva obhajující senátoři. Jedním z nich je stávající senátor za tento obvod Zdeněk Papoušek (za ODS), který drží od loňského ledna zkrácený mandát získaný v doplňovacích volbách po úmrtí předcházejícího senátora Romana Krause (ODS). Druhým bude Karel Zitterbart (za STAN), který je nyní senátorem za Vyškovsko, svůj mandát se však pokusí obhájit právě v Brně.

Pozoruhodný souboj se rýsuje též v Hradci Králové, kde obhajuje mandát Jan Holásek, před šesti lety zvolený za Hradecký demokratický klub, nyní kandidující s podporou nového hnutí jihočeského hejtmana Martina Kuby Naše Česko. Soupeřem mu krom bude jiných bývalý diplomat, ministr pro evropské záležitosti v minulé vládě Martin Dvořák (STAN), jehož volební podpora již stačila rozhádat Zelené.

Dle nedávného rozhodnutí pražského soudu se totiž musí stát omluvit žalujícím členům palestinské komunity za Dvořákova slova o nenávisti k Izraeli coby „základu genetické výbavy Palestinců“ pronesená předloni v České televizi. Zelení se po vnitřní debatě rozhodli Dvořákovu podporu nestáhnout, od čehož se na sociálních sítích ostře distancovali Mladí Zelení. Pokud by Holásek v Hradci Králové, a další kandidát Našeho Česka Tomáš Fiala ve Strakonicích, uspěli, mohlo by nové Kubovo hnutí získat hned dva senátní mandáty, a stát se tak parlamentní stranou.

Regionální tváře

Tradicí senátních voleb je účast množství lokálních a regionálních politiků. Do Senátu se bude snažit dostat na Vyškovsku jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), čerstvě zvolený lidovecký předseda, který by zvolením do parlamentu stvrdil svůj nástup do čela strany.

Na Českolipsku zase bude kandidovat hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) — soupeřem mu bude stávající senátor Jiří Vosecký, který byl před šesti lety zvolen jako člen Půtových Starostů pro Liberecký kraj, avšak stranu letos opustil poté, co se jeho spolustraníci rozhodli nominovat místo něj Půtu. Vosecký tedy proti Půtovi mandát obhajuje jako nezávislý.

Ve Frýdku-Místku se rozhodl do Senátu kandidovat tamní primátor Petr Korč (nezávislý), který byl počátkem června z funkce odvolán za přispění svých koaličních partnerů z hnutí ANO. Sám primátor je následně obvinil z toho, že jednali na pokyn vedení hnutí, jemuž se údajně nelíbí, že Korč svou senátní kandidaturou ve frýdeckomísteckém obvodě ohrožuje možný úspěch kandidátky ANO, náměstkyně moravskoslezského hejtmana Šárky Šimoňákové.

O senátní křesla se — vyjma obhajujících senátorů, z nichž si někteří udrželi i své pozice na radnicích — bude ucházet i starosta Kolína Michael Kašpar (STAN), starostka Karviné Lenka Brzyskowská (ANO), starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár (ANO) a starosta Pelhřimova Ladislav Med (ODS).

Vláda v nevýhodě, opozice roztříštěná

Podle oslovených odborníků vše nasvědčuje tomu, že klíčový konflikt říjnových senátních voleb napříč jednotlivými obvody bude mezi dnešní opozicí, která fakticky obhajuje šestadvacet mandátů, a mezi vládní koalicí, která obhajuje jen jediný mandát, a může tak v horní komoře výrazně posílit.

„Bude jistě zajímavé sledovat, jestli se nějak výrazněji podaří uspět hnutí ANO, kterému se zpravidla, jak kvůli povaze volebního systému, tak i kvůli charakteru samotné strany, v senátních volbách tradičně nedaří,“ říká pro Deník Referendum politolog Jan Hruška působící na Univerzitě Adama Mickiewicze v polské Poznani.

„Avšak získání většiny v Senátu současnou vládní koalicí je v těchto jedněch volbách prakticky nemožné. Naopak pro strany a voliče, kteří v současné vládě spatřují ohrožení české demokracie a obávají se následování scénáře Orbánova Maďarska a Ficova Slovenska, bude velmi důležité, aby strany vládní koalice zůstaly v Senátu co možná nejslabší, a Senát tak mohl nadále plnit roli pojistky stávajícího systému. Bez Senátu totiž nelze změnit Ústavu, ale třeba ani volební zákony. Senát navíc slouží jako určitý symbol či hlas opozice — vidíme to i teď na příkladu cesty předsedy Vystrčila na Tchaj-wan,“ míní Hruška.

Politoložka Daniela Ostrá z Univerzity Palackého v Olomouci pak soudí, že opozici pomůže i současné téma nezávislosti veřejnoprávních médií na pozadí zrušení televizních a rozhlasových poplatků. „Komplikace pro opozici nastane v obvodech, kde se strany bývalé vládní koalice nebyly schopny dohodnout na společném kandidátovi, a kde se tak bude protivládní tábor zbytečně tříštit. Vysílá to také smíšené signály voličům — pokud je naše země opravdu ohrožena Babišovou vládou a jde takzvaně do tuhého, proč se strany nespojí, i když tím upozadí své značky?“ říká Ostrá pro DR.

„Co se vlády týče, ta má být ve volbách obecně v horší pozici. Spokojení voliči se mobilizují hůře — navíc elektorát SPD nebo ANO tradičně nepovažuje senátní volby za důležité. Velkou otázkou ale zůstávají voliči Motoristů sobě,“ uzavírá politoložka.