V letošních komunálních volbách výrazně posílilo hnutí STAN, které v Praze a v Brně skončilo první. Citelné ztráty všude vyjma Plzně naopak zaznamenalo nejsilnější vládní hnutí ANO, a dále také koaliční SPD, jež v řadě velkých českých měst skončila mimo zastupitelstva. Nejsilnější opoziční straně, občanským demokratům, se povedlo zvítězit pouze v Jihlavě a v Teplicích, první místo v Praze ani v Brně neobhájili.

Neúspěch stran vládní koalice

Ve většině statutárních měst znatelně oslabilo hnutí ANO, včetně míst, kde bylo dosud v opozici. V Praze pod vedením zastupitele Jana Hušbauera skončilo až na čtvrtém místě se 14,35 procenta, tedy o pět procent méně než před čtyřmi lety. V Brně bylo ANO vedené poslancem Václavem Trojanem třetí se 17,14 procenty, ačkoliv ve volbách 2022 skončilo druhé s více než dvaceti procenty.

ANO neuhájilo ani svou silnou regionální základnu v Havířově, kde první skončilo místní hnutí Havířov sobě, nebo v Prostějově, kde kandidátku ANO stávajícího primátora a senátora Františka Jury předstihlo spojenectví Zelených, STAN a TOP 09 „Na rovinu!“, vedené zastupitelkou Janou Jílkovou (Zelení). Jinde ANO sice uhájilo vítězství, avšak přesto citelně oslabilo. Například v Ostravě spadlo z téměř 34 procent na 26.

Jediným velkým městem, kde ANO posílilo, je západočeská Plzeň, kde poslední čtyři roky hnutí vládlo se STAN, Piráty a Pro Plzeň pod vedením primátora Romana Zarzyckého (ANO). Letos totiž získalo 31,69 procenta oproti 27,26 procenta před čtyřmi lety.

Oslabilo též další vládní hnutí, SPD předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Motoristé sobě rovněž zcela propadli. V Praze i v Brně, kde kandidovali samostatně, skončili v obou případech hluboko pod hranicí vstupu do zastupitelstva. V metropoli je majitelka krkonošské Luční Boudy Klára Sovová dovedla k výsledku 2,9 procenta, v Brně starosta městské části Bystrc Tomáš Kratochvíl k výsledku 2,68 procent.

Uspět se jim povedlo pouze v Ostravě, kde je do voleb vedl poslanec Matěj Gregor a kde se jim povedlo na kandidátku dostat bývalou senátorku Lianu Janáčkovou: získali 7,71 procenta a pět mandátů v zastupitelstvu. Jeden zastupitelský mandát Motoristé získali také v Ústí nad Labem, a to díky koalici s SPD.

Vzestup STAN a propad ODS

Ze stran sněmovní opozice si ve velkých městech vydobyli nejsilnější postavení Starostové a nezávislí. V Praze se stali vítězem voleb se ziskem 23,16 procenta a jejich lídr, dosavadní náměstek primátora Petr Hlaváček, má ambici stát se primátorem: politik hnutí STAN by statutární město vedl vůbec poprvé, nepočítáme-li Liberec, kde mají dlouhodobě výsadní postavení Starostové pro Liberecký kraj, samostatné hnutí, které s celostátními Starosty a nezávislými úzce spolupracuje.

Koalice STAN a KDU-ČSL, vedená starostou městské části Kohoutovice Jakubem Hruškou (KDU-ČSL), vyhrála jednoznačně s podílem 27,38 procenta komunální volby v Brně, obdobné spojenectví pak i v řadě brněnských městských částí. V Ostravě i Plzni samostatně kandidující STAN několikanásobně posílil, v Pardubicích ze zisku 1,8 procenta před čtyřmi lety hnutí letos poskočilo na 11,64 procenta. Ve Zlíně skončili Starostové těsně na druhém místě za ANO se ziskem více než dvaceti procent, což je téměř třikrát více než v roce 2022. Uhájit většinu v zastupitelstvu se nakonec Starostům povedlo i ve středočeském Kolíně, kde svou politickou kariéru coby starosta začínal dnešní předseda STAN Vít Rakušan.

Naopak se nedařilo občanským demokratům. Až na druhém místě skončili v Praze, v Brně a v Ostravě, tedy třech největších městech, kde obhajovali primátorské pozice. V Praze, kde koalici ODS a TOP 09 vedl starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS), skončili se ziskem 22,05 procenta těsně za vítězným STAN. V Brně, kde se primátorkou po končící Markétě Vaňkové (ODS) chtěla stát nová lídryně ODS, dokumentaristka a producentka Kamila Zlatušková (nezávislá), spojenectví ODS a TOP 09 se ziskem 18,88 procenta výrazně zaostalo za vítěznou koalicí KDU-ČSL a STAN.

V některých jihočeských městech ODS jasně zaostala za novým hnutím jihočeského hejtmana Martina Kuby Naše Česko, jehož základ tvoří převážně bývalí občanští demokraté. Nejmarkantněji se to ukázalo v krajských Českých Budějovicích, kde Naše Česko vedené obhajující primátorkou Dagmar Škodovou Parmovou — ještě před rokem členkou ODS — dosáhlo 29,57 procenta, zatímco ODS vedená novým lídrem, podnikatelem Janem Teplým, přesvědčila pouze 7,73 procenta voličů.

V severočeském Jablonci nad Nisou, kde ODS obhajovala primátorské křeslo, skončila až na třetím místě za ANO a Starosty pro Liberecký kraj. Jednoznačně vyhráli se ziskem 37,49 procenta se naopak ODS ve spojení s lidovci a TOP 09  v krajském městě Vysočiny Jihlavě, kde funkci primátora obhajoval Petr Ryška (ODS). Těsně se jim také povedlo vrátit do vedení ve své tradiční severočeské baště Teplicích, kde je před čtyřmi lety přečíslilo hnutí ANO.

Ztráty zasáhly v největších českých městech i Piráty. V Praze po dvou volebních obdobích ve vládní koalici spadli ze 17,72 procenta na 9,37 procenta. V Brně si udrželi dosavadní postavení, ovšem za cenu spojení s hnutím Fakt Brno, založeného bývalými členy radikálně pravicových Svobodných a motoristického spolku Brno autem. Jinde si své postavení udrželi díky spojenectví se Zelenými, což byl případ Českých Budějovic a Liberce. Naproti tomu v Ostravě a v Plzni, kde byli dosud Piráti součástí vládních koalic, nezískali ani pět procent hlasů, a v nových zastupitelstvech už tedy nebudou.

Zelení si připsali dobrý výsledek v Brně, kde ve spolupráci se Žít Brno nebo hnutím Senátor 21 získali 8,9 procenta hlasů a zdvojnásobili své dosavadní tři mandáty na šest. Díky spojení s Prahou sobě a KDU-ČSL získali jeden mandát v pražském zastupitelstvu, kam se vrátili po osmi letech. Zastoupení mají také v zastupitelstvech v Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Opavě, Mostě nebo v již zmíněném Prostějově.

V řadě měst potom vedoucí pozice obhájily místní komunální subjekty. V Kladně přes oslabení první místo obhájilo uskupení Volba pro Kladno stávajícího primátora Milana Volfa, v Mostě zase subjekt ProMOST obhajujícího primátora Marka Hrvola. Kladenský výsledek je však dosud nejistý, protože spojení STAN, Pirátů, KDU-ČSL a Zelených „Kladeňáci“, které skončilo těsně druhé, avizovalo stížnost na výsledek voleb kvůli vážným nesrovnalostem v jednom z volebních okrsků.

Nahlíženo celorepublikovou perspektivou ztrácely mandáty všechny celostátní politické strany: nejvíc Sociální demokracie 579 mandátů, následovaná lidovci, kteří ztratili 530, ale i tak si udrželi nejsilnější zastoupení 2722 mandátů napříč celou zemí.

Naopak co do celkového počtu hlasů posílili ze sněmovních stran Starostové a nezávislí: získali jich přes sedm milionů, což potvrzuje úspěch STAN ve velkých městech, kde mají voliči k dispozici nejvíce preferenčních hlasů.

Dále se zvýšil podíl nezávislých kandidátů, kterých v zastupitelstvech obcí usedne už přes padesát tisíc.