V rozmanitých příbězích o vyjednávání nových koalic v sedmadvaceti statutárních městech i dalších sídlech lze rozpoznat dvě základní tendence. První představuje bezohledné handlování o většinu s cílem co nejrychleji uchopit moc, třeba i za cenu spojení stran sněmovní opozice s hnutím ANO. Druhá směřuje k vytváření koalic, které zohledňují nejen místní poměry, ale také charakter byznysově-mocenské politiky, jakou ANO provozuje na celostátní úrovni.

Havířov: kontinuita navzdory volebnímu výsledku

Typickým příkladem první tendence je Havířov. V tomto mladém sídle vystavěném v honosném stylu socialistického realismu se po většinu porevoluční historie střídali primátoři za sociální demokracii a za komunisty, od roku 2018 zde vládne hnutí ANO. Jeho působení provázela mocenská arogance, ignorování kontrolní role opozice i údajné zastrašování opozičních zastupitelů. Objevila se také vícero kauz, které vyvolaly podezření z klientelistického fungování Babišova hnutí v Havířově.

Patří k nim nákup pozemků od poslance ANO Stanislava Fridricha a manželky někdejšího hejtmana a europoslance Evžena Tošenovského (ODS), kauza manipulací s městskými byty, v níž byli obviněni bývalý primátor Ondřej Baránek a další zastupitelé ANO, nebo kontroverzní jmenování ředitele Základní školy Marie Kudeříkové Jana Šebesty, který ve výběrovém řízení skončil až třetí, zato je politikem ANO v nedalekém Bohumíně.

Kauzy havířovského ANO mohly přispět k volebnímu výsledku: ANO skončilo druhé za opozičním sdružením Havířov sobě. Přesto bylo vzápětí po volbách oznámeno, že ANO zůstane u moci a primátorkou bude nadále Iveta Kočí Palkovská. Umožní to koalice s ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, tedy se stranami, které město dosud spravovaly společně s ANO. Jejich součástí je i lidovecký poslanec Bohuslav Niemiec.

Pardubice: očistná vzpoura poslankyně

Opačný vývoj se rýsoval v Pardubicích. Po volbách se jednalo o koalici dosavadních partnerů ANO a Žijeme Pardubice, doplněnou o STAN. Pardubické ANO vede primátor Jan Nadrchal, jeho předchůdce Martin Charvát byl v roce 2023 zatčen a obviněn v souvislosti s podezřením na manipulace veřejných zakázek.

Chystaný pakt ANO a STAN však zarazila nečekaná hrdinka: nově zvolená zastupitelka, od loňska také jedna z nejmladších poslankyň Anežka Nedomová (STAN), která se od jednání svých kolegů s hnutím ANO distancovala a prohlásila, že pokud vznikne, přejde do opozice. Její postoj přispěl k tomu, že STAN od původního záměru ustoupil a začalo se jednat o koalici bez ANO, založenou na dosavadních opozičních stranách: ODS, Pirátech, TOP 09, KDU-ČSL a hnutí Naše Pardubice.

Pardubický případ ukazuje, že ani v regionální politice nejsou podobná spojenectví nevyhnutelná. Záleží také na tom, zda se najde někdo ochotný postavit se proti dohodě, která odporuje jeho deklarovaným politickým zásadám.

Dvojí metr napříč republikou

V dalších městech se odehrává jedna či druhá varianta, byť někde prostor pro politické manévrování omezuje téměř patový volební výsledek. STAN se s ANO spojuje znovu v Plzni a Ostravě, kde strany vytvořily společný vyjednávací blok. ODS zase hodlá umožnit pokračování vlády ANO ve Zlíně, Karlových Varech nebo v městské části Praha 4. V plzeňské městské části Slovany se kvůli koalici s ANO dokonce rozštěpil zdejší zastupitelský klub ODS: půlka odchází do opozice, půlka se bude podílet na vládnutí.

Koalice bez ANO se rodí například v Liberci, Hradci Králové, Děčíně nebo Jablonci nad Nisou, ale i v Praze a v Brně. Ve dvou největších českých městech ale vyhlídky zásadně kalí skutečnost, že vítězové voleb, hnutí STAN, respektive STAN a lidovci, hodlají patrně v obou případech vytvořit koalice i s ODS. Pražská i brněnská ODS jsou přitom notoricky spojené s klientelismem, netransparentním vládnutím a obecně spravováním měst spíše po vzoru evropského východu, a nikoli západních progresivních metropolí.

Přitom by v obou případech mohli vytvořit koalice jak bez ANO, tak bez ODS. Pražský STAN by mohl utvořit pohodlnou většinu s Prahou sobě a Piráty, brněnští Starostové a lidovci zase se Zelenými, Piráty a eventuelně s novým hnutím Za Lužánky.

Místní poměry se samozřejmě liší. Přesto není jasné, proč STAN a ODS na celostátní úrovni varují před vládními stranami jako před hrozbou pro demokracii, právní stát a západní geopolitickou orientaci, zatímco na radnicích a magistrátech — a rovněž na krajské úrovni — s ANO uzavírají koalice bez jakýchkoli rozpaků.

Proč mají být tyto výhrady závazné v Praze a Brně, ale přestávají platit v Ostravě, Havířově, Plzni nebo Karlových Varech? Nemají snad lidé ve Zlíně nárok na stejnou politickou kulturu jako obyvatelé Hradce Králové?

Pokud STAN a ODS odmítají spolupráci s ANO na celostátní úrovni kvůli jeho politice, měly by vysvětlit, proč je tatáž spolupráce přijatelná v komunální politice. Zvlášť pokud argumentují tím, že vláda ANO s Motoristy sobě a SPD může být pro zemi destruktivní a že hnutí chce samosprávám odebrat jejich naspořené prostředky.

Lokální ANO není jiné ANO

Hnutí ANO je i v regionech, přes skutečnost, že jej mohou lokálně reprezentovat slušní lidé, stále místním aparátem hnutí, jehož předseda koncentruje ekonomickou a politickou moc, které na celostátní úrovni provádí pro demokracii a právní stát destruktivní kroky, podněcuje nenávist vůči menšinám, médiím i občanské společnosti a na evropské úrovni se paktuje s krajně pravicovou internacionálou. Nyní navíc vládne s SPD a Motoristy sobě.

S vládnutím ANO v řadě měst jsou spojeny také četné korupční kauzy. V některých případech se navíc místní stranické struktury prolínají s podnikatelskými zájmy holdingu Agrofert.

Pokud ostravský STAN nebo zlínská ODS nevidí rozpor mezi spoluprací s ANO na radnici a ostrou kritikou jeho politiky ve sněmovně, nabízí se dvě vysvětlení. Buď je jejich celostátní rétorika o ohrožení demokracie především politickým kalkulem, nebo mezi vedením stran a jejich regionálními organizacemi existuje vážný rozpor v tom, jaké hodnoty mají prosazovat.

Argument, že o komunálních koalicích rozhodují regionální organizace a že STAN ani ODS nejsou centralizovanými stranami, neobstojí. Demokratická strana musí mít mechanismy, jimiž může zasáhnout, pokud její regionální představitelé jednají v rozporu s jejími deklarovanými hodnotami. Jestliže bylo možné řešit případy místních organizací vytvářejících koalice s KSČM, musí to být možné i v případech spolupráce s hnutím ANO.

Celostátní vedení opozičních stran by mělo především předem stanovit jasná pravidla, která zabrání tomu, aby strany po volbách podváděly své voliče uzavíráním koalic s ANO. Takový postup by vyžadoval odvahu, kterou v Pardubicích projevila poslankyně Anežka Nedomová.