Počínaje páteční čtrnáctou hodinou začíná hlasování v letošních komunálních a senátních volbách. Lidé budou volit zastupitelstva obcí a měst, z nichž po volbách vzejde starosta a případně také rada, v některých statutárních městech dále zastupitelstva městských části a třetina nových senátorů.

Tam, kde v prvním kole žádný ze senátních kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů — což je nyní jisté pouze v jediném obvodu Rychnov nad Kněžnou, kde se našli pouze dva zájemci — se o týden později rozhodne ve druhém kole mezi dvěma nejsilnějšími kandidáty z kola prvního.

Celkem tedy budou podle místa svého bydliště lidé volit členy jedné až tří institucí: kupříkladu volič v centru Prahy bude vybírat zároveň členy zastupitelstva hlavního města, zastupitelstva městské části Praha 1 a také nového senátora. Ve všech třech typech voleb budou moci lidé hlasovat v nejbližší volební místnosti od pátečních dvou odpoledne do deseti hodin večerních a v sobotu od osmi ráno do dvou hodin odpoledne. Poté započne manuální sčítání výsledků, které bývá v komunálních volbách zejména ve větších městech kvůli komplikovanému volebnímu systému zdlouhavé a trvá do noci.

Zastupitelé se letos budou vybírat v celkem 6255 obcích, ve třech se volby neuskuteční, protože místní nedali dohromady ani jedinou kandidátku. Pouze z jedné volební listiny budou lidé „vybírat“ v 1842 obcích, převážně v těch nejmenších. Jedná se zhruba o třetinu z celkového počtu.

Kromě běžných obcí a měst se starostou v čele existuje sedmadvacet statutárních měst, což jsou převážně ta největší dle počtu obyvatel, s úřadem primátora. V největších sídlech krom toho voliči vedle celoměstského zastupitelstva stanovují také zastupitelstva a vedení městských částí, na něž je delegována část pravomocí.

Této možnosti plně využívá pouze šest měst, a sice Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Pardubice a Ústí nad Labem, kde tak všichni místní hlasují vedle magistrátu také ve volbách do zastupitelstva některé z městských částí anebo obvodů. Zčásti — pouze pro některé periferní části svého území — pak tohoto systému využívá ještě Liberec a Opava. Konkrétní úprava pravomocí mezi městem a městskými částmi se různí, proto jsou pražské městské části výrazně silnější než kupříkladu pardubické městské obvody.

Efekt křížkování

Do zastupitelstev měst i městských částí se volí výrazně odlišně než v jiných typech voleb: volič má tolik hlasů, kolik má zastupitelstvo členů, a může volit různé strategie. Buď volit celou kandidátku, kdy všechny jeho hlasy připadnou dané straně, anebo může vybírat napříč kandidátkami jednotlivé osobnosti a ty křížkovat.

Musí však počítat s tím, že také hlasy pro jednotlivé kandidáty se primárně přerozdělují kandidátním listinám a stranám, takže svým hlasem může nezáměrně napomoci volbě výše postavených osob na dané kandidátce, místo aby daný hlas skutečně „pomohl“ jednomu dotyčnému třeba zprostřed listiny. Volič také musí dávat pozor, aby se nepřepočítal a neudělil ani o hlas více, než je členů zastupitelstva: potom je celý lístek neplatný, a všechny jeho hlasy tak propadají.

Obě metody však lze také kombinovat, a sice zakřížkováním jediné celé kandidátky doplněným o individuální křížky napříč jinými listinami: v tom případě se celé volené kandidátce ubírá příslušný počet hlasů pro kandidáty „odspodu“.

Je také třeba mít na paměti, že veškeré hlasy se primárně počítají za strany a kandidátky, jimž je podle jejich počtu přidělován počet mandátů. Dané mandáty jsou potom obsazeny podle pořadí na kandidátce: preferenční hlasy rozhodují až tehdy, pokud některý z kandidátů získá o více než deset procent hlasů víc, než činí průměr dané listiny. Což je zejména v hlavním městě v praxi velice obtížně dosažitelné.

Před čtyřmi lety velkou většinu mandátů získali nezávislí kandidáti a jejich sdružení, celkem jich bylo necelých 48 tisíc. Z politických stran získali napříč zemí nejvíce lidovci, a sice 3252, následovaní ODS (2294 zastupitelů), hnutím STAN (1854 zastupitelů) a hnutím ANO (1748 mandátů). Okamurova SPD dosáhla na 492 mandátů, TOP 09 na 428 mandátů, Piráti na 274 a Zelení na 129. Motoristé sobě tehdy postavili kandidátku jen v Praze, kde se do zastupitelstva nedostali. Zatímco strany celostátní politiky mají zázemí ve statutárních a okresních městech, sdružení nezávislých kandidátů mají svou základnu v malých obcích.

Starosty či primátory a případně radní volí až ustavená zastupitelstva, a jsou tedy na rozdíl od některých okolních zemí včetně Slovenska a Polska voleni nepřímo. Obsazení těchto pozic se proto v průběhu volebního období může měnit: aktuálně drží dvanáct primátorských pozic hnutí ANO, a sice v Plzni, Olomouci, Pardubicích, Ústí nad Labem, Zlíně, Opavě, Teplicích, Karlových Varech, Mladé Boleslavi, Děčíně, Prostějově a Přerově. Pět dosud má ODS, vedle třech největších měst, Prahy, Brna a Ostravy, ještě v Jihlavě a v Jablonci nad Nisou.

Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby má primátorku Dagmar Škodovou Parmovou v Českých Budějovicích — ta však byla až do loňska členkou ODS. Další primátoři jsou z regionálních hnutí: liberecký Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj), královéhradecká Pavlína Springerová (Hradecký demokratický klub) nebo kladenský Milan Volf (Volba pro Kladno).

Senát především obhajuje

Senátní volební systém je mnohem jednodušší než ten komunální: volí se konkrétní osobnosti a každý volič má jediný hlas. Drtivá většina, třiadvacet senátorů ze sedmadvaceti, svůj mandát obhajuje. Před šesti lety v těchto obvodech získaly šestadvacet mandátů strany dnešní opozice, ANO naopak pouze jediný mandát.

Letošní komunální a senátní volby jsou prvním hlasováním po loňských říjnových sněmovních volbách, v nichž jednoznačně zvítězilo hnutí ANO. To následně utvořilo většinu s Motoristy sobě a spojenectvím SPD, Svobodných, PRO a Trikolory, která v lednu získala důvěru sněmovny. Strany předcházející vlády Petra Fialy (ODS) odešly do opozice. Vládnutí třetího Babišova kabinetu provázejí doklady systematických útoků na nezávislé instituce, menšiny, média, občanskou společnost a nezávislost státní správy a justice.